Věda & výzkum

Na půdě Masarykovy univerzity hraje Libor Ustohal trojroli, působí jako lékař, vědec i vyučující. Věnuje se psychiatrii a nemocem lidského mozku a je také čerstvě profesorem, jmenovací dekret převzal letos v červnu. 

Masarykova univerzita a Brno se pro první polovinu aktuálního týdne staly centrem světových kapacit na kyberbezpečnost, bezpečnou umělou inteligenci a kyberkriminalitu.

Studenti lékařské, přírodovědecké a pedagogické fakulty a odborníci z vědeckých pracovišť Masarykovy univerzity přesvědčili, že věda není jen suchou teorií. 

Martin Toul je doktorandem na Přírodovědecké fakultě MU. Pracuje v Loschmidtových laboratořích, kde se mu nedávno podařil přelomový objev, který by mohl zásadně zlepšit léčbu mozkové mrtvice.

Dosud neznámý rostlinný mechanismus se podařilo objevit buněčným biologům Albertu Cairóvi, Karlu Říhovi a jejich kolegům z vědeckého centra CEITEC MU.

Nabízení alkoholu dětem je chybou. To ukazují závěry výzkumu psychologů Gabriely a Alberta Kšiňanových, kteří působí v centru RECETOX Přírodovědecké fakulty MU.

Dva roky po svém připojení k Masarykově univerzitě uspěla Farmaceutická fakulta MU v prestižní grantové výzvě ERA Chairs. Za peníze vybuduje nové vědecké pracoviště.

Díky stipendiu Cyrila Nappa se Mendelovy genetické konference mohly zúčastnit také tři vědecké pracovnice a odbornice na genetiku z Ukrajiny. 

Thomas R. Cech získal Nobelovu cenu za chemii v roce 1989 za nalezení katalytické aktivity ribonukleové kyseliny (RNA). Účastní se Mendelovy genetické konference a poskytl exkluzivní rozhovor Magazínu M.

Držitelé Nobelovy ceny Thomas R. Cech a Sir Paul Nurse si při zahájení mezinárodní Mendelovy genetické konference, kterou spolupořádá Masarykova univerzita, prohlédli originál rukopisu zakladatele genetiky.

Včera uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů. 

Za pomoci nejnovějších vědeckých technologií a pod vedením Šárky Pospíšilové se odborníci snažili vytěžit z genetického kódu co nejvíce faktů, doplnit životopis Gregora Johanna Mendela, a přispět tak k popularizaci jeho osobnosti i celé genetiky.