Přejít na hlavní obsah

Do Brna se vrátí špičkoví vědci. Díky projektu za 100 milionů

Českým expertům v zahraničí nabídne MU srovnatelné podmínky a přitáhne je zpět domů.

Prvním z vědců, kteří díky projektu SYLICA do kampusu přijeli pracovat, je výpočetní chemik a biofyzik Robert Vácha. Foto: Martin Kopáček.

Prvním z vědců, kteří díky projektu do univerzitního kampusu přijeli pracovat, je výpočetní chemik a biofyzik Robert Vácha. Působil mimo jiné na prestižních univerzitách v Cambridgi či Lundu. Do laboratoří kampusu, které za miliardy korun vznikají v rámci Středoevropského technologického institutu, láká špičkové vědce Masarykova univerzita. Českým expertům, kteří působí v zahraničí, nabídne díky projektu SYLICA srovnatelné podmínky a přitáhne je zpět domů. Na přednášky a workshopy navíc do Brna přijedou esa světové vědy.

Projekt za sto milionů korun se zaměřuje zejména na výzkum v oblastech souvisejících s diagnostikou nádorových onemocnění, detekcí toxických látek či vývojem materiálů pro umělé tkáně.

„Nežádali jsme tentokrát o prostředky na budování infrastruktury, šlo nám hlavně o investice do lidí. Chceme totiž našim vědcům ze zahraničí nabídnout dobré podmínky pro návrat. Těm, kteří už u nás pracují, umožníme odborný růst díky stážím na prestižních zahraničních pracovištích,“ říká koordinátor projektu Jaroslav Koča. Dřívější zkušenosti podle něj ukazují, že takový přístup funguje. „Podobně k nám například přišla z Basileje docentka Vaňáčová. Už po roce získala na svůj výzkum prestižní zahraniční grant ve výši pětadvaceti milionů korun. V podobné praxi bychom rádi pokračovali,“ vysvětluje Jaroslav Koča.

Prvním z vědců, kteří díky projektu do univerzitního kampusu přijeli pracovat, je výpočetní chemik a biofyzik Robert Vácha. Ten působil mimo jiné na prestižních univerzitách v Cambridgi či Lundu a do Česka ho vrátila kombinace osobních důvodů a práce v rámci projektu Středoevropského technologického institutu (CEITEC). „Studuji interakci membrán s nanočásticemi a proteiny. V našem projektu se snažíme zjistit, jak se malá vlákna formují a jak přesně interagují s membránou,“ uvádí Vácha. Výsledky jeho studií by mohly pomoci při vývoji nových léků. Podmínky pro vědce se podle něj v Česku postupně zlepšují a v mnohém jsou už srovnatelné se zahraničím. „Samozřejmě toho ještě zbývá dost co zlepšit, třeba dostupnost zahraničních periodik. Proto doufám, že současný trend, kdy dochází ke zlepšení podmínek české vědy, bude pokračovat,“ doplňuje Vácha.

Když ukážete Masarykovu univerzitu těm nejlepším vědcům in natura, je to úplně něco jiného, než když si o nás jen někde přečtou, vysvětluje koordinátor projektu Jaroslav Koča.Na mapu světové vědy
Projekt má dostat Brno na mapu mezinárodní vědy i díky svému partnerství s dvanácti předními světovými pracovišti. Ty nejlepší odborníky i zástupce zahraničních firem tak bude univerzita zvát na specializované přednášky, workshopy či stáže. „Když ukážete Masarykovu univerzitu těm nejlepším vědcům in natura, je to úplně něco jiného, než když si o nás jen někde přečtou,“ vysvětluje Koča, jak důležité jsou ve vědě osobní kontakty, a tedy i stáže.

Vědci z MU, včetně doktorských studentů, navíc budou v zahraničí pracovat na špičkových technologiích, které se postupně dostanou i do Brna v rámci CEITECu. „Postdoktorandi, kteří díky projektu přijedou zase k nám, tady navážou spolupráci a budou ve své budoucí kariéře vyprávět ostatním kolegům po světě, jaké je pracovat Brně,“ plánuje Koča.

Zubní implantáty, biosenzory a diagnostika rakoviny
Výzkum, kterého se SYLICA týká, propojuje bádání o živých organismech s disciplínami, jež se zabývají vývojem nových materiálů. „Tyto dva vědecké světy mají tradičně mnoho rozdílného. Smyslem našeho projektu je hledat hlavně to společné. Neexistuje navíc mnoho institucí, které se snaží o takové propojení,“ říká Koča.

Těch několik málo institucí, které tyto obory spojují, se navíc stalo strategickými partnery projektu. Je mezi nimi například Imperial College v Londýně. Univerzita se díky tomu spolu se spolupracujícím Vysokým učením technickým zařadí mezi několik málo center podobného typu na světě. „ I proto jde o výjimečný projekt pro Masarykovu univerzitu i CEITEC, a to nejen s ohledem na výši získané dotace ze Sedmého rámcového programu,“ říká manažerka projektu Zlatuše Novotná.

SYLICA se mimo jiné týká vývoje co nejcitlivějších a nejmenších biosenzorů. Ty pomáhají měřit třeba koncentraci toxických látek nebo odhalovat bojové nervově paralytické látky.Brněnští experti se zaměří na čtyři hlavní oblasti. Přesah do medicíny bude mít výzkum interakcí na buněčných površích, jejichž poznání může pomoci při diagnostice nejrůznějších onemocnění, včetně těch nádorových. Vědci se budou zabývat také vývojem co nejcitlivějších a nejmenších biosenzorů. Ty pomáhají měřit třeba koncentraci toxických látek nebo odhalovat bojové nervově paralytické látky. Odborníci budou pracovat i na vylepšených materiálech pro tkáňové inženýrství, v projektu půjde například o zubní implantáty. Právě v této oblasti bude Masarykova univerzita úzce spolupracovat s Vysokým učením technickým.

Poslední část souvisí s metodologickou podporou práce s novými technologiemi, které mají být díky CEITECu instalovány v bohunickém kampusu. „Ať už je to NMR spektroskopie, proteinová krystalografie, mikroskopie atomových sil nebo různé mikrokalorimetrické metody,“ uzavírá Koča.

Projekt SYLICA – Synergies of Life and Material Sciences to Create a New Future je financován ze Sedmého rámcového programu Evropské unie.

Hlavní novinky z Masarykovy univerzity