Přejít na hlavní obsah

Nová metoda odhalí roztroušenou sklerózu dřív

Odborníci z Masarykovy univerzity našli způsob, jak zjistit víc o stavu pacienta z vyšetření na magnetické rezonanci.

Vyšetřování na magnetické rezonanci.

Pomoci včasnému nasazení správné léčby na roztroušenou sklerózu nebo dřívějšímu odlišení projevů Parkinsonovy nemoci od jiných poruch hybnosti mohou nové metody měření a analýzy dat, které získávají lékaři z vyšetření na magnetické rezonanci. Odborníci z Lékařské fakulty a z institutu CEITEC Masarykovy univerzity je v posledních letech rozvíjeli za pomoci kolegů z Minnesotské univerzity a budou usilovat o jejich zavedení do běžné praxe.

Školit se ve Spojených státech a přenášet nejnovější zobrazovací techniky do České republiky jim umožnil grant EU z Horizon 2020, konkrétně z Marie Skłodowska-Curie Actions (Excellent Science), který před čtyřmi lety získal neurolog a nynější rektor univerzity Martin Bareš. Projekt s názvem Microbradam umožnil především stáže v USA a rozšíření spolupráce s dalšími odborníky z výzkumných institucí ve Finsku a Itálii.

Jedním z odborníků, kteří v rámci projektu pracovali na nových metodách zobrazování mozku, je neurolog Pavel Filip, který je Barešův někdejší doktorand a působí na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty MU.

„Jednoduše řečeno jsme rozvíjeli metody, které umožní snímat v magnetické rezonanci jiné děje a změny mozku, než šlo dosud. Tyto přístroje pracují na principu detekce stavu molekul v lidském těle. Nové metody nám umožňují snímat změny spojené s pohybem molekul o frekvencích, vůči kterým jsou běžné protokoly slepé. Můžeme tak zaznamenat patologické změny, které se při nastaveních magnetické rezonance používaných v běžné praxi nezobrazí,“ vysvětlil Filip.

Zachytit nemoc dřív a vybrat správnou léčbu

Odborníci tak mohou odhalit například proměny v obalu nervových vláken nebo malé změny v bílé hmotě mozku, které na běžných snímcích a protokolech z rezonance nejsou vidět. Je to důležité například u pacientů s roztroušenou sklerózou, u nichž by se tak nemoc dala nejen zachytit dříve, ale mohlo by to pomoci i s výběrem léčby.

„Léky tlumící projevy a zpomalující průběh onemocnění jsou poměrně drahé a neumíme odhadnout, jak dobře a jak rychle u daného pacienta ten konkrétní zabere. Jako lékaři tak musíme někdy počkat, abychom zjistili úspěšnost léčby. Pokud bychom ovšem mohli na snímcích z magnetické rezonance sledovat, zda zabírá, mohli bychom i lépe reagovat na potřeby jednotlivých pacientů,“ uvedl Filip.

Pavel Filip dělí svůj čas mezi výzkum a práci v neurologické ambulanci a podle něj je to ideální kombinace.

Nové měřící protokoly, které jsou citlivější pro některé diagnózy, vytvořili vědci ve Spojených státech z Minnesotské univerzity, se kterými skupina kolem Martina Bareše dlouhodobě spolupracuje. Odborníci v Brně a dalších zemích je pak testovali u různých onemocnění. „Nejdříve na malém množství pacientů a zdravých lidí, abychom ověřili jejich fungování. Teď už máme naměřeno několik stovek lidí a pracujeme na tom, aby se metoda dala využít i na běžných přístrojích v nemocnicích. Zatím jsme využívali jen magnetické rezonance v institutu CEITEC Masarykovy univerzity, které jsou na velice vysoké technické úrovni, a zvládnou tak složitější úlohy než většina nemocničních přístrojů,“ podotkl neurolog.

Metody, které Filip pomáhal vyvíjet, už jsou tak náročné, že je přístroj sám neumí vyhodnotit a je na to třeba složitá analýza. Zpracování celého zobrazovacího protokolu zabere superpočítači i 36 hodin na jednoho pacienta.

Právě analytickou částí se neurolog zabýval. „Není úplně standardní, aby toto řešil lékař, je to spíš záležitost techniků. Ale mně byly počítače vždycky blízké, a navíc jsem v rámci doktorátu strávil půl roku v pařížském výzkumném centru, kde jsem se učil právě základy zpracování přístrojových dat. Musel jsem tedy kromě medicíny víc proniknout i do fyzikální podstaty měření a stačí mi to, abych si vytvořil na biologii založenou hypotézu, na základě které navrhnu protokol měření.“

Zajistit kvalitnější stárnutí

Kvůli složitější analýze budou nové metody běžněji dostupné až za několik let. Odborníci se ale kromě jejich vylepšování snaží zjistit, jestli se nedají využít také pro sledování dalších věcí, konkrétně projevů stárnutí.

„Stále více lidí se dožívá vyššího věku a bylo by bezvadné udržet je co nejdéle v kondici nejen co do pohybu, ale i paměti. Chceme zjistit, jestli nám nový přístup neumožní vysledovat moment, kdy se začínají na mozku projevovat metabolické a další změny a začne klesat počet fungujících mozkových buněk. V ten moment bychom třeba mohli zasáhnout efektivněji než ve chvíli, kdy už člověk začne výrazně zapomínat,“ přiblížil další možnosti využití Filip. Mezi další patří třeba odlišení pacientů s Parkinsonovou nemocí a pacientů s jinými druhy třesu, kteří pak vyžadují rozdílnou léčbu.

Pavel Filip dělí svůj čas mezi výzkum a práci v neurologické ambulanci a podle něj je to ideální kombinace. Snaží se tak předejít vyhoření, které postihuje řadu lékařů, protože práce v ambulanci specializované na pacienty se závažnými onemocněními mozku může být někdy skličující. „Když ale nasadíte správnou léčbu, můžete poměrně rychle pozorovat výsledky. Výzkum je vzrušující a zajímavý, ale někdy to může být poměrně otrava a občas se vám stane, že strávíte sto hodin prací na nějaké teorii, která nakonec nevyjde,“ svěřuje se.

Často také jezdí na univerzitu do Minneapolis a na vědecké konference. „Spoustu věcí tak nestíhám, ale člověk musí vědu dělat částečně i jako koníčka,“ dodává lékař, který si vybral studium mozku mimo jiné proto, že nad jeho fungováním vědci stále spíš jen tápou.

Hlavní novinky