Přejít na hlavní obsah

Průzkum: Školáky nezajímá politika, ale lokální a ekologické problémy

Sociologický výzkum ukázal, jak si teenageři utváří občanské postoje.

Policie a soudy patří mezi žáky posledních ročníků základních škol a prvních ročníků škol středních mezi instituce, kterým důvěřují nejvíce. Naopak nejméně důvěryhodné jsou pro ně politické strany a vláda. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií MU. Zaměřil se na to, jak si mladí lidé utvářejí občanské postoje a jakou roli v tom hraje škola.

Své názory a předpoklady k tomu být aktivním občanem člověk nezíská v okamžiku, kdy se stane dospělým a může jít například k volbám. Utvářejí se už během adolescence. Protože mladí lidé tráví velkou část života ve škole, dá se předpokládat, že právě toto prostředí má na utváření jejich názorů a chování velký vliv,“ přiblížil východiska studie výzkumník Jan Šerek.

Odborníci proto oslovili přes dva tisíce studentů z 68 škol ve čtyřech krajích a ptali se jich na vztah k politice a institucím, ale také na to, zda se aktivně snaží zapojit do veřejného dění nebo zda to plánují.

„Ukázalo se například, že téměř čtyřicet procent školáků se vůbec nezajímá o politiku. Jasný názor na ni, který si utvořili díky tomu, že o politice přemýšleli, má jen 15 procent adolescentů. Protože byl ale průměrný věk respondentů 15,7 roku, dá se předpokládat, že se tento poměr bude měnit,“ uvedl Šerek. Politikům ale většina z nich příliš nedůvěřuje. Vyšší důvěru má u adolescentů policie a soudy.

Vzhledem k nízkému věku se zatím mladí lidé mohou zapojit do dění ve společnosti jen v omezené míře. Nejčastěji tak vyjadřují svůj názor prostřednictvím účasti na kulturních akcích vztažených k důležitým tématům, nakupováním určitých výrobků či nošením módních doplňků se společenským přesahem, jako jsou odznaky.

„Občanská participace u mnoha mladých lidí není jasně ohraničená, ale prolíná se s jinými součástmi jejich života. Často tak dávají přednost takovým formám, které se dají skloubit s jejich životním stylem,“ vysvětlil způsoby vyjadřování názorů u adolescentů Šerek.

Poměrně časté je také vyjadřování vlastních názorů na sociálních sítích. Nejčastěji se mladí lidé věnují ekologickým problémů a zajímají je také otázky, které se týkají místa, kde žijí.

Jedním z míst, kde si mohou vyzkoušet, zda mohou ovlivnit dění okolo sebe, je škola. Většina oslovených lidí se zatím nepokoušela něco na škole změnit nebo se k něčemu vyjádřit, a když ano, tak nejčastěji zkoušeli prosadit svůj názor na dění ve škole mezi spolužáky. Byli aktivní na sociálních sítích nebo se zapojili do internetové diskuse o škole.

Odborníci z institutu zkoumali také vliv školního prostředí na utváření vztahu mladých lidí ke společnosti. Výuka může mít více forem. Jednou je předávání faktických znalostí o tom, co se ve společnosti a politice děje. Pedagogové studenty učí i dovednostem, jako je porozumění druhým lidem, spolupráce s nimi a také formulace názorů před ostatními. V oblasti znalostí se studenti nejčastěji setkávali s informacemi o Evropské unii a hlavních českých politických institucích.

„Naše studie zjistila, že mladí lidé ze škol, které kladou důraz na výuku občanských znalostí a rozvíjení občanských dovedností, se více zajímají o politiku, mají na ni jasnější názory a cítí se kompetentnější jako občané,“ zdůraznil na závěr Šerek.

Hlavní novinky