Přejít na hlavní obsah

Ženy ve vědě na MUNI: Od moderní historie po molekulární medicínu

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě.

#HolkyVeVědě. S takovým hashtagem upozorňují v průběhu února na sociálních sítích české univerzity a další instituce na to, že ve výzkumu sehrávají zásadní roli i ženy-vědkyně. Aktivity vrcholí dnes u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN.  

Níže nabízíme výběr devíti pozoruhodných výzkumnic z Masarykovy univerzity, o kterých jsme v posledním roce psali v Magazínu M (pod mezititulky najdete odkazy na celé články).

Michaela Fojtů je absolventkou Přírodovědecké fakulty MU, doktorát si poté udělala na Lékařské fakultě MU.

Biochemička sbírá ceny za vývoj nanoléčiv

Už na bakaláři začala Michaela Fojtů pracovat v laboratoři věnující se nádorové biologii a nedávno úspěšně dokončila doktorské studium. Za svou závěrečnou práci i další publikace vloni získala hned dvě ceny – od děkana Lékařské fakulty MU a v soutěži o Cenu Wernera von Siemense. Dnes působí částečně na MUNI a na VŠCHT. Zapojila se také do kampaně zaměřené na prevenci studijní neúspěšnosti Dostuduj, má to smysl.

Bríd Ní Ghráinne před Právnickou fakultou MU.

V Brně mám ty nejlepší podmínky pro vědeckou práci

Bríd Ní Ghráinne z Irska je členkou mezinárodního týmu na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty MU. V Irsku začala studovat právo, magisterské studium ale absolvovala v Nizozemsku a doktorát pak na Oxfordu. Se svým dnešním šéfem Davidem Kosařem se potkala poprvé na konferenci ve Spojených státech a pak přijela do Brna na půlroční výzkumný pobyt v jeho týmu. „Byl to skvělý zážitek, nikdy před tím jsem nepracovala v prostředí, které tak podporuje vědeckou práci. Když se objevila nabídka na pracovní pozici v ústavu, přihlásila jsem se a místo získala,“ přibližuje právnička, jak se dostala na MUNI.

Pavlína Janovská působí na ústavu experimentální biologie v týmu Vítězslava Bryji.

I díky cenám výzkum nezůstává jen za zdmi laboratoří

Pavlína Janovská z Přírodovědecké fakulty MU chodila původně na jazykové gymnázium, kde měla biologie či chemie jen omezený počet hodin. Přesto ji tyto obory zaujaly a dnes v nich patří mezi velké talenty české vědy. Už od bakaláře se věnuje studiu toho, jak spolu buňky v těle komunikují, konkrétně zkoumá takzvanou Wnt signalizaci a její úlohu ve vzniku a rozvoji chronické lymfocytární leukémie, což je nejčastější leukemické onemocnění dospělých lidí. V poslední době za svou práci získala například cenu ministra školství, cenu Sanofi udělovanou francouzským velvyslanectvím či cenu rektora MU. 

Ředitelka centra RECETOX Jana Klánová.

Šla jsem na to obráceně: Napřed děti, až pak věda

Špičkové centrum RECETOX, které se věnuje výzkumu toxických látek v prostředí, vede na Přírodovědecké fakultě MU Jana Klánová. „Pořád se učím. Centrum musí reagovat na výzvy, otevírat výzkumné a studijní programy. Je mou zodpovědností umožňovat jeho další rozvoj, koordinovat přípravu strategie i souvisejících projektů. Důležitá jsou nová partnerství a prezentace centra na mezinárodním fóru,“ říká Klánová, pod jejímž vedením centrum nedávno získalo téměř miliardovou dotaci, která mu umožní komplexně zkoumat dopad prostředí, ale také životního stylu a socio-ekonomického postavení na lidské zdraví.

„Čekala jsem, že na všechno existuje nějaký plán, komise, nic takového jsem ale nenašla,“ říká historička Denisa Nečasová.

Historička popsala návod k výrobě socialistického člověka

Dělník pracující na 120 procent, žena údernice. Takové byly vzory společnosti raného socialismu. Člověk by čekal, že měla politická reprezentace sofistikovaný plán, jak do této podoby společnost přetvořit. Historička Denisa Nečasová z Filozofické fakulty MU, která se věnuje moderním dějinám, ale zjistila, že nic takového neexistovalo. Lidé si na sebe bič pletli sami. Výsledky své práce shrnula v knížce Nový socialistický člověk.

Gabriela Pavlasová vystudovala na Přírodovědecké fakultě MU obor molekulární biologie a genetika a v doktorském studiu pokračuje na Lékařské fakultě MU.

Mladá výzkumnice získala prestižní Discovery Award za výzkum leukémie

Gabriela Pavlasová z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Lékařské fakulty MU se věnuje záhadné molekule s názvem CD20 na povrchu nádorových buněk. Už více než dvacet let se při léčbě leukémií a lymfomů pocházejících z B-lymfocytů využívá látka rituximab, která právě na molekulu CD20 cílí. Stále se ale neví, jakou funkci vlastně tato molekula má. Za svou práci získala vloni Pavlasová ocenění Discovery Award, kterou udílí už sedmým rokem společnost Novartis výzkumníkům do 40 let, kteří přispěli k medicínskému poznání.

Prorektorka MU pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová.

Prorektorka pro výzkum a špičková vědkyně

Šárka Pospíšilová je nejen prorektorka pro výzkum a doktorské studium na Masarykově univerzitě, ale také vedoucí centra molekulární medicíny v institutu CEITEC MU. Jedním z projektů, kterým se aktuálně věnuje, je i výzkum s názvem Analýza českých genomů pro teranostiku. Jeho cílem je vytvořit národní referenční databázi, jež bude mapovat genetickou variabilitu české populace. Proč je to dobré a jak se Češi liší od jiných národů? Přečtěte si rozhovor.

Antropoložka Petra Urbanová z Masarykovy univerzity s modelem Trenckova palce.

Antropoložka oživila barona Trencka

Petra Urbanová je od loňska ředitelkou Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU. I díky ní si mohli návštěvníci Špilberku do konce minulého roku prohlédnout, jak patrně vypadal baron Trenck. Antropologové totiž rekonstruovali jeho vzhled na základě mumie, která je uložena v Kapucínské hrobce. „Projekt přinesl řadu nových poznatků o fyzických přednostech barona Trencka, o kuriozitách na jeho těle i o zdravotním stavu. Víme, jak se na něm podepsal jeho divoký život nebo zda jej bolely zuby,“ vysvětlila Urbanová, o které jsme psali také v článku Tři hvězdné příběhy roku 2019 z Masarykovy univerzity.

Štěpánka Vaňáčová působí v Brně od roku 2008, kdy si na Masarykově univerzitě založila vlastní výzkumnou skupinu.

Molekulární bioložka z MUNI se zařadila mezi světovou špičku

Mezi 1800 nejlepších vědců a vědkyň v Evropě i ve světě se vloni zařadila bioložka Štěpánka Vaňáčová, když byla zvolena členkou uznávané Evropské asociace molekulární biologie (EMBO). Vaňáčová působí v Brně od roku 2008, kdy na Masarykově univerzitě založila vlastní výzkumnou skupinu. S kolegy se věnuje studiu ribonukleové kyseliny (RNA), která hraje v živých organismech důležitou roli v regulování různých procesů. Její různé typy například určují, kdy a zda se začnou v embryu vyvíjet konkrétní tkáně. Přečtěte si rozhovor.

Hlavní novinky