Přejít na hlavní obsah

Kde je a kam směřuje Masarykova univerzita

Masarykova univerzita v Brně dlouhodobě zaujímá mezi našimi vysokými školami pevnou pozici především jako výzkumná univerzita s kvalitní a vyváženou vzdělávací a tvůrčí činností. V posledních letech je její jméno stále častěji spojováno s představou rozvoje a rychlých změn. Co však tyto změny představují? Jak rychle a kterými směry se MU rozvíjí v porovnání s ostatními veřejnými vysokými školami v České republice?


Z oficiálních číselných údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky bychom mohli sestavovat množství tabulek a pomocí nich pak vysoké školy hodnotit z mnoha různých hledisek. Všimněme si však pouze parametrů, které charakterizují jejich efektivitu z hlediska dvou základních oblastí jejich poslání - vzdělávací a výzkumné činnosti. Tyto parametry jsou pro největší veřejné vysoké školy v Čechách a na Moravě - pražskou Univerzitu Karlovu a České vysoké učení technické, z moravských pak Masarykovu univerzitu a Vysoké učení technické v Brně a olomouckou Univerzitu Palackého - přehledně zachyceny v pouhých dvou grafech. První z nich, označený názvem Studenti a absolventi, souhrnně hodnotí výsledky vzdělávací činnosti, druhý, nazvaný Dotace na výzkum, kvalifikační struktura, uvádí parametry rozhodující pro financování výzkumu a vývoje podle platné legislativy.

graf
Parametry charakterizující vzdělávací činnost vybraných veřejných vysokých škol v ČR. 1. Studenti 2005; 2. Studenti DSP 2004; 3. Absolventi 2004 celkem; 4. Absolventi bakalářských studijních programů 2004; 5. Absolventi magisterských studijních programů 2004; 6. Absolventi doktorských studijních programů; 7. Dotace ukazatele A+B 2005.


Každá z os pavučiny grafu, určená pro číselnou reprezentaci některého z parametrů, je cejchována v procentech. Poloha bodu na ní udává procentní podíl školy na celkové hodnotě daného parametru. Samozřejmě nelze srovnávat velkou Univerzitu Karlovu, jejíž graf se rozprostírá nejdále od počátku os, s podstatně menšími školami. (Kdybychom v obrázku vyznačili některou z malých škol - třeba JAMU nebo Technickou univerzitu v Liberci, tvořil by její graf malinký n-úhelník kolem počátku, aniž by to ovšem představovalo nějaký negativní rys.) Školy obdobné velikosti však lze porovnávat velmi dobře. Z grafů tak například vidíme, že zatímco je MU ve výsledcích své vzdělávací činnosti, měřené podílem studentů a absolventů všech typů studia, výrazně "lepší" než třeba ČVUT (v prvním obrázku leží graf ČVUT celý zřetelně uvnitř grafu MU), dotace na výzkum a vývoj jsou zase pro ČVUT příznivější. Nejlépe je to vidět u dotace na tzv. specifický výzkum, jejíž výše se má, podle platných zákonných norem, řídit mimo jiné i relativním počtem studentů doktorského a absolventů magisterského studia. Sebekriticky přidejme informaci, že v položce "specifický výzkum" si MU svůj výsledek poněkud pokazila sama nižším koeficientem úspěšnosti. V tomto ukazateli, který vyjadřuje poměr finančních prostředků získaných na projekty vědy a výzkumu s alespoň jedním výsledkem evidovaným v RIV k finančnímu objemu všech projektů, MU výrazně zaostává. Doufejme, že jen díky nepořádnosti řešitelů projektů při doplňování údajů do ISMU.

Je také dobře vidět, že MU nejrychleji ze všech českých škol zavedla bakalářské programy a má v této kategorii nejvíce absolventů dokonce v absolutním měřítku (bod MU leží na ose absolventů bakalářských programů ze všech škol nejdále od středu).

Snad ještě podstatnější než přímé porovnávání velikostí grafů je možnost hodnotit podle jejich symetrie vztahy mezi jednotlivými parametry dané školy. To je dáno skutečností, že všechny parametry jsou relativní. Velmi zhruba lze totiž říci, že rovnováha mezi jednotlivými aspekty činností školy je tím lepší, čím je graf symetričtější, tedy "kulatější". Například vyrovnanost podílu MU na vzdělávání ve všech typech studijních programů (11 až 13 procent) je mezi vysokými školami ojedinělá.

Image
Parametry charakterizující výzkumnou a vývojovou činnost a kvalifikační strukturu vybraných veřejných vysokých škol v ČR. 1. Finanční prostředky na výzkumné záměry 2005; 2. Dotace na specifický výzkum 2005; 3. Dotace na rozvojové projekty 2005; 4. Dotace na rozvojové projekty 2004; 5. Úvazky profesorů 2004; 6. Úvazky docentů 2004; 7. Úvazky akademických pracovníků 2004.


Výrazné rozdíly v relativních parametrech lze vyčíst z druhého obrázku. Hodnoty dotací pod 10% zjevně ještě neodpovídají pozici MU jako přední výzkumné univerzity v ČR, celkový trend je však pozitivní. Výzkumné záměry 2005 jsou totiž prvním dokladem toho, že lze narušit "historicky dané" a poměrně důsledně uchovávané rozložení příspěvků pro jednotlivé školy. Zatímco v minulosti směřoval rozhodující podíl finančních prostředků na Univerzitu Karlovu a tři technické vysoké školy (kromě ČVUT a VUT ještě VŠCHT), posílily právě výzkumné záměry jak Masarykovu univerzitu, tak i řadu škol menších. A v budoucnu je snad možné očekávat další posuny vyplývající, podobně jako u výzkumných záměrů, z objektivních výsledků soutěží škol o finanční prostředky na výzkumné vývojové projekty.

Jan Slovák, prorektor pro strategii a rozvoj MU
Jana Musilová, prorektorka pro vědu a výzkum MU

Hlavní novinky