Přejít na hlavní obsah

Jak na důchod? Učte se a množte se

Ekonom Robert Jahoda z katedry veřejné ekonomie komentuje český důchodový systém.

Posledních 30 let se v české společnosti hovoří o „stárnutí populace“ a o tom, co to bude znamenat pro jedince z různých generací. Často skloňovaným pojmem jsou takzvané „Husákovy děti“ narozené v 70. letech minulého století a pojmenované podle posledního prezidenta socialistické republiky. Obvykle se říká, že až půjde do důchodu tato generace, tak se důchodový systém zhroutí. Opravdu se to stane? A co to bude znamenat pro dnešního studenta Masarykovy univerzity? Měl by se už dnes nějak připravovat na důchod?

Pojďme se v prvé řadě podívat na to, co vlastně znamená stárnutí populace. Je to neustále se prodlužující průměrný věk občana ČR. Na to má vliv jak zlepšující se zdravotní péče, tak více informací a možností, jak upravit svůj životní styl, abychom se dožili vyššího věku a ideálně ve zdraví. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila střední délka života při narození u muže narozeného kolem roku 1950 asi 64 let, v případě ženy asi 73 let. U letos narozených dětí však ČSÚ očekává naději dožití již téměř 87 let u mužů a 91 let u žen. Současně se u nás, podobně jako v dalších vyspělých zemích, radikálně proměnila úroveň plodnosti. Zatímco v 70. letech minulého století dosahovala 2,2 až 2,4 dítěte na jednu ženu, na přelomu století spadla pod hodnotu 1,2 dítěte, aby se v posledních letech zvedla k hodnotě 1,7.

Všechny tyto údaje ukazují jediné, že početné generace Husákových dětí nebudou v době odchodu do důchodu nahrazeny jinými generacemi. To ovlivní trh práce, kde budou chybět pracující, kteří by přispívali na důchody, a zvýšené nároky důchodového systému tak nebude mít kdo zaplatit.

Národní rozpočtová rada ve své letošní Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí předpokládá, že pokud nebudeme reformovat důchodový systém a trh práce, pak výdaje na starobní důchody po roce 2030 vzrostou z dnešních sedmi procent HDP až téměř ke dvanácti procentům HDP. Protože se však příjmy důchodového systému nezvýší (pamatujete na vývoj plodnosti?), poroste průběžně deficit důchodového systému až ke čtyřem procentům HDP ročně. To je mimochodem částka jen o málo menší, než letos vydáváme peněz na celé školství dohromady.

Takže jak na tom budou v důchodu dnešní studenti? Asi velmi podobně jako dnešní důchodci! Stát bude i nadále provádět reformy za účelem dosažení fiskální udržitelnosti systému. Tyto reformy nebudou populární, ale zabezpečí, že důchodový systém se nezhroutí. Pracující budou odvádět příspěvky, ze kterých budou vypláceny důchody. Určitě se posune důchodový věk za hranici 65 let. Tento proces je ostatně už dnes nastartovaný, stačí se držet zákona, který říká, že občan by měl v důchodu strávit čtvrtinu svého života.

Změní se nejspíš výpočet důchodů. Z důvodů zachování sociálního smíru ve společnosti nelze čekat zvyšování zásluhovosti systému. Naopak, solidární složka důchodu, která je pro všechny důchodce stejná, nejspíš poroste rychleji, než zásluhová složka důchodu, která odráží předchozí pracovní příjem jedince. Očekávaný pokles zásluhovosti se nám nemusí líbit, na druhou stranu tím stát vysílá signál, že důchodcům minimální životní standard poskytne. Cokoliv navíc bude ve vašich rukách.

A co konkrétního můžete dělat, abyste nežili jako důchodci z minima? Jako bytostný optimista si myslím, že každému jedinci se na startu jeho životní dráhy otevírá nespočet cest, po kterých se může vydat. A je jenom na něm, na jeho preferencích, po které cestě se vydá a kolikrát během života ji změní. Dávat jakékoliv konkrétní doporučení je tedy nesmyslné, protože by spíš odpovídalo mým vlastním představám.

Abych se ale odpovědi zcela nevyhnul, nabízím vám stručně svá vlastní doporučení: nepřestávejte se vzdělávat, zůstaňte co nejdéle aktivní, pracujte na spokojené rodině, nejpozději před odchodem do důchodu si vyřešte bydlení a nezapomeňte, že vyšší životní standard v důchodu si zajistíte pouze vy sami.

A protože mne to zajímá, rozhodl jsem se položit svým kolegům následující otázku: „Představte si, že se bavíte s kamarádem, který studuje na vysoké škole a ten se Vás zeptá, jaké důchodové zabezpečení může konkrétně on očekávat, až jednou odejde do důchodu. Co byste mu doporučili, aby se jeho životní standard v té době příliš nesnížil?“

Teď jsem jen zvědavý, jaké rady získám a nakolik se budou lišit od těch mých.

Autor je vedoucím Katedry veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty MU.

Hlavní novinky