Přejít na hlavní obsah

Ekonomové spočítali dopady opatření vlády na ekonomiku

Je lepší snížit daň z příjmu, nebo víc investovat? A vyplatí se státu dát peníze spíš do stavby dálnic, nebo třeba na mzdy? Pomoci s rozhodováním mohou ekonomové z Masarykovy a z Vídeňské ekonomické univerzity.

V minulých letech se vědci z obou škol pustili do zpřesňování odhadů takzvaných fiskálních multiplikátorů. To jsou čísla, která ukazují, jak se konkrétní navýšení vládních výdajů nebo naopak daňové škrty projeví na hrubém domácím produktu, jenž ukazuje výkonnost ekonomiky dané země. Pro celou Evropu odhadli těchto multiplikátorů 20 milionů.

Hodnota fiskálního multiplikátoru se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 0 do 1. Nula znamená, že je vládní pobídka zcela neúčinná a jednička pak vyjadřuje fakt, že například jedna miliarda vynaložená vládou se projeví nárůstem hrubého domácího produktu ve stejné výši.

Multiplikátory ale mohou být i záporné, to když vládní intervence vytlačí z trhu část soukromého podnikání, nebo převyšující jedničku, což znamená, že opatření zvýšilo výkon ekonomiky o vyšší částku, než byla ta investovaná.

„Navyšování výdajů vlády často využívají, když je země v recesi. Snaží se tak ekonomiku nastartovat. Jenže některé typy výdajů jsou efektivnější než jiné a právě s odhadem toho, jak se který typ investice projeví, může pomoci fiskální multiplikátor. Jeho hodnota se ale mění v závislosti na zemi, fázi ekonomického cyklu a celé řadě dalších faktorů. Všechny tyto faktory je potřeba vzít v potaz,“ říká Jan Čapek z Ekonomicko-správní fakulty MU, který v uplynulých letech pracoval s Jesusem Crespo Cuaresmou z Vídeňské ekonomické univerzity na odhadu multiplikátorů napříč evropskými zeměmi.

Roli hrají i nepodstatné faktory

Přestože jsou fiskální multiplikátory hodně zkoumané a existuje celá řada odhadů jejich hodnoty pro různé země i období, liší se tak výrazně, že se vědci rozhodli podrobně prozkoumat, co všechno a jak výrazně vlastně jejich hodnotu ovlivňuje. Jejich výpočet ztěžuje hlavně fakt, že do něj vstupují souhrnné údaje za celou ekonomiku, takže se obtížně určuje, jaká reakce je způsobená vládním opatřením a jaká ekonomickými šoky danými vývojem, a nikoliv cíleným rozhodnutím vlády.

„Díky propočítání všech možných variant odhadů, v nichž jsme postupně měnili různé parametry vstupující do výpočtu, jsme přišli na řadu nečekaných vlivů. Hodnotu a tedy přesnost odhadu multiplikátorů totiž ovlivňuje třeba používaný systém účtů, zohlednění konkrétních úrokových sazeb nebo míry inflace, případně i to, jaké časové období se do výpočtu zahrnuje,“ přiblížil základní zjištění Čapek a dodal, že nepříznivá kombinace těchto faktorů může změnit hodnotu multiplikátoru až o čtyři desetiny.

Vědci propočítali stejnou metodou multiplikátory pro rozdílné země, časová období a další parametry, a získali tak výsledných 20 milionů odhadů jejich hodnot. „Tato práce je obecně zaměřená, chtěli jsme na ní ukázat co největší spektrum faktorů a jejich význam pro výpočet multiplikátorů, a tedy na co všechno by si měli dávat odborníci pozor při jejich odhadu,“ uvedl Čapek.

V Rakousku se vyplatí snížit daně

Už na základě pracovní verze článku je oslovil rakouský Úřad rozpočtové rady (Fiskalrat), s nímž pak spolupracovali na studii zaměřené přímo na rakouskou ekonomiku. Spolupráce umožnila odhalit další zajímavosti v tom, co všechno může mít vliv na odhad fiskálních multiplikátorů.

Experti z Fiskalrat například mohli vědcům objasnit specifika sběru statistických dat a jejich takzvané očišťování o jednorázové vlivy v Rakousku, což se ukázalo jako jeden z faktorů ovlivňujících přesnost odhadů. Pro vědce byla spolupráce zajímavá i v tom, že pro Rakousko kupodivu existovalo jen málo prací odhadujících multiplikátory v této malé otevřené ekonomice. Nově jich odborníci v různých variantách odhadli 3000 pro období od roku 2001 až do roku 2018 včetně různých variant sledujících vývoj v čase.

„Mimo jiné jsme odebírali a přidávali do odhadů jednotlivá čtvrtletí, a mohli jsme tak skutečně pozorovat vliv aktuálního stavu ekonomiky na hodnotu výdajového fiskálního multiplikátoru. Například v letech 2015 a 2016 se jeho hodnota blížila k 1, v posledních letech klesla na hodnoty okolo 0,7. To znamená, že vládní opatření v době déle trvající prosperity už nemají tak velký vliv.“ Zjistili také, že daňový multiplikátor je v Rakousku v průměru dvakrát vyšší než výdajový, což znamená, že když vláda sníží daně, a nechá tak více peněz lidem, bude dopad na vývoj hrubého domácího produktu dvojnásobný oproti zvyšování výdajů.

Ekonomové teď usilují o podobný projekt v České republice, kde by rádi navázali spolupráci s Národní rozpočtovou radou, která dohlíží, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti a dbají na to, aby se nadměrně nezadlužovali. „Pokud získáme grant, měli bychom odhadnout fiskální multiplikátory pro Českou republiku, díky nimž pak budou ekonomové schopní lépe odhadnout dopady různých opatření na ekonomiku za různých podmínek,“ dodal Čapek.

Hlavní novinky