Mapa je vlastně vizuální informace a podobně jako obraz ji také každý člověk vnímá jinak. Zatímco u klasických papírových map nešlo tento fakt příliš zohlednit, moderní technologie jsou mnohem pružnější. Odborníci na Masarykově univerzitě se proto věnují zkoumání toho, jak lidé mapy čtou.
„V digitálních interaktivních mapách se mohou například určité prvky zobrazit jen v určitý moment, kdy je uživatel potřebuje, navigační systémy využívají polohu uživatele a také dokáží reagovat na konkrétní situaci. Například GPS navigace v autě se po setmění přepne do nočního módu, takže neoslňuje a také v ní mohou být potlačené prvky vzdálenějšího okolí, které řidič stejně nemůže sledovat,“ uvedl příklad možné úpravy kartografických pravidel zobrazování Zbyněk Štěrba z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU.
Výzkumem vnímání informací v mapách se zabývá už několik let a v poslední době se ve spolupráci s Psychologickým ústavem Filozofické fakulty MU věnuje také experimentům. „Zkoumáme například, zda existují interkulturní rozdíly a zatím se zdá, že Asiaté a Evropani vnímají vizuální informaci odlišně. Zjednodušeně lze říct, že ti první si víc všímají kontextu a vztahu jednotlivých prvků, zatímco ti druzí se soustředí na detaily a výrazné prvky v mapě,“ řekl Štěrba.
Kvůli experimentům navrhli odborníci speciální software, který jim umožňuje sledovat, jak lidé s digitálními mapami pracují. V rámci těchto experimentů plní jedinec na počítači plní různé úkoly, od jednoduchých po složitější. Musí třeba na mapě nalézt nějaký objekt (například školu, hydrant) nebo nejvhodnější trasu mezi dvěma body. „My pak sledujeme, jak rychle a správně testovaná osoba na otázky odpovídá. Při některých experimentech sledujeme pomocí speciálního přístroje i pohyby očí testované osoby při plnění daného úkolu, což nám následně umožňuje podrobnější analýzu strategie řešení úloh,“ podotkl kartograf.
K podobným experimentům se dostal přes projekt, který před osmi lety řešil možnosti vizualizace pro krizové řízení. „V této oblasti je správná koncepce a zpracování map klíčové pro záchranu životů i majetku. Sledovali jsme proto přímo na operačních střediscích, jak probíhají telefonáty, jak se dispečeři orientují v mapách a předávají informace dál. Měli jsme navrhnout nová řešení, která ale bylo nutné odzkoušet. A právě tehdy jsme začali spolupracovat na vývoji softwaru na testování kartografických produktů,“ popsal začátky svého výzkumu Štěrba.
Jeho cesta ke kartografii začala už na základní škole. Měl rád nejen zeměpis, ale dělal i orientační běh, kde se bez znalosti map neobejdete. „Už na gymnáziu mě zajímalo, jak vznikají a přípravou několika map pro orientační běžce jsem pomáhal,“ popisuje s úsměvem Štěrba a dodává, že i když testuje mapy digitální, rád má ty papírové, v nichž si plánuje třeba dovolenou.
