Přejít na hlavní obsah

Zákazy rodičů závislost dětí na internetu nevyřeší

Podle odborníků je klíčové s dětmi mluvit o tom, co dělají, a nezanedbávat jejich emocionální potřeby.

Ilustrační foto: Lars Plougmann.

Vytváření závislosti na užívání internetu u mladých patří k častým tématům kritiků digitálních médií. Mezinárodní výzkum EU Kids Online, kterého se zúčastnilo přes 25 tisíc dětí ve věku 9–16 let v evropských zemích a na kterém se podílejí vědci z fakulty sociálních studií, nicméně ukazuje, že problém není zdaleka tak vážný, jak se v médiích mnohdy prezentuje.

Ve výzkumu, který se uskutečnil díky programu Evropské komise Bezpečnější Internet, pouze jedno procento dětí z 25 evropských států včetně Česka vykazovalo všechny znaky závislostního chování na internetu. Mezi ty patří třeba to, když dítě surfuje na internetu, i když ho to nebaví, nebo když kvůli pobytu na internetu nejí a nespí.

Co dělat, když mají rodiče podezření, že by jejich dítě mohlo být závislé? Odborníci radí neřešit problémy pouhým zákazem.

„Určit, v jakém okamžiku už lze hovořit o skutečném závislostním chování, je obtížné. Neexistují v tomto směru žádná závazná měřítka. Je ale třeba si uvědomit, že co může rodičům, kteří nevyrůstali v digitální době, připadat jako nadměrné nebo jako závislost, může být ve skutečnosti mezi novou generací norma,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu a psycholog David Šmahel.

Experti upozorňují, že není rozumné ignorovat pozitivní efekty internetu ve snaze zabránit, aby měl negativní důsledky na život dítěte. Je proto důležité porozumět tomu, které typy aktivit a v jakých kombinacích nejpravděpodobněji vedou k negativnímu používání internetu.

Sklony k závislosti rostou s věkem
Podle výsledků výzkumu, který sledoval děti ve věku od 11 do 16 let, jsou zranitelnější spíše starší děti, zejména pak ty s emocionálními problémy nebo ty, které nadměrně vyhledávají nové a vzrušující zážitky.

„Náchylné mohou být děti, u kterých se kombinuje to, že se nacházejí v nějakém psychologicky citlivém období, navíc mají vysoké digitální dovednosti a k tomu ještě příležitost je uplatnit. Má-li dítě problémy v jiných oblastech života, je pravděpodobnější, že je bude mít i s internetem,“ doplňuje Šmahel, který působí v Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na FSS.

Nezakazovat, ale zajímat se
Doporučení, která z toho podle odborníků plynou, nejsou primárně ve sféře restriktivních opatření, ačkoliv dočasné omezení pobytu na internetu může být někdy vhodné. Zákazy však nejdou k příčinám závislostního chování. Klíčové je s dětmi komunikovat o tom, proč a co dělají na internetu, a současně nezanedbávat jejich emocionální a sociální potřeby v běžném světě.

„Doporučujeme, aby se rodiče aktivně zapojili do online aktivit svých dětí tak, že s nimi budou diskutovat o tom, co na internetu dělají, a budou připravení jim pomoci, pokud nastane nějaký problém. Pomoc může ve výsledku spočívat i v návštěvě psychologa,“ dodává Šmahel.

Ve výzkumu vlivu internetu na mladistvé budou experti z MU pokračovat s kolegy z dalších zahraničních univerzit. Díky projektu VITOVIN podpořenému z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost vytvořili mezioborový tým.

Hlavní novinky