Jiří Mayer je dalším z řady odborníků z Masarykovy univerzity, který přímo podporuje očkování proti nemoci covid-19. Za vynikající považuje rozhodnutí MU zajistit očkování pro studenty, zaměstnance a jejich rodinné příslušníky přímo na fakultách. „Masarykova univerzita a vysoké školy mají ve společnosti vysoký kredit, takže nabídnout očkování na akademické půdě je velmi chvályhodné,“ uvedl přednosta, který na Lékařské fakultě MU vyučuje předmět Teoretické základy klinické medicíny.
Bývalý děkan lékařské fakulty také doporučuje očkování třetí posilující dávkou. „Osobně už v sobě všechny tři dávky mám. Dávky vakcíny bych přirovnal k bodyguardovi, který vynechá pár tréninků, ale pak narazí na raubíře, který ho sejme. Když ale bude na trénink pravidelně chodit – což je ta další dávka vakcíny – tak na to bude nachystaný. A je podloženo daty, že třetí dávka výrazně posiluje imunitu,“ zdůraznil Jiří Mayer, který si první dávku nechal aplikovat už loni na Silvestra.
Podle něj však nějakou dobu trvá, než se efekt očkování projeví. „Ochrana proti covidu-19 je částečná už po první dávce, solidní po druhé dávce a robustní po třetí dávce. Každý další očkovaný se stává drobným kamínkem v mozaice, který snižuje riziko toho, že v nemocnicích znovu budou takové zmatky, jako byly na jaře,“ dodal přednosta.
Nejúčinnější jsou podle něj mRNA vakcíny, kterými se očkuje i na Masarykově univerzitě. „Každá buňka má své jádro a v něm je uložena genetická informace, jak se má buňka chovat. To je jednoduché a geniální. Z genetické informace v jádru buňky se kopírují její kousky a posílají se do jádra, a tam se říká, co se má vlastně dělat. A tato genetická informace se nazývá mRNA, což je vlastně posel ribonukleové kyseliny. Toho se využilo právě při tvorbě mRNA vakcín,“ vysvětlil Jiří Mayer, který je také profesorem ve Výzkumné skupině Šárky Pospíšilové ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC MU.

I virus totiž podle něj nese genetickou informaci. "Každý virus má na povrchu strukturu, kterou se přilepí na buňku člověka nebo obecně organismu, který chce napadnout. Po jejím napadení buňku vykrade, využije ji pro svoje další rozmnožení a zároveň ji tím zabije. Jakmile se pomnoží, napadá další okolní buňky a v tomto duchu pak infekce v těle člověka pokračuje,“ popsal přednosta hematoonkologie mechanismus napadení koronavirem.
Hlavní klíčová vazebná struktura je podle něj takzvaný spike protein, což je bílkovina, která je kódovaná genetickou informací. „Úsilím tisíců odborníků se vytvořila mRNA, která je schopná dát buňce informaci, aby syntetizovala kousek spike proteinu. Na míru se tak vytvořilo něco, co kopíruje kousek vazebné bílkoviny. Když budeme mít imunitu proti spike proteinu, tak to připodobním k tomu, že zalepíte zámek, abyste do něj nemohl dostat klíč. A jestliže máte v těle virus, tak se nám v těle proti němu vytvoří protilátky, mimo jiné i proti spike proteinu,“ vysvětlil Jiří Mayer.
Vakcína je podle něj modifikovaný kousek genetické informace, která se v člověku stejně v průběhu infekce tvoří. „Vezme se genetická informace pro kousek spike proteinu, upraví se do podoby injekce a píchne se do svalu. Genetická informace je přitom mírně modifikovaná tak, aby se hned nerozložila a svalové buňky to přibalí do svých informací, které samy mají. A buňky na chvilku vytvoří kousek spike proteinu. Vakcína tedy do jisté míry imituje infekci a člověk si následně vytvoří proti viru imunitu, tedy protilátky.“

Člověk si po vakcinaci vytvoří takzvanou paměťovou imunitu. „Je to geniální. Buňky si to pamatují, a když se setkají s infekcí, tak si rychleji vytvoří daleko účinnější obranyschopnost. Je to jako vytrénovaný bodyguard, který snadněji odolá útočníkovi, než člověk, který třeba jen sedí u počítače a řeší různé problémy,“ řekl Jiří Mayer.
Zdůraznil také, že z podstaty věci vyplývá, že vakcína nechrání organismus proti infekci, ale po případném nakažení koronavirem očkovaný člověk infekci zvládne a nezemře. „Kdyby se kromě plošného očkování dodržovala platná protiepidemická opatření, tak virus nenajde substrát, na kterém by se mohl množit, protože všude narazí na někoho, kdo ho rychle zlikviduje a má už proti němu obranu. Všechny různé mutace onemocnění covid-19 totiž vznikají jen tehdy, když se virus množí,“ dodal přednosta hematoonkologie.