Data z mezinárodního šetření PISA (Programme for International Student Assessment) a EU Kids Online V podrobili analýze vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Realita je složitější a efekty se mohou navzájem vyrušovat,“ uvádí odborný pracovník ve výzkumu Libor Juhaňák. „Významnou roli naopak hraje přístup rodičů,“ dodává.
Co bylo hlavní motivací pro váš výzkum – skutečnost, že školy mobily hromadně zakazují, potřeba získat chybějící data z této oblasti, nebo srovnání s okolními zeměmi?
Téma zákazu mobilů ve školách není úplně nové, přestože je teď velmi aktuální. Už řadu let se postupně řeší v souvislosti s tím, jak jednotlivé země tyto zákazy zavádějí. My jsme to téma vnímali už dříve a nyní se nám zdálo, že jsou k dispozici data, která lze k této otázce využít, ale zatím nebyla zpracována. Konkrétně šlo především o data z mezinárodního šetření PISA, která jsou volně dostupná, ale za Českou republiku dosud nebyla v tomto kontextu analyzována. Viděli jsme v tom příležitost přispět do debaty, která je čím dál aktuálnější i u nás, a obohatit ji o datově podložený pohled – tedy o to, co říkají mezinárodní i česká data.
Ve světě se výzkum hodně orientoval na pozornost v matematice. Proč právě tento předmět a jak moc jste se mu věnovali vy?
Matematika v tom hraje roli především proto, že vycházíme z dat šetření PISA. To probíhá každé tři roky a vždy se zaměřuje na jednu dominantní oblast – jednou je to matematická gramotnost, jindy čtenářská nebo přírodovědná. V roce 2022, ze kterého pocházejí data, byla dominantním tématem právě matematika. I když se měří všechny tři oblasti, ta dominantní je rozpracovaná do větší hloubky, včetně doplňujících dotazníků. Proto se například otázky týkající se rozptylování žáků vztahují primárně k hodinám matematiky. Z toho důvodu jsme se i my zaměřili na matematiku a kombinovali ji s dalšími proměnnými, které jsou na ni v těchto datech navázány.
Plánujete v analýze pokračovat i s dalšími daty?
Pokud se toho neujme někdo jiný, rádi bychom v tom pokračovali. Situace na školách se může v čase měnit a bylo by zajímavé sledovat, jak se vyvíjí. Nová data z PISA 2025 už byla nasbírána, ale jejich zveřejnění trvá obvykle několik let, protože jde o rozsáhlé mezinárodní šetření. Očekáváme, že budou k dispozici nejdříve ke konci roku. Pak by dávalo smysl udělat podobnou analýzu a ověřit, jestli výsledky vycházejí obdobně.
Zjistili jste něco podobného jako kolegové v zahraničí, tedy že zákaz mobilů nemá tak velký vliv na pozornost žáků?
Částečně ano. Analýzy OECD už dříve ukázaly, že existuje souvislost mezi zákazem mobilů a nižší mírou rozptylování žáků. Zároveň platí, že vyšší míra rozptylování souvisí s horšími výsledky v matematice. My jsme ale šli o krok dál a zkoumali jsme tyto vztahy dohromady. Nejen odděleně, ale v rámci jednoho modelu, který sleduje, zda zákaz mobilů přes snížení rozptylování skutečně vede ke zlepšení výsledků. Ukázalo se, přestože jednotlivé vztahy jsou statisticky významné, že jejich kombinace v jednom modelu už významná není. Jinými slovy – nelze jednoduše říci, že zákaz mobilů zlepšuje výsledky a snižuje rozptylování.
Co šetření přineslo v souvislosti s klimatem ve třídě? Měl zákaz i jiné než pozitivní dopady?
Vedle rozptylování jsme sledovali také celkový neklid ve třídě. A tam se ukázalo, že na školách se zákazem mobilů je tento neklid vyšší. To může působit překvapivě. Zdá se ale, že zákaz má dva protichůdné efekty – na jedné straně snižuje rozptylování, na druhé straně zvyšuje neklid. Tyto efekty se pak mohou navzájem vyrušit, takže se na studijních výsledcích neprojeví ani pozitivně, ani negativně.
Není spíš cesta naučit žáky s mobilem pracovat než ho zakazovat?
To je důležitá otázka, ale naše data ji nedokážou plně zodpovědět. Pracujeme pouze s jednoduchým rozlišením, zda škola mobily zakazuje, nebo ne. V praxi ale existuje celá škála přístupů – od úplného odevzdávání mobilů při příchodu do školy až po jejich využívání v konkrétních hodinách. Tyto nuance v datech zachyceny nejsou, což je limit současných analýz. Do budoucna by bylo užitečné zkoumat právě různé formy regulace a jejich konkrétní dopady na výuku i výsledky.
Kolik škol vlastně mobily zakazuje?
V době sběru dat šlo přibližně o 40 procent základních škol. Dnes může být tento podíl vyšší. Otázkou ale je, zda by plošný zákaz přinesl zásadní změnu oproti současnému stavu, kdy už řada škol vlastní regulaci má. Data zatím nenaznačují, že by samotné plošné zavedení zákazu vedlo k výrazně lepším výsledkům.
Jak si Česko stojí ve srovnání s Evropou?
Podle dat z roku 2022 se Česká republika pohybovala zhruba na průměru zemí OECD, pokud jde o podíl škol se zákazem nebo regulací mobilů. Zároveň je patrný trend, že v Evropě i ve světě se tyto zákazy postupně rozšiřují, někdy i na úrovni legislativy. V Česku je zatím rozhodování ponecháno na jednotlivých školách. Z dat také vyplývá, že zákaz je výrazně častější na základních školách než na středních.
Ovlivňuje zákaz mobilů psychickou pohodu žáků nebo například výskyt kyberšikany?
Za využití dat ze šetření EU Kids Online V jsme analyzovali wellbeing, výskyt kyberšikany i sklony k závislostnímu chování. Ani v jednom z těchto ukazatelů jsme nenašli významné rozdíly mezi školami se zákazem mobilů a bez něj. Očekávání, že zákaz automaticky zlepší psychickou pohodu nebo omezí kyberšikanu, se tedy zcela nenaplnila.
Velkou roli podle vás hraje rodina. Co jste zjistili o rodičovské mediaci?
Zaměřili jsme se na dvě formy rodičovské regulace. První je tak zvaná aktivní mediace – tedy zájem rodičů o to, co dítě na mobilu dělá, rozhovory o obsahu a upozorňování na rizika. Druhou je technická regulace, například nastavování časových limitů nebo blokování aplikací. Ukázalo se, že silnější efekt má právě aktivní mediace. Jinými slovy – důležitější než samotné zákazy a omezení je komunikace s dítětem a zájem o jeho digitální chování.
Co byste na základě výzkumu doporučili?
Pravděpodobně kombinaci obou přístupů. Samotná komunikace nemusí stačit, pokud dítě tráví na mobilu nadměrné množství času, ale čistě technická omezení bez vysvětlení také nejsou ideální. Důležité je nastavit jasná pravidla a zároveň je dítěti srozumitelně vysvětlit.
Co vnímáte jako hlavní sdělení vašeho výzkumu?
Především potřebu opatrnosti v očekáváních. V debatách často zaznívá, že plošný zákaz mobilů vyřeší řadu problémů – od zhoršených výsledků po wellbeing nebo kyberšikanu. Naše data ale ukazují, že takto přímočaré to není. Zákaz může mít různé, někdy i protichůdné dopady, a rozhodně není univerzálním řešením.
