Přejít na hlavní obsah

Výzkum mezinárodního týmu naznačuje cestu, jak léčit leukémii

Součástí výzkumné skupiny je i Marek Mráz, který se právě vrátil do brněnského Ceitecu Masarykovy univerzity.

Marek Mráz.

Začátkem roku získal molekulární biolog Marek Mráz jako první Čech grant Evropské hematologické asociace. I díky financím prestižní organizace má dnes v rukou výsledky, které právě publikoval renomovaný odborný časopis Blood. Jeho práce v oblasti výzkumu chronické lymfocytární leukémie je zajímavá pro vědce z celého světa. Ukazuje totiž cestu, jakou se dosud badatelé příliš nevydávali.

Doktor Mráz se zabývá studiem chronické lymfocytární leukémie, která je nejčastější leukémií dospělých lidí a vzniká z B lymfocytů, druhu bílých krvinek. „Jsou to buňky, které jsou za normálních okolností zodpovědné za produkci imunoglobulinů, které chrání člověka před infekcí. Při leukémii se ale právě tyto buňky stávají nádorovými,“ nastiňuje problém mladý vědec.

Ukázalo se, že pro vývoj tohoto typu nádorů je důležitá buněčná dráha s názvem B buněčný receptor. B lymfocyty mají schopnost se v případě potřeby velice rychle množit a tento proces řídí právě B buněčný receptor. Když buňky detekují infekci, začnou se rozmnožovat, aby nebezpečí odvrátily. Když člověka nic neohrožuje, jsou naopak v klidu. Jenže v případě leukémie přestane kontrolní mechanismus fungovat, dráha B buněčného receptoru je aktivní, i když by měla být vypnutá. „Nádorové buňky zapnou množící program bez ohledu na infekci, čímž vznikne onemocnění,“ vysvětluje Mráz.

Kde je chyba? Na to se snaží výzkumníci přijít. Běžně za změnu chování různých nádorových buněk mohou genové mutace, ale v případě leukémie, na kterou se zaměřuje Mráz, tomu tak není.

Americké zkušenosti využité v Česku
Mráz dříve působil na University of California v San Diegu, kde měl možnost pracovat s renomovaným odborníkem na tuto leukémii profesorem Thomasem Kippsem. Při společném zkoumání celého mechanismu přišli na to, co může mít na aktivitu buněčné dráhy vliv. Spolu s kolegy sledují úlohu tzv. nekódujících ribonukleových kyselin a ukázalo se, že zásadní roli má v tomto případě ta s označením mikroRNA-150.

„Podařilo se nám zjistit, že právě tato mikroRNA reguluje buněčnou dráhu B receptoru hned na dvou místech. V praxi to znamená, že když mají pacienti nízkou hladinu této mikroRNA, tak se nádorové buňky rychleji množí a nemoc je pak agresivnější,“ přibližuje Mráz poznatek, který vědcům otvírá zcela nové obzory. „Předpokládám, že se teď na tuto část výzkumu zaměří i další laboratoře.“

Z poznatků jiných expertů už se totiž ví, že přerušení zmíněné molekulární dráhy představuje pro část nemocných slibný terapeutický přístup. „Pacientům se například zmenší nádorem zasažené lymfatické uzliny nebo ustoupí některé další symptomy,“ podotýká mladý vědec. Jeho slova dokládá i fakt, že tento rok byly schváleny dva léky, které zmíněný princip využívají. Mráz a jeho kolegové se teď zasloužili o lepší pochopení mechanismu, jimž k ovlivňování dráhy dochází.

Marek Mráz založil výzkumnou skupinu, která propojuje Ceitec Masarykovy univerzity s Interní hematologickou a onkologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno. Jeho práce jedním zveřejněným článkem určitě neskončila, spíš naopak. Badatelé by rádi odpověděli ještě na spoustu otázek. Budou například hledat další mechanismy, které by mohly biologii leukémií ovlivňovat, snažit se zjistit, čím to je, že u některých pacientů je hladina mikroRNA vyšší a u některých nižší, či proč jsou buňky na B buněčném receptoru tolik závislé.

Hlavní novinky