Masarykova univerzita letos rozhodla o přidělení interního grantu MUNI Award in Science and Humanities (MASH), kterým podporuje příchod excelentních vědců na MU. Jako sedmá jej získala profesorka Karola Dillenburger, odbornice na behaviorální analýzu a vzdělávání z Královské univerzity v Belfastu.
„Špičková věda potřebuje nejen výborné nápady, ale také podmínky, ve kterých mohou vyrůst dlouhodobě silné výzkumné osobnosti a týmy. Právě proto Masarykova univerzita podporuje příchod etablovaných odborníků i mladých perspektivních vědkyň a vědců, kteří mají ambici uspět v mezinárodní konkurenci. Program MASH se nám v praxi osvědčuje jako nástroj, který pomáhá přivádět na univerzitu nové impulzy, posilovat excelentní výzkumná témata a zároveň vytvářet prostředí, v němž mohou vznikat projekty se světovým dosahem,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Šárka Pospíšilová.
Karola Dillenburger míří na pedagogickou fakultu, kde bude pracovat na projektu založení MUNI-ARC Lab neboli Building Pathways for Early Intervention, Education, and Social Inclusion across the Lifespan. Projekt se zaměřuje na podporu lidí s autismem napříč celým životem – od rané intervence přes vzdělávání až po podporu autonomie, zaměstnávání a sociálního začlenění v dospělosti. Integrovat bude odborníky z oblastí speciální pedagogiky, psychologie, sociální práce, neurovědy a informačních a komunikačních technologií.
S pedagogickou fakultou spolupracuje odbornice na aplikovanou analýzu chování (ABA) dlouhodobě. V roce 2024 získala Zlatou medaili MU právě za významné přispění k rozvoji behaviorální analýzy na Masarykově univerzitě. „Získání grantu MASH je pro pedagogickou fakultu i Institut výzkumu inkluzivního vzdělávání mimořádnou příležitostí. Umožní nám vybudovat mezinárodní výzkumné pracoviště, které bude propojovat expertizu speciální pedagogiky, psychologie, behaviorální analýzy a informační technologie a které může posílit pozici Masarykovy univerzity jako jednoho z evropských center excelence v oblasti výzkumu autismu,“ uvedl vedoucí institutu Karel Pančocha.
Grant MASH zavazuje své držitele k přímému působení na MU. Od univerzitní grantové agentury GAMU pak obdrží na realizaci svého projektu až pět milionů korun ročně po dobu pěti let.
Grant pro perspektivní mladé vědce
Kromě hlavního grantu MASH udělila univerzita také granty pro perspektivní mladé vědce MASH StG/CoG. Tato výzva je určená pro odborníky, kteří se chtějí pod hlavičkou MU pokusit získat grant Evropské rady pro výzkum (ERC) v kategorii Starting nebo Consolidator. V letošní výzvě uspělo hned 13 žadatelů, kteří na své projekty získají podporu ve výši tři miliony korun ročně, a to na čtyři roky.
Následující úspěšní žadatelé o grant MASH StG/CoG už se domluvili na nástupu na své fakulty a pracoviště:
Dominik Dold, který bude v Ústavu matematiky a statistiky přírodovědecké fakulty řešit projekt mosAIc: The hidden geometry of spiking neural networks a v jeho rámci otázky spojené s možnostmi využití takzvaných spiking neuronových sítí (SNN). Jde o umělé neuronové sítě, které na rozdíl od klasických neuronových sítí zpracovávají informace pomocí diskrétních impulzů, což umožňuje realističtější a energeticky úspornější výpočty.
Katja Fahrion zamíří na Ústav teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty, kde se v rámci projektu DISCO – Distances from Star Cluster Obserations zaměří na ověření nové možnosti výpočtu vzdáleností ve vesmíru.
Ve stejném ústavu přírodovědecké fakulty bude působit také Zdeněk Prudil. Soustředí se na odhalení toho, jak vznikl disk a výduť Mléčné dráhy. Poskytne to nový pohled na raný vývoj naší galaxie a etabluje Masarykovu univerzitu jako centrum galaktické archeologie.
