Přejít na hlavní obsah

Strašák jménem geneticky modifikované potraviny

Trvanlivá rajčata, zlatá rýže, sója odolná proti herbicidům a mnohé další. Je strach z nich oprávněný?

Zlatá rýže.

Na závěr čtyřdílného seriálu článků o geneticky modifikovaných organismech (GMO) se podíváme na geneticky modifikované potraviny a obecně využití GMO v zemědělství. Je to téma, o němž se nejvíce mluví a se kterým se nejčastěji setkáváme v médiích.

>> Díl 1. Co jsou o nejsou geneticky modifikované organismy

>> Díl 2. Dějiny GMO: Od zkvašeného vína k ovci Dolly

>> Díl 3. V medicíně jsou geneticky modifikované organismy běžné

Geneticky modifikované (GM) rostliny výrazně převyšují produkci GM živočichů, především díky snadnější přípravě. Klonování živočichů nenašlo své praktické uplatnění, protože je časově i finančně náročné a nevede k lepšímu hospodářskému efektu. Jedinou schválenou GM potravinou živočišného původu je v současnosti losos AquAdvantage, do kterého byl vnesen gen pro růstový hormon. Ryba díky hormonu roste rychleji, a nestačí se jí tak v mase uložit tolik těžkých kovů a škodlivin.

U rostlin už je nabídka produktů bohatší. Cílem modifikací je zvýšení produkce, výtěžku a odolnosti a vylepšení nutričních vlastností plodin. Na rozbor všech GM rostlin není dost prostoru, zmíníme proto jen ty nejdůležitější.

První GM potravinou schválenou v roce 1994 bylo rajče FlavrSavr. Vyznačovalo se výrazně prodlouženou trvanlivostí díky nízké produkci enzymu pektinasy, který je zodpovědný za měknutí plodů. Prodej FlavrSavr skončil o tři roky později díky změnám ve společnosti a marketingovým chybám.

Velmi známou se stala zlatá rýže, která obsahuje celou metabolickou dráhu pro tvorbu beta-karotenu. Tato rýže by mohla být řešením pro jihovýchodní Asii, kde se potýkají s avitaminózou, a tím pádem i tisíci případy slepoty ročně. Přesto tato plodina dosud nedostala zelenou a její rozšíření je blokováno různými ekologickými organizacemi a politiky.

Rostliny rezistentní proti herbicidům najdete pod značkou RoundupReady, nejčastěji jde o sóju nebo bavlník. Díky vnesenému genu pro bakteriální enzym jsou tyto rostliny schopné přežít v přítomnosti totálního herbicidu, který jinak hubí ostatní plevele. Rezistence má význam především v době klíčení, protože sója klíčí pomalu a musí soupeřit s ostatními rostlinami. V ideálním případě by pěstování těchto rostlin mělo vést k omezení chemizace.

Odolnost vůči hmyzím škůdcům u takzvaných Bt rostlin je dána přítomností genu pro specifický protein zvaný Bt toxin. Tento protein pochází z bakterie Bacillus thuringiensis a působí ve střevě larev hmyzu požírajících listy rostlin. Má-li larva ve střevě správné pH a potřebné enzymy, Bt toxin způsobí narušení stěny střeva a larva neschopná přijímat potravu uhyne. V dnešní době je známo asi 700 variant tohoto toxinu specifických pro konkrétní druhy hmyzu.

Kolem Bt plodin se rozvinula rozsáhlá diskuze. Panují obavy, aby Bt toxin nezabíjel kromě škůdců i ostatní druhy hmyzu. Toxin je velmi specifický, takže k něčemu podobnému dojít nemůže. Dále se začala objevovat tvrzení, že konzumace Bt toxinu způsobuje rakovinu a další choroby. S takovou studií přišel i známý odpůrce GMO z Francie, profesor Giller-Éric Séralini. Jeho studie byla ovšem špatně provedená a odborný časopis, který ji vydal, ji nakonec stáhnul.

Dosud provedené studie nepotvrdily, že by GM potraviny představovaly jakoukoliv hrozbu pro člověka nebo živočichy. Nejasný je zatím dlouhodobý vliv na ekosystémy. Uvážíme-li však, že prakticky žádná kulturní plodina dnes nevypadá jako její původní druh, tento vliv by měl být okrajový.

Nelze než doufat, že i mezi veřejností převládne všeobecně akceptovaný názor, že příprava geneticky modifikovaných rostlin je vlastně jen urychlené a cílené šlechtění, které podléhá přísným kontrolám. GM potraviny přináší řadu výhod a příležitostí pro zajištění potravin pro narůstající lidskou populaci.

Autor pracuje v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí.

Hlavní novinky