Jaké pocity ve vrstevnících vyvolává mimořádná situace, která změnila téměř všechny každodenní návyky lidí, zjišťují ode dneška pomocí dotazníků studenti sociologie Masarykovy univerzity. Online výzkumem mezi lidmi ve věkové skupině od 19 do 30 let zakončují nezvykle ve velkém svůj letošní předmět Metody ve výzkumu sociologie.
Původně to měl být jen seminární úkol v trochu jiné podobě. Studenti měli zkoumat osamělost mladých dospělých osobním dotazováním. „Nakonec jsme si ale společně řekli, že bychom mohli reagovat na momentální situaci a adaptovat téma tak, abychom postihli aktuální dění ve společnosti,“ říkají Ladislav Rabušic a Petr Fučík, pedagogové z Fakulty sociálních studií MU, kteří studenty v kurzu vedou.
„Pro všechny je to nezvyklá situace. I když můžeme ji i nařízení vlády naší země plně chápat a respektovat, možná se neubráníme nelibým náladám vzniklým z nenadálého odloučení od našich blízkých,“ vysvětlují studenti, co je mimo jiné ke změně původního plánu vedlo.
Pocity osamělosti budou mapovat prostřednictvím dotazníku, který je dostupný na webu a k dispozici tam bude až do konce dubna. O výsledcích budou po květnovém vyhodnocení sociologové informovat také online na web katedry sociologie.
A proč právě osamělost? Podle odborníků je osamělost negativním vlivem, který může působit i na další aspekty života, ovlivňuje stresové hormony a kvalitu spánku, čímž mimo jiné zvyšuje riziko deprese a sebevraždy. Zjištění studie Social Relationships and Mortality Risk Juliane Holt-Lunstadové a Timothy Smitha naznačila, že vliv sociálních vztahů na riziko úmrtí je srovnatelný se zavedenými rizikovými faktory úmrtnosti, jako je kouření a konzumace alkoholu, a dokonce překračuje vliv jiných rizikových faktorů, jako je fyzická nečinnost a obezita.
Studenti ale upozorňují, že existují velké rozdíly ve vnímání tohoto fenoménu. „Osamělost pro nás není synonymem ke slovu samota, „být sám“ může být naopak prospěšnou a cílenou volbou. Naproti tomu nepříjemnou osamělost zažívá jedinec, který po interakci s ostatními lidmi touží, ale nedostává se mu jí,“ vysvětlují.
Proto jsou v dotazníku různorodé otázky týkající se aktuálních pocitů, ale i toho, jak se projevuje povaha respondenta v běžném životě, ne jen v tom ovlivněném vyhlášením nouzového stavu. Věkovou kategorii mezi 19 a 30 lety pak mladí výzkumníci volili mimo jiné proto, že právě tito lidé bývají na mezilidský kontakt a trávení času s větším množstvím lidí nejvíc zvyklí. Změny spojené s aktuálním nouzovým stavem se jich tak patrně dotýkají nejcitelněji.