Petra Vojáčková míří na Ústav chemie přírodovědecké fakulty, kde se bude věnovat identifikaci nových přístupů v selektivní katalýze využitím stabilizačních interakcí s meziprodukty s otevřenou slupkou a přechodovými stavy radikálů. Cílem je vyvinout katalytické systémy pro enantioselektivní abstrakci atomů vodíku.
Vojtěch Kundrát, který také působí v Ústavu chemie přírodovědecké fakulty, uspěl ve výzvě s projektem ActlTube: Encapsulation of Actinide Oxides in Inorganic Nanotubes. V jeho rámci se chce specializovat na hledání řešení dlouhodobého a v současnosti znovu se objevujícího problému fixace vysoce aktivních prvků vznikajících jako odpad z jaderného průmyslu. Konkrétně se bude soustředit na možnost zapouzdření oxidů uranu.
Michaela Dzurov Krafčíková zkoumá v Ústavu biochemie přírodovědecké fakulty mitochondrie. V projektu MITOCODE se chce věnovat zkoumání molekulárních signálů, které spouštějí a regulují komunikaci mezibuněčného přenosu mitochondrií. Tento přenos je kritický při regeneraci tkání, imunitních reakcích a progresi nádoru.
Tomáš Janovič působí v Národním centru pro výzkum biomolekul přírodovědecké fakulty. V rámci projektu ENDVISION se chce orientovat na telomery, komplexy chránící konce chromozomů a zajištující stabilitu genomu. Jeho záměrem je vytvořit první strukturní model lidských telomer, který odhalí zranitelnosti specifické pro telomery, které lze využít pro terapii rakoviny, a zároveň vytvoří široce použitelný rámec pro studium komplexů chromatin-protein v jejich přirozeném prostředí.
Silvia Steininger bude působit v Ústavu pro otázky soudnictví na právnické fakultě, kde se bude soustředit na problematiku remitence, tedy peněžních převodů lidí pracujících v zahraničí rodině a přátelům v domovině. Navzdory tomu, že v roce 2024 překročily globální remitence 904 miliard dolarů, což převyšuje přímé zahraniční investice a rozvojovou pomoc dohromady, právní věda dosud do značné míry přehlížela, jak jsou remitence regulovány a jak právo formuje schopnost migrantů podporovat rodiny a komunity. Tento projekt je průkopníkem první komplexní socioprávní studie remitencí.
Alena Salašová bude moci na CEITEC MU založit svou vlastní výzkumnou skupinu. Jako hlavní výzkumný cíl si klade pochopit, jak buňky centrálního nervového systému vytvářejí svou identitu, konektivitu a strukturální integritu během embryogeneze a jak narušení těchto základních procesů zvyšuje buněčnou náchylnost k vnitřním a vnějším stresorům v pozdějším věku.
Anna Schulten také založí svou výzkumnou skupinu na CEITEC MU. Svůj výzkum zaměří na epigenetické modifikace DNA. Tyto modifikace podporují buněčnou identitu a řídí růst a vývoj, a to i v reakci na signály z prostředí. Výzkumnici zajímá především objasnění mechanismů, které jsou základem epigenetické paměti.
Edith Bouton bude působit v Ústavu pedagogických věd filozofické fakulty s cílem založit na MU nezávislou výzkumnou skupinu zaměřenou na zlepšení výuky ve třídě prostřednictvím vývoje mezinárodně validovaného nástroje pro systematické kódování. Tento nástroj pomůže překonat současnou metodologickou fragmentaci v oboru a vytvořit standardizovaný rámec pro srovnávání a syntézu výzkumných poznatků napříč kulturními a jazykovými kontexty.
Další dva úspěšní žadatelé o grant se budou věnovat rozvoji široce použitelného nástroje pro odhad míry demence na úrovni populace a výzkumu v oblasti antimonopolního práva v EU.
