I když celosvětovým měsícem občanské vědy je duben, řada aktivit, při nichž mohou lidé pomoci vědcům, se odehrává i v létě. Aktuálně třeba pátrání po motýlech či mapování dopadů sucha.
Citizen Science neboli občanská věda představuje inovativní přístup k výzkumu, který aktivně zapojuje veřejnost do vědeckých projektů. Snahy z posledních let propojit všechny aktivity z oblasti občanské vědy a sjednotit přístupy k datům vyústily loni v listopadu v Brně k podepsání Memoranda o porozumění při spolupráci a společném zájmu o rozvoj občanské vědy v České a Slovenské republice.
„To byl klíčový milník, neboť tímto vznikla i Platforma české a slovenské občanské vědy. Poprvé tak máme strukturu, která propojuje výzkumníky, instituce i veřejnost prostřednictvím portálu CitizenScience.cz. Ten slouží jako centrální rozcestník i národní databáze projektů, kde si uživatelé mohou vybrat aktivity podle svých zájmů a zapojit se,“ vysvětluje odborný asistent na Přírodovědecké fakultě MU Jakub Trojan, který platformu vede.
Hraniční kameny i lidské zdraví
K aktivitám občanské vědy se může přidat kdokoliv. Stačí mít chytrý telefon, počítač a chuť podílet se na výzkumech, často to dokonce znamená možnost výrazně urychlit samotné bádání. „Občanská věda není koníček ani okrajová aktivita. Je to plnohodnotný výzkumný nástroj, do kterého se může zapojit každý dostatečně zvídavý člověk a smysluplně přispět. Nemusíte být akademik. Důležitá je zvídavost a ochota věnovat čas něčemu, co má skutečný dopad,“ přibližuje Trojan.
Přesně takový projekt se chystá na Filozofické fakultě MU. Má název Terénník a bude mapovat nevratně mizející především drobné kamenné památky – například hraniční kameny (mezníky, hraničníky a jiné), smírčí kameny a kříže v České republice. Vznikl v rámci projektu RES-HUM – Připraveni na budoucnost: porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury, financovaného z operačního programu Jan Amos Komenský, a jeho cílem je vytvořit obrazovou databázi těchto památek propojenou s mapovým podkladem. Sběr základních dat bude právě v rukou běžných lidí.
„Tímto projektem reagujeme na podněty od veřejnosti, které jsme získali při workshopech a popularizačních přednáškách. Lidé se chtěli do našich výzkumů zapojit, a když jsme přemýšleli o možnostech, napadl nás právě Terénník,“ uvedla jedna z řešitelek projektu Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie.
Aktuálně s kolegy řeší spuštění webu a webové aplikace projektu, která by byla přívětivá pro všechny generace. „Kdo má mobil, bude se moci zapojit jednoduše tak, že když například přijde v krajině k nějakému hraničnímu kameni, udělá fotografii s koordinátory GPS, kámen se zobrazí na mapě a dotyčný pak může doplnit třeba nápisy či data, která na něm uvidí. My pak budeme postupně ověřovat a kontrolovat údaje, které budou v mapě přístupné všem zájemcům,“ vysvětlila princip Terénníku Mazáčková.
Podstatný je za ni celoplošný sběr dat, proto je široké zapojení veřejnosti do dokumentace drobných památek důležité. Výhoda běžných občanů tkví ve znalosti jednotlivých regionů, jejich nejbližšího okolí nebo domácího prostředí. V tomto je portál CitizenScience.cz výborný. Zapojením velkého množství zájemců se dokáže vytvořit velký soubor hodnotných dat. Pro jejich další analýzy může s daty samozřejmě pracovat i veřejnost.
Mazáčková doplnila, že data z projektu Terénník budou poskytovat základní informace o vývoji majetkoprávní situace v historických Českých zemích do současnosti a mohou vědcům pomoci například s rekonstrukcemi hranic panství či parcelačního systému. Veřejnosti pak projekt nabídne nejen samotné informace o drobných památkách v krajině, ale také možnost naučit se takové prvky poznávat a zapojit se do ochrany kulturního dědictví.
Brno Living Lab
Na Masarykově univerzitě zatím není projektů postavených na principech občanské vědy mnoho. V minulosti to byl například projekt Soil Blitz. Šlo o vzorkovací kampaň, kterou vytvořili odborníci z centra RECETOX přírodovědecké fakulty, která měla za cíl výzkum zdraví půdy na pozemcích ve městě. Lidé, kteří měli zájem, získali školení a vzorkovací sadu, s níž sami prováděli měření. Akce byla součástí projektu BENCHMARKS, jehož cílem je vytvořit evropskou síť pro hodnocení zdravotního stavu půd, který by zohlednil různé klimatické podmínky.
