Přejít na hlavní obsah

Změna klimatu? Češi začínají věřit

Přestože 52 procent Čechů si myslí, že ke změnám dochází, 29 procent ještě pořád nesouhlasí.

Už více než polovina Čechů chápe, že globální změna klimatu způsobená člověkem je fakt, i když skeptiků pořád zůstává velmi mnoho. Lidé se nicméně vůbec neshodnou na tom, jak na tento celosvětový problém reagovat. Vyplynulo to z průzkumu katedry environmentálních studií na vzorku více než dvou tisíc lidí.

Přestože 52 procent respondentů si myslí, že ke změnám dochází, 29 procent s tím ještě pořád nesouhlasí. „Novinkou pro nás byl fakt, že ať už si lidé myslí cokoliv, jsou ve svých odpovědích na otázky o klimatu poměrně nejistí a přiznávají, že by byli ochotní svůj názor změnit. Častěji jsme se také v dotaznících setkávali s tím, že odpovědi nebyly konzistentní,“ zhodnotil výsledky průzkumu psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity. Doplnil, že méně jistí jsou si spíš skeptici.

Lidé jsou ve svých postojích nejistí, protože česká debata kolem změny klimatu byla dlouhou dobu velmi nepřehledná. Podle Krajhanzla se také dá předpokládat, že veřejné mínění výrazně ovlivnil exprezident Václav Klaus, který je odpůrcem globálního oteplování.

„Je zajímavé, že od roku 2013, kdy Václav Klaus opustil prezidentský úřad, začalo ve veřejném mínění narůstat vnímání klimatické změny jako závažnějšího problému,“ podotkl sociální psycholog s tím, že v České republice měl oproti jiným zemím v médiích výrazně větší prostor skeptický názor, což se odráží v postojích lidí.

Projevem zkreslené mediální debaty je i to, že 35 procent respondentů výzkumu se domnívá, že mezi vědci panují neshody o tom, zda se klima mění nebo ne. „Přitom skeptických odborných studií je jen pár promile z těch všech, které o klimatické změně vycházejí,“ zdůraznil Krajhanzl.

Mírné zmatení panuje mezi lidmi také v tom, co je příčinou změny klimatu. I když si ji nadpoloviční většina respondentů správně spojuje se skleníkovými plyny, ještě o něco víc jich je mylně přesvědčeno o tom, že ji způsobuje ozonová díra. „Podobné výsledky jsou i v zahraničních výzkumech a svědčí o tom, že lidé přírodním procesům, které klimatickou změnu způsobují, rozumí jen málo,“ podotkl sociální psycholog. Skleníkové plyny totiž přispívají k oteplování atmosféry a zemského povrchu a tím ke klimatické změně, ozonová díra je jiný, nesouvisející jev. Způsobují ji freony, které ve stratosféře oslabují vrstvu ozonu, a kvůli tomu pak na zemský povrch proniká více nebezpečného ultrafialového záření.

Změnu klimatu považují Češi za výraznou hrozbu a spojují si ji s celou řadou rizik. Nejvíc s nárůstem povodní, vymíráním druhů, suchem či vlnami veder. Přestože řada z nich označila v odpovědích tato rizika jako taková, která už nastala, mají tendence věřit, že dopady klimatických změn sami nepocítí. „V psychologii se tomu říká srovnávací optimismus. Lidé věří, že špatné věci se stanou těm druhým,“ podotkl Krajhanzl. Podle něj z průzkumu také vyplynulo, že Češi mají o dopadech globálního oteplování stále pochybnosti a nemají pocit, že by mohli sami v této souvislosti něco významně změnit. Zodpovědný za aktivity v boji proti změnám klimatu je podle nich především průmysl, Evropská unie, mezinárodní společenství, česká vláda a také ekologická sdružení.

Za klíčová řešení pak respondenti považují hlavně změnu životního stylu většiny společnosti a změnu ekonomického systému a jen málo věří v technologické řešení. Jsou přitom optimisté v tom, že lidstvo dokáže klimatickou změnu zmírnit nebo se jí alespoň přizpůsobit. „Lidé se ale cítí relativně bezmocní v tom, co mohou sami dělat, a hodně to také závisí na tom, zda mají příklady ve svém okolí,“ dodal Krajhanzl.

Co se opatření týče, lidé by souhlasili především s těmi, která se dotýkají průmyslu či investic souvisejících s přizpůsobením se změnám. Nejsou ale moc ochotní dělat věci, které by znamenaly zásah do jejich financí, jako je třeba vyšší zdanění paliv, nárůst cen pohonných hmot či elektřiny.