Rekonstrukce vědecko-výzkumné stanice Filozofické fakulty Masarykovy univerzity trvala osm měsíců. „Budova je z šedesátých let 20. století a bylo potřeba vytvořit další laboratorní prostory, stavbu zateplit a inovovat vytápění. Ocení to nejen výzkumníci, ale i studující, kteří na velkomoravské hradiště Pohansko jezdí na své povinné praxe,” upřesnil Petr Dresler z Ústavu archeologie a muzeologie.
Zajímavostí je hlava umístěná nad vstupem do stanice. „Jedná se o jednu z verzí plastiky knížete Pribiny od akademické sochařky Ľudmily Cvengrošové. Ta druhá je umístěna na nitranském hradě. K nám se dostala v 80. letech, kdy ji studenti umístili právě nad vstup do vědecko-výzkumné stanice a ‚překřtili‘ ji na Bořivoje. Desítky let je to takový náš patron výzkumné stanice, který dohlíží na průzkum Pohanska,“ vysvětlil Petr Dresler.
Od roku 1959, kdy se konají systematické archeologické výzkumy na Pohansku a v jeho okolí, objevili badatelé mnoho cenných nálezů. Patří k nim záhadná rotunda s pohřebištěm či proslulé runové kosti a archeogenetikou zkoumané kostry Slovanů. Významným projektem bylo také detailní zmapování rozsáhlé oblasti. „Nelze jednoznačně určit, který z těchto objevů je nejvýznamnější. Nejdůležitější je to, že každý jednotlivý nález zde můžeme zasadit do širokého kontextu a mnohem lépe pochopit jeho význam pro interpretaci vývoje Evropy v klíčovém období od rozpadu Římská říše po začátek středověku,“ uvedl vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Jiří Macháček. Podotkl, že právě nejnovější objevy, k nimž patří i unikátní runový nápis na zvířecím žebru nebo výsledky archeogenetického výzkumu, dělají vědcům největší radost.
Aktuálně probíhající výzkumy na Pohansku jsou součástí řady grantových projektů, zejména Operačního programu Jan Amos Komenský s názvem RES-HUM zkoumající odolnost lidské kultury. „Množství informací získaných od roku 1959, kdy výzkumy zahájil profesor František Kalousek, je obrovské a stále čekají na analýzu. Postupně geneticky zpracováváme další kosterní nálezy z lokality. Řešíme otázku hutnictví a kovářství a spolupracujeme s botaniky, geology, palynology a dalšími na rekonstrukci přírodního prostředí údolní nivy Dyje a krajiny od pravěku do novověku,“ upřesnil Petr Dresler. Vědecké vedení výzkumů na Pohansku má na starosti už téměř deset let.
Lokalita Pohanska má rozlohu přibližně 56 hektarů. Archeologicky je prozkoumána přibližně čtvrtina. „Terénní výzkum zde musí mít takový smysl, který nepřinese jen další krabice s keramikou a zvířecími kostmi. Musí řešit nebo mít hodně vysokou pravděpodobnost najít odpověď na otázky, které si klademe. Například jsme letos provedli revizní výzkum kostela, který zkoumali naši předchůdci v letech 1959 až 1964. Publikované informace nám nenabídly jednoznačný pohled do historie. Odkryv již prozkoumaného nám spoustu věcí osvětlil a doplnil, ale také pro nás připravil řadu překvapení, které musíme v příštím roce dokončit,“ doplnil Dresler. Pohansko podle něj v budoucnu zaměstná řadu badatelů – už jen tím, co již bylo nalezeno a leží v depozitáři. K tomu přibývají výzkumy nové nebo revizní.
V současnosti Filozofická fakulta MU dokončuje vybudování moderního depozitáře v Těšeticích na Znojemsku. Tam by měly být uloženy i některé nálezy z Pohanska. „Věříme, že přesun nálezů nastane v první polovině roku 2026. Depozitář má dostatečnou kapacitu na uložení velkého objemu běžných archeologických nálezů, jakými jsou keramické střepy, zvířecí kosti, výrobky z kamene a jiné. Tyto nálezy nejsou možná na první pohled tak atraktivní jako keramické plastiky neolitických venuší, šperky z drahých kovů či zbraně, kterých máme z našich výzkumů také poměrně dost, ale jsou mimořádně důležité pro rekonstrukci běžného života obyčejných lidí, který také chceme poznávat. A hlavně zabírají mnoho místa v depozitářích, kterého se nám po desetiletích naší terénní práce již nedostávalo,” zdůraznil Jiří Macháček.
Slavnostního otevření nově zrekonstruované stanice na Pohansku u Břeclavi se spolu s vedoucím Ústavu archeologie a muzeologie Jiřím Macháčkem zúčastnili také rektor MU Martin Bareš, prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie MU Radim Polčák, děkanka Filozofické fakulty MU Irena Radová a tajemník filozofické fakulty Jiří Velinský.
