Geograf, polárník a zakladatel české antarktické výzkumné stanice. Pavel Prošek vystudoval odbornou fyzickou geografii a učitelství biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1972–1973 absolvoval jako odborný asistent studijní pobyt na ETH v Curychu, kde se seznámil s polárními klimatickými výzkumy.
Zkušenosti z polárních oblastí získal na třech expedicích, pořádaných v letech 1985, 1989 a 1990 na Špicberky. První se uskutečnila ve spolupráci brněnské katedry geografie s Geografickým ústavem Wrocławské univerzity, následující dvě pak v rámci expedic Geografického ústavu Akademie věd v Moskvě, v nichž měla brněnská skupina samostatný pro-gram. Poté působil s několika dalšími kolegy z Masarykovy univerzity na polské vědecké stanici Henryka Arctowského na ostrově Krále Jiřího na Jižních Shetlandách.
V té době se ale věnoval i hledání vhodného prostoru pro vybudování samostatné české základny. Po nalezení příhod-ného místa na ostrově Jamese Rosse u východního pobřeží Antarktického poloostrova se stal odpovědným řešitelem stavby vědecké stanice, podílel se na její výstavbě a byl řadu let vedoucím českých vědeckých expedic.
V letech 1995–2005 vedl Geografický ústav Masarykovy univerzity. Je členem Komise pro Antarktidu při Ministerstvu životního prostředí ČR a prezidentem Českého antarktického nadačního fondu. Českou republiku repre-zentoval na konferencích Antarctic Treaty Consultative Meeting. V roce 2020 mu byla udělena stříbrná medaile předsedy Senátu a v roce 2021 obdržel pamětní plaketu České geografické společnosti za mimořádný přínos české geografii.
Setkávání s Antarktidou
S fascinujícím a vzdáleným ledovým kontinentem sezna-muje čtenáře i nejnovější kniha Pavla Proška Setkávání s Antarktidou. Svým křtem prošla loni v prosinci a umožňuje čtenáři podívat se na Antarktidu očima člověka, který stál u zrodu myšlenky na vybudování české polární stanice, a zároveň člověka, pro něhož se Antarktida stala životní láskou.
Poutavě vypráví o tom, jak se Antarktida vyvíjela, jak se v minulosti měnilo její klima a jak důležitou roli hraje v systému naší planety. Podstatná část publikace je věnována objevitelským a dobyvatelským výpravám prvních výzkumných expedic počínaje Jamesem Cookem. Obsáhleji představuje méně známý, zato však dechberoucí příběh švédské výpravy Otto Nordenskjölda, uskutečněné před sto dvaceti lety do oblasti nacházející se v těsném sousedství nynější české základny.
Významná část knihy je soustředěna na českou antarktickou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse u východního pobřeží Antarktického poloostrova. Základna, na kterou může být Česká republika právem hrdá, již zhruba patnáct let poskytuje jedinečné a komfortní zázemí vědcům z mnoha přírodovědeckých oborů. Detailně představuje prostředí, v němž se česká stanice nachází, a popisuje její nelehký zrod od hledání vhodného místa přes komplikované administrativní procesy až po její projek-tování, napínavý transport stavebního materiálu z Evropy a náročnou vlastní stavbu. Stranou nezůstávají ani život na stanici, každodenní práce vědců a hlavní vědecká témata českých expedic.
Kniha Setkávání s Antarktidou má hned tři podtituly: Historie kontinentu, Dobývání a výzkum, Česká stopa. Detailně také popisuje prostředí polární stanice J. G. Mendela, kterou na ostrově Jamese Rosse postavila a provozuje Masarykova univerzita.
