Přejít na hlavní obsah

Evidence-based medicine hledá správné postupy

České národní centrum Evidence-Based Healthcare a Knowledge translation při lékařské fakultě hledá nejkvalitnější vědecké důkazy ve zdravotnictví a snaží se o jejich přenos do praxe.

Ředitel Českého národního centra Evidence-Based Healthcare a Knowledge translation Miloslav Klugar a jeho zástupkyně Jitka Klugarová.

Lidé se občas rozčilují, že se odborná zdravotnická doporučení neustále mění a najednou je správně to, co bylo dříve tabu. Někdy se zase podivují nad tím, že stejný zdravotní problém řeší různí lékaři a zdravotničtí profesionálové rozdílně. Důvodem může být nejen posun ve výzkumu, ale i fakt, že se denně publikují tisíce nových studií, které lékař nemá čas sledovat a studovat.

Zjistit, co je tedy v danou dobu skutečně nejlepší, a dostat to do povědomí lékařů a pacientů, a tím i do praxe, je náplní práce Českého národního centra Evidence-Based Healthcare a Knowledge translation (CEBHC-KT).

Definice pojmu evidence-based medicine říká, že každý lékař, všeobecná sestra, fyzioterapeut, záchranář a další zdravotničtí profesionálové by měli při rozhodování o léčebném či diagnostickém postupu u každého pacienta vzít v potaz nejlepší současné důkazy společně se svými klinickými zkušenostmi a preferencemi daného pacienta. Centrum, které funguje při lékařské fakultě, se zabývá tvorbou systematických review, tedy důvěryhodných klinických doporučených postupů, snaží se o jejich zavedení do praxe a věnuje se také vzdělávání v těchto oblastech.

Evidence-based medicine neboli medicína založená na vědeckých důkazech je termín, s nímž přišli na konci 90. let minulého století kanadští a britští epidemiologové. „Uvědomovali si, že léčebné postupy jsou často zatížené místními zvyklostmi a osobními zkušenostmi nebo jsou založené na tom, jak daný problém kdysi řešili věhlasní odborníci bez ohledu na výsledky nejnovějších studií,“ přiblížil ředitel CEBHC-KT Miloslav Klugar. Právě proto, aby pacienti dostali tu nejlepší dostupnou péči, vznikají tisíce mezinárodně platných doporučení pro nejúčinnější léčbu, diagnostiku nebo ošetřovatelské, rehabilitační a další postupy.

Tyto klinické doporučené postupy by měly být založené na nejlepších dostupných vědeckých důkazech, tedy ideálně na systematických review, což je speciální typ studie využívající již dříve nasbíraná data z předchozího výzkumu a v oblasti zdravotní péče pak především z klinických studií. „Nejde o přehledové práce, ale o sekundární výzkum, který na základě přísné metodiky syntetizuje veškeré dostupné poznatky týkající se dané problematiky, a tím nám umožní zjistit, co skutečně funguje nebo jaká jsou úskalí používaných metod a postupů. Spojujeme často věci, které do té doby nikdo nepropojil, vidíme tak zkoumanou problematiku v širších souvislostech a můžeme dojít i ke zcela novým poznatkům,“ uvedl ředitel centra.

Vyvracení pověr a domněnek

Mezi příklady, kdy takové rozsáhlé práce pomohly zodpovědět klíčové otázky v medicíně, patří podle zástupkyně ředitele Jitky Klugarové například vyvrácení domněnky, že očkování způsobuje autismus. „Zajímavá byla také otázka, jak se mají polohovat miminka při spaní. V minulém století se doporučovalo, dle názoru jednoho uznávaného lékaře, pokládat miminka na břicho. Nicméně právě systematické review prokázalo, že tato poloha významně zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence, a začalo se od ní ustupovat.“

Studie ale neřeší jen účinnost léčebných metod, věnují se například i hledání levnějších léků nebo přesnějších diagnostických metod. „S ohledem na rychlý vývoj vědeckých i klinických poznatků je potřeba tato systematická review jednou za tři až pět let aktualizovat a jsou oblasti, kde se vyhledávají nové poznatky i každý měsíc. Aktuálně takto mezinárodní tým pracuje například na problematice cévní mozkové příhody,“ podotkl Klugar.

