Unikátní technologii vyvinul tým z přírodovědecké fakulty pro firmu Tonak, světového výrobce plstěných klobouků. Vědci dokázali nahradit chemikálie, které firma doposud používala pro opracovávání plsti, speciálními elektrickými výboji generujícími tzv. elektrické plazma. Výroba by tak měla být nejen levnější a kvalitnější, ale i mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí. Plstěné klobouky se v Tonaku vyrábějí z králičí srsti. Aby z ní vznikla potřebná plsť, musí se králičí kožky speciálně upravit. Doposud se k tomu ve firmě používaly kyseliny. Metoda stará několik desítek let má však svá úskalí. „Naleptávání kyselinami jednak není příliš účinné a kvůli používání chemikálií není ideální ani ve vztahu k životnímu prostředí. Následné sušení je pak velmi drahé a energeticky náročné,“ říká vedoucí výzkumného týmu Mirko Černák z Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty MU. Navíc nové evropské směrnice postupně omezují používání některých chemikálií v průmyslu, a celá výroba se tak prodražuje.
Kyselinu nahradili plazmatem
Nová technologie upravuje králičí srst pomocí elektrických výbojů, tzv. neizotermického elektrického plazmatu, které se vytváří pomocí speciálního přístroje. Ten vyvinuli právě v ústavu fyzikální elektroniky. „Naše technologie se vyznačuje unikátními vlastnostmi, jako je například extrémně vysoká hustota výkonu plazmatu,“ říká Černák. Celý proces úpravy tak díky novému postupu trvá pouze několik sekund. Kromě toho, že je výroba levnější, přináší také významnou úsporu energie. Výsledná plsť je navíc mnohem kvalitnější, než když se upravovala kyselinami.
Plazma je ale podle vědců využitelné i pro opracování povrchů z mnoha dalších surovin, jako je dřevo, sklo či papír. Výzkumy optimální technologie pro další materiály by měl umožnit projekt financovaný z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Zda bude možné vybudovat v České republice unikátní centrum právě pro tyto účely, by se mělo rozhodnout do konce letošního roku.