RECETOX také zaštituje aktivitu s názvem Brno Living Lab, která má také prvky občanské vědy. „Principem živých laboratoří je spoluvytváření výzkumu v reálném prostředí nikoliv jen v laboratoři nebo na nějakém testovacím zařízení. Jde o snahu zapojit více hráčů, kteří by se k danému výzkumu mohli vyjádřit. Jednou skupinou jsme tedy my, vědci, druhou je například veřejná správa, pak soukromý sektor a hlavní ohled je brán na takzvané koncové uživatele, v případě naší živé laboratoře jsou to občané města,“ přiblížil hlavní principy živých laboratoří Ondřej Mikeš, který má Brno Living Lab na starosti. Centrum začalo tuto aktivitu rozvíjet také díky péči o dlouhodobé kohortové studie, v nichž desítky let sleduje tisíce lidí.
„Právě vstup do dlouhodobých kohort je aktuální možnost jak mohou lidé pomoci výzkumu v oblasti zdraví, ale i sociálních souvislostí ve společnosti a vlivů vnějšího prostředí. Na stránkách CELSPAC jsou instrukce k zapojení do probíhajících výzkumů. Zapojení ale vždy závisí na zaměření projektu a my se snažíme s potřebnými skupinami obyvatel komunikovat napřímo. Když jsme měli výzkumné projekty směřované na hasiče, komunikovali jsme přímo s nimi, když jsme dělali výzkum s dětmi ve školách, oslovili jsme ředitele a učitele a postupně navštívili školy a vysvětlili, co bychom chtěli zkoumat a kdo chtěl, mohl se zapojit,“ podotkl Mikeš. Připomněl také projekt ICARUS, zaměřený na výzkum kvality ovzduší, do něhož se lidé zapojili a díky tomu získali od odborníků individuální výsledky měření a také rady, co případně zlepšit.
Prvky občanské vědy využívá také tým výzkumníků v projektu WayDesign, který se zaměřuje na zlepšení orientace pacientů a návštěvníků ve zdravotnických zařízeních. Výzkum vycházel z modelu pacientské cesty, který orientaci v nemocnici chápe jako informační problém – od přípravy doma přes příjezd až po hledání konkrétního oddělení. Výzkum kombinuje metody z oblasti designového myšlení a informační vědy, kdy s pomocí eye-trackingu sleduje, kam se lidé v nemocnici dívají při hledání cesty. V dotaznících a focus groups se zjišťuje, kde se ztrácejí a co jim chybí. Navrhovaná řešení orientačního značení se testují ve virtuální realitě ještě předtím, než se cokoliv fyzicky mění. „Důležitým rysem projektu bylo zapojení samotných pacientů a návštěvníků, kteří nebyli jen respondenty dotazníků, ale aktivně pomáhali identifikovat problematická místa a hodnotit navrhovaná řešení. Poznatky z projektu se promítnou do metodiky pro design orientačních značení v nemocnicích, kterou tým v letošním roce předává Ministerstvu zdravotnictví ČR,“ dodává Ladislava Zbiejczuk Suchá z Katedry informačních studií a knihovnictví, která je v projektu zapojená.
Silné zázemí v Open Science
Každý projekt občanské vědy by měl naplňovat deset mezinárodně uznávaných základních principů. „Jde například o propojení veřejnosti s výzkumem, posílení spolupráce mezi vědci nebo zajištění toho, aby nasbíraná data měla skutečný význam a využití v praxi. Čistě Citizen Science projekty u nás aktuálně nemají jednotně strukturovanou podporu, finanční zázemí či potřebná webová rozhraní. Je to pro nás velká výzva i potenciál do budoucna,“ popisuje Trojan.
Citizen Science je dosud často vnímána jako součást otevřené vědy, k jejímž principům se dlouhodobě hlásí i Masarykova univerzita. Centrální podporu pro vědce v oblasti Open i Citizen Science poskytuje Ústav výpočetní techniky (ÚVT). „Občanská věda se stává běžnou součástí výzkumné praxe a stále častěji i podmínkou grantových výzev. Naše nabídka služeb reaguje na reálné potřeby vědeckých týmů napříč fakultami. Základem jsou konzultace k projektům – ať už jsou na občanskou vědu primárně zaměřené, nebo obsahují zapojení veřejnosti jen jako jednu z dílčích činností. Metodická podpora je nabízena již při přípravě grantových žádostí,“ říká koordinátorka Open Science na ÚVT Karolína Dědičová.
Šance pro studující
Základní metody občanské vědy si mohou osvojit i studující přírodovědecké fakulty, kde Trojan už od roku 2024 vyučuje předmět v anglickém jazyce Citizen Science in Geographical Research. „S Českou zemědělskou univerzitou v Praze jsme byli mezi prvními, kdo takový předmět studujícím nabídl. Později se přidala třeba i Univerzita Palackého v Olomouci. Cílem kurzu je naučit studující základní metody občanské vědy aplikovatelné v geografickém výzkumu. Osvojují si základní principy občanské vědy, zkouší role účastníků a koordinátorů projektů. Snaží se také o návrh vlastního výzkumu založeného na principech občanské vědy,“ dodává Trojan.
