Přejít na hlavní obsah

Dáváte často souhlas s využitím osobních údajů? Právo být zapomenut posílilo

Evropská unie vydala nařízení, které nově upravuje zpracování osobních údajů. Co na to experti?

Úvodní blok konference České právo a informační technologie na Právnické fakultě MU.

Při podpisu úvěrové smlouvy nebo jen při zařizování slevové kartičky do obchodu se každý setká s formulací o využití poskytnutých osobních údajů. Podle vedoucího ústavu práva a technologií právnické fakulty Radima Polčáka však naprostá většina lidí informace o ochraně osobních údajů nečte.

„Před několika lety jsme to testovali a vyšlo nám, že počet lidí, kteří tyto informace čtou, se rovná statistické odchylce. Podobné procento lidí pak těmto informacím rozumí,“ poznamenal Polčák na národní konferenci České právo a informační technologie, která se nedáno konala na právnické fakultě.

Úvodní diskuse se týkala právě otázky osobních údajů, jejich zpracování a zacházení s nimi. Evropská unie totiž letos v dubnu vydala nařízení, které tuto oblast nově upravuje.

„Nejpodstatnější změny se odehrály především v posunu v koncepci odpovědnosti správců, tedy těch, kdo naše osobní data zpracovávají – odpovědnost je zpřísněna, ale zároveň je tu větší prostor pro výběr metod, jak data chránit. Velký význam má také lepší a detailní zakotvení práv lidí dostat srozumitelné informace o tom, co o nich kdo vede za údaje, a to jak dopředu, tak i v průběhu zpracování,“ uvedla Helena Svatošová z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se debaty účastnila.

Nové nařízení, které je pro členské země EU přímo závazné, práva občanů posiluje. „Symbolizuje to asi nejlépe zásada, že o vás smí někdo zpracovávat osobní údaje jen s vaším souhlasem, který musí být oproti minulé úpravě výslovný, plně informovaný a nesmí vyplývat jen z předpokladu souhlasu, konkludentního jednání – tedy písemné či slovní formy souhlasu a podobně,“ zdůraznila expertka. Doplnila, že text nařízení přímo mluví o tom, že informace musí být jasná, bez nesrozumitelných právnických klauzulí včetně toho, jak se bude s údaji nakládat, jak dlouho a že je člověk může kdykoliv změnit.

Právo být zapomenut nejen u vyhledávačů
Novinkou je také právo být zapomenut nebo právo na přenos osobních dat od jednoho poskytovatele služby k druhému, pokud jej člověk změní. „Původně se právo být zapomenut dotýkalo jen povinnosti vyhledávačů v online prostředí mazat informace o konkrétním člověku, na jejichž dostupnosti už není tak silný veřejný zájem. Dělo se to na žádost dotčené osoby, které se informace nějak negativně dotýká,“ přiblížila Svatošová s tím, že nové nařízení se už neomezuje jen na vyhledávače.

Typicky jde třeba o starší informace o trestním odsouzení, pokud bylo toto odsouzení později zrušeno anebo uplynula doba přesahující lhůtu pro zahlazení v trestním rejstříku. „Dává smysl, aby internet netrestal déle než trestní právo. Vyhledávače také pravidelně vyhovují lidem v pozici obětí trestných činů a podobně,“ dodala Svatošová.

Podobné případy ale ukazují na další věc: Úřad pro ochranu osobních údajů nemůže být schopen chránit práva každého jednotlivce. Lidé se o ně musejí hlásit sami.

„Jednotlivec si pochopitelně neohlídá všechny situace, kde se s jeho osobními údaji nakládá, to už dnes není možné. Jsou to desítky situací denně – od uchovávání dat o jeho elektronické komunikaci, monitorování SPZtek na určitých místech, věrnostních programů obchodů nebo snímání kamerami; dohledatelné jsou všechny bezhotovostní operace, použití různých čipových karet a tak dále,“ uvedla Svatošová s tím, že u řady těchto věcí je souhlas nahrazen zákonným dovolením.

Na správce takto získaných údajů dohlíží úřad a čeká i na zavedení nové evropské směrnice do českého právního řádu. Ta posiluje ochranu osobních údajů informačních sítí a systémů.

V řadě konkrétních situací by si měl ale člověk dávat pozor a věci hned řešit. „Například u smlouvy o poskytnutí nějaké služby je dobré si přečíst klauzuli o nakládání s osobními údaji. Lidé by měli vědět, že v případě jejich využití nad rámec smlouvy samotné, třeba předání údajů jiné osobě, nemusí odsouhlasit a souhlas mohu odvolat kdykoli později,“ uvedla expertka z Iuridicum Remedium.

Velké riziko a tedy i velkou bdělost doporučuje Svatošová ve zdravotnictví, kde jsou masy vysoce citlivých a komerčně zajímavých dat.

„Vyplatí se sledovat, jaké věci se připravují a zapojením do kampaně pomoci ovlivnit nastavení. Jsou to třeba návrhy legislativy o využívání DNA nebo velmi rizikové "superregistry" v rámci Národního zdravotnického informačního systému, které soustřeďují data o všech zdravotních službách, pacientech včetně kontaktů, rodinné anamnézy a dalších věcí,“ zdůraznila Svatošová.

Hlavní novinky z Masarykovy univerzity