Adaptivní imunita, která vytváří imunologickou odpověď, funguje především díky B lymfocytům, jejichž množení a diferenciaci řídí takzvané B buněčné receptory (BCR). Signalizace přes BCR je pro imunitní reakce organismu klíčová a její narušení může to vést ke vzniku leukémií či lymfomů nebo autoimunitních onemocnění.
Co všechno ovlivňuje signální dráhu BCR a její regulaci, zkoumají vědci už řadu let. Marek Mráz se chce v novém projektu zaměřit na to, zda v tomto procesu hrají biologickou roli také dlouhé nekódující RNA (lncRNA).
„LncRNA jsou molekuly RNA, které nekódují proteiny, ale mohou hrát klíčovou roli v regulaci (pato)fyziologie buněk. Představují největší třídu lidských genů, avšak jejich funkce jsou dosud málo charakterizovány. Mají vysoce tkáňově specifickou expresi a mohou ovlivňovat nejrůznější buněčné procesy včetně signálních drah,“ popsal význam těchto molekul Mráz.
Díky novému grantu EXPRO se s kolegy pokusí identifikovat ty lncRNA, které regulují signalizaci BCR v normálních a maligních B buňkách. Dlouhé nekódující RNA molekuly mohou totiž podle nich přispívat k rozvoji chronické lymfocytární leukémie, což je nejčastější typ leukémie u dospělých. Mráz se domnívá, že lncRNA mohou také ovlivňovat rezistenci na léčbu a další procesy v nádorovém mikroprostředí jako interakci mezi B buňkami a T buňkami, které se také podílejí na agresivitě nádorových onemocnění vznikající z B lymfocytů.
Cílem projektu je zkoumat funkční roli tří vybraných dlouhých nekódujících RNA molekul v BCR signální dráze a aktivaci maligních B buněk. Výzkumníci budou také zkoumat nový myší model vytvořený pro studium role lncRNA v adaptivní imunitě a chtějí charakterizovat roli lncRNA v interakcích B buněk s T buňkami.
„V konečném důsledku by to vše mohlo vést k lepšímu pochopení patofyziologie onemocnění spojených s B lymfocyty, jako jsou leukémie či lymfomy nebo autoimunitní poruchy, a potenciálně tak identifikovat nové cíle pro léčbu těchto onemocnění,“ dodal Mráz.
