Přejít na hlavní obsah

Výzkum přírodovědců míní snížit kolize netopýrů a ptáků s automobily

Cílem mezinárodního projektu, který probíhá v česko-saském příhraničí, je vytvoření elektronické mapy rizikových území a navržení efektivních ochranných stěn podél silnic.

Srážka s jedoucím automobilem je častým důvodem úmrtnosti létajících obratlovců. Jak zabránit tomu, aby více než 10 % populace ptáků a netopýrů na silnicích nezahynula, je součástí výzkumu, kterého se účastní přírodovědci z Masarykovy univerzity.

Silniční síť se v Česku i Německu postupně rozšiřuje a dopravní provoz se neustále zvyšuje. Dochází tak k velkému nárůstu fragmentace krajiny. „Zejména v místech, kde migrační koridory létajících obratlovců kříží pozemní komunikace, jsou ochranné stěny jediným možným řešením, jak omezit smrtelné kolize živočichů s automobily,“ říká Tomáš Bartonička, hlavní řešitel projektu a vedoucí pracoviště Výzkum obratlovců na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Vymezení oblastí, kde by měly být ochranné stěny instalovány, stejně jako testování jejich typu, je proto klíčové pro zachování prostupnosti krajiny. „Hlavním cílem projektu, který bude trvat do konce roku 2026, je ochrana biologické rozmanitosti na migračních koridorech sasko-českého pohraničí. Biologickým průzkumem, zhotovením databáze a elektronické mapy rizikových území a testováním vhodných ochranných opatření minimalizujeme negativní dopady nových silnic i zkapacitnění těch stávajících,“ doplňuje Bartonička.

Základní principy a průběh výzkumu popsal Erik Bachorec, koordinátor terénního výzkumu z Ústavu botaniky a zoologie přírodovědecké fakulty: „U současných stěn bude probíhat vizuální, akustický i termovizní výzkum a měření dopravním radarem, který ověří, jak stěny mění chování létajících obratlovců při přeletech silnic a jak stěny snižují jejich mortalitu. Na dvou lokalitách mimo silnice budou postaveny také kontrolní mobilní modifikovatelné stěny. Již existující stěny u silnic totiž nelze měnit a chceme si také ověřit, jestli zvířata po přerušení koridorů již nezměnila chování. Na základě analýzy zisků a ztrát pak bude doporučen nejvhodnější typ stěny.“

V České republice byly prozatím instalovány pouze protihlukové plné stěny, které musí splňovat nezbytné technické normy a náklady na jejich výstavbu jsou vysoké. Součástí některých typů těchto stěn jsou průhledné plochy s obrázkem ptáka. Bartonička vysvětluje, jaké jsou mezi stěnami rozdíly: „Protihlukové stěny jsou primárně stavěny pro ochranu zastavených částí krajiny před hlukem projíždějících vozidel, respektive hlukem vznikajícím provozem na nich. Mohou vypadat různě, ale vždy musí plnit protihlukovou roli. Což současně určuje jejich stavební řešení. Někde jsou skleněné, jinde plné s ohledem na okolnosti dané lokálními požadavky. Stěny, které chceme v nové technické dokumentaci připravit, budou naopak primárně plnit antikolizní funkci, bránící střetu vozidel s létajícími obratlovci. Budou mít tedy jiné provedení a velmi pravděpodobně budou levnější. V současnosti jsou protihlukové stěny umísťovány právě i na místech, kde není třeba řešit protihlukovou ochranu, ale ochranu zvířat. Po ukončení projektu to již nebude třeba a na takových místech bude možno instalovat účelové stěny k ochraně živočichů.“

V Sasku existují ochranné stěny z různých typů materiálů, nicméně nebylo dosud ověřeno, jaká je případná míra efektivity jednotlivých typů. „V Německu stojí stěny k ochraně zvířat různého provedení. Nicméně ani saští kolegové nevědí, jak jejich stěny fungují a jakou část druhové pestrosti v místech instalací skutečně ochrání. To musíme terénním výzkumem zjistit na obou stranách hranice. Především se chceme zaměřit na testy s pletivovými stěnami, které budeme stavět jako experimentální v místech přeletových koridorů. Vhodná výška stěn bude korespondovat s výškou nákladních vozidel, což jsou 4 metry,“ dodává Bartonička a dále doplňuje, jak bude vypadat intenzivní fáze testování: „Na základě analýzy dostupných databází silniční mortality létajících obratlovců jsme vybrali úseky, kde k mortalitě dochází opakovaně, a ty budou nyní upřesněny podle rozmístění již postavených stěn. Jelikož chceme zkoumat přeletující ptáky i netopýry, bude výzkum probíhat v nočních hodinách s ohledem na netopýry, ale i brzy ráno, kdy je aktivita ptactva nejvyšší.“

Součástí projektu, který je spolufinancován v rámci programu Interreg Česko-Sasko (2021–2027), bude dvojjazyčné doporučení pro správce komunikací a orgány ochrany přírody řešící riziková křížení silnic s koridory v česko-německém pohraničí. Ve druhé polovině roku 2026 se uskuteční dvojjazyčné semináře pro krajské úředníky, orgány ochrany přírody a správce komunikací, na kterých budou výše zmiňovaní seznámeni s výsledky studie, všemi podklady a možnostmi jejich využití. Výsledky z terénních šetření budou pomocí elektronické mapy využity i pro ostatní významná křížení tzv. zelené a šedé infrastruktury. „Mapa bude kategorizovat rizika a vymezí lokality, kde ochranné stěny mají potenciál snížit mortalitu létajících obratlovců. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic připravíme také technickou dokumentaci nízkonákladové ochranné stěny z recyklovatelných materiálů využitelné v obou zemích,“ upřesňuje Tomáš Bartonička. Převedení výsledků výzkumu do praxe by tak mohlo pomoci snížit negativní vliv člověka na rozmanitost regionálních druhů a v budoucnu urychlit proces hodnocení vlivů staveb silnic na ptáky či jiné létající obratlovce.

Projekt Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v česko-saském příhraničí bude probíhat do konce roku 2026 a je financován Evropskou unií částkou přibližně 752 tisíc EUR v rámci programu Interreg Česko-Sasko (2021–2027), prioritní osa 2: Změny klimatu a udržitelnost. Lead partnerem projektu je Masarykova univerzita (Přírodovědecká fakulta MU), kooperačními partnery jsou Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno a Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung. Strategické partnery představují: Ředitelství silnic a dálnic ŘSD, Karlovarský, Liberecký KÚ a Sächsischen Landesamtes für Umwelt LfULG.

 

Hlavní novinky