Právě mezinárodní spolupráce je v této oblasti nezbytná. Samo české centrum CEBHC-KT vzniklo jako součást mezinárodních sítí – australské Joanna Briggs Institute, která se věnuje právě systematickým review v oblasti celého zdravotnictví, sítě Cochrane Collaboration, která se věnuje í především v medicínských oblastech, a sítě GRADEworking Group, jež se zaměřuje na metodologii tvorby klinických doporučených postupů a hodnocení spolehlivosti vědeckých důkazů. „Jde ve své podstatě o filantropické organizace, jejichž cílem je zlepšit globální zdraví,“ zdůraznil ředitel českého centra.

Centrum CEBHC-KT je díky tomu unikátní, protože jako jediné na světě je součástí všech největších mezinárodních organizaci v oblasti evidence-based medicine. Mezinárodní síť mimo jiné umožňuje zahrnout všechny relevantní zdroje. „Nejen, že vyhledáme všechny studie k danému tématu, tedy z různých vědních oborů, ale pokud narazíme na článek v jazyce, který neovládáme, můžeme požádat kolegy z  center v dané zemi o pomoc s vyhodnocením studie, získáním potřebných dat a informací. My pomáháme stejným způsobem, pokud někdo potřebuje využít práce psané v češtině,“ přiblížil Klugar, proč je mezinárodní spolupráce důležitá.    

Klinické doporučené postupy

Kvalitní studie, která zjistí, co je aktuálně ve zkoumané oblasti nejlepší, je však jen první krok. Důležitější je vypracovat na jejím základě takzvané klinické doporučené postupy obsahující, jak by se mělo v praxi postupovat třeba při stanovení diagnózy nebo volbě konkrétní léčby.

„Tato doporučení vytvářejí odborné lékařské společnosti. V Česku aktuálně probíhá národní projekt zabývající se tvorbou důvěryhodných klinických doporučených postupů a členové našeho centra na něm úzce spolupracují. Garantují metodologickou kvalitu a pomáhají přizpůsobit doporučení specifikům českého zdravotnického systému. Jednotlivé země se od sebe liší, a ne všude jsou dostupné stejné léky nebo ošetřovatelské postupy. Pak je třeba najít to nejlepší, co je v dané zemi dostupné, ale také navrhnout opatření, která by mohla změnit zavedenou praxi,“ podotkl Klugar.

Témata, kterým se budou odborníci v rámci systematických review a doporučených postupů věnovat, mohou navrhnout jak zástupci odborných lékařských společností, tak pacientské organizace nebo přímo členové centra CEBHC-KT. „Každý z nás má jinou specializaci a jsou mezi námi i zástupci nelékařských oborů, takže máme velmi široký záběr. Aktuálně se věnujeme například srovnání účinnosti ústavní a lázeňské rehabilitace u pacientů s endoprotézou kyčelního kloubu nebo zdravému stárnutí,“ uvedla Jitka Klugarová.

Náročný výzkum i vzdělávání

Jednoduchá práce to rozhodně není, denně jsou publikovány tisíce výsledků klinických studií, které musí odborníci z CEBHC-KT projít. Nejdřív si ověří, zda na dané téma už neexistuje kvalitní klinický doporučený postup či systematické review, aby zabránili takzvanému plýtvání výzkumem. Nezbytné je také doložit potřebnost vytvoření nového review či postupu.

Kromě toho se centrum věnuje také vzdělávání studentů, lékařů, dalších zdravotnických profesionálů i pacientů. A to v oblasti využití vědeckých důkazů i přípravě kvalitních studií.

Hlavní novinky