Jednou ze základních součástí kvalitního výzkumu je dodržování etických standardů. Protože požadavky na vědecké práce posouzené i po této stránce rostou, vznikla nyní celouniverzitní Etická komise pro výzkum, pod niž bude většina případů spadat.
Etické posudky jsou potřeba obzvlášť v případech, kdy se jedná o výzkum na zvířatech, lidech či práci s geneticky modifikovanými organismy. U takto citlivých vědeckých projektů je získání grantů i publikování výsledků podmíněno právě doložením toho, že je výzkumná práce v souladu s etickými standardy. A to mají typicky na starosti komise.
„Na Masarykově univerzitě má dlouhodobou tradici Etická komise Lékařské fakulty MU. Dále byly založeny etické komise na přírodovědecké fakultě a fakultě sportovních studií. Vzhledem k tomu, že se ale potřeba posouzení etiky výzkumu stále více týká i jiných fakult a součástí univerzity, dohodli jsme se s fakultami a výzkumným institutem Ceitec na zřízení společné komise,“ zdůvodnil její vznik prorektor pro výzkum Petr Dvořák.
Přesto nakonec nepůjde o jediný orgán, který bude etiku výzkumu posuzovat. „S ohledem na tradici a vzhledem k tomu, že největší množství projektů má tradičně lékařská fakulta, tak působnost její etické komise zůstane zachována. Podobně případy, při nichž jsou předmětem výzkumu data ze studie ELSPAC, zase spadnou do výlučné kompetence Etické komise ELSPAC,“ doplnil Dvořák. Příslušnost komise bude dána pracovištěm hlavního řešitele.
Nároky na posuzování projektů etickými komisemi obecně rostou. Například Grantová agentura ČR dříve zpravidla požadovala schválení komisí jen u biomedicínského výzkumu, od letoška jej ale požaduje i u behaviorálních studií. Výrazně tak vzrostl počet projektů z fakulty sociálních studií a filozofické fakulty, které posudek potřebují.
„Za letošní rok je počet posuzovaných projektů vyjma těch z lékařské fakulty přibližně 40 a očekáváme, že v příštím roce tento počet poroste. Etická komise lékařské fakulty posuzuje asi 20 až 30 projektů ročně,“ doplnil prorektor.
