Přejít na hlavní obsah

Archeologické naleziště u Těšetic skrývá i po 50 letech tajemství

Účel monumentálního areálu o průměru šedesát metrů, obklopeného hlubokým příkopem, tzv. rondelu, stále není objasněný.

Ukázka ženských sošek kultury s moravskou malovanou keramikou.

Už půl století fascinují těšetické nálezy archeology, kteří se snaží rozlousknout jejich tajemství. Padesáté výročí zahájení výzkumu připomene od 15. září tematická výstava v Ústřední knihovně Filozofické fakulty MU.

Archeologický výzkum poblíž obce Těšetice nedaleko Znojma započal v roce 1964 Vladimír Podborský, dnes profesor na ústavu archeologie a muzeologie. V současnosti výzkumné práce vede Eliška Kazdová, podle které je naleziště v Těšeticích český i evropský unikát. „Pravěké naleziště mapuje život od nejstarších zemědělců s lineární keramikou až po starší dobu železnou,“ objasňuje chronologickou rozsáhlost nálezů Kazdová.

Právě do zmíněného období kultury s lineární keramikou patří zcela unikátní nález tří zachovalých nádob, ze kterých jedna zobrazuje stylizovanou postavu ženy. Jedinečné jsou také hliněné figurální plastiky. Většinou zobrazují postavu ženy, jen ojediněle muže a zvířecí figurky. „Jsou součástí kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné. Naše lokalita patří k výjimečným pro velký počet nálezů těchto sošek, našlo se jich přes tři sta šedesát,“ zdůrazňuje Kazdová.

Záhadný rondel
Nález, který se archeologům dosud nepodařilo zcela objasnit, patří do stejné doby jako figurky. „Lidé, co tady sídlili, postavili monumentální areál o průměru šedesát metrů, obklopený hlubokým příkopem. Do dneška přesně nevíme, proč tak obrovský objekt stavěli. Je to otázka, ke které se neustále vracíme,“ přiznává Kazdová. Podobné kruhové stavby, takzvané rondely, se nalézají i jinde na jižní Moravě, a taky na Slovensku či v Rakousku. Těšetický rondel je však první, který byl téměř úplně prozkoumán.

Letecký snímek kruhového areálu, tzv. rondelu.

Výzkum rondelu začal už na konci šedesátých let a byl v terénu ukončen v roce 1978. „Profesor Podborský prozíravě zanechal jeden blok příkopu rondelu nedotčený pro další výzkumy. Tehdy ještě nebyly dostupné všechny vědecké metody, které užíváme dnes,“ vysvětluje Kazdová. Na prvotní výzkum rondelu tak navázaly další testy před dvěma lety, které by mohly objasnit jeho skutečný účel.

Díky dobrému podloží se v Těšeticích uchovalo množství předmětů a velkými nálezy se archeologové mohou pochlubit i dnes. Snad nejdůležitějším nálezem současné generace je honosná hrobka lukostřelce pocházející z konce eneolitu asi 2000 let před naším letopočtem.

„Pohřbený muž měl kromě zdobené keramiky lukostřeleckou výbavu, měděnou dýku a dvě zlaté ozdoby ve vlasech. Náročná úprava hrobu svědčí o tom, že společnost si tohohle člověka považovala a věnovali mu tolik pozornosti po jeho úmrtí,“ popisuje Kazdová nález na němž se podíleli stejně jako na dalších objevech i studenti archeologie Masarykovy univerzity. Jezdí sem totiž rok co rok na povinnou terénní praxi.

Padesáté výročí zahájení výzkumu připomene výstava s názvem Těšetice-Kyjovice: 50 let archeologických výzkumů na „Sutnách“, která by se měla otevřít 15. září na filozofické fakultě. „Chtěli bychom oslovit nejen odborníky, ale i širší veřejnost a zejména studenty, kteří tak budou mít možnost vidět vzácné nálezy nejenom na fotografiích, ale i naživo,“ zve na výstavu Kazdová.

Hlavní novinky