Téměř celý letošní rok je ve znamení online výuky, zatímco v jarním semestru přišel požadavek na uzavření škol a distanční formy učení nečekaně, v podzimním semestru už byli studenti i učitelé díky jarní epidemii zkušenější.
Do ankety se zapojilo 56 pedagogů, kteří popisovali, jakým způsobem se studenty pracují. „Překvapivě v odpovědích poměrně vyrovnaným způsobem zazníval jak názor, že v důsledku pandemie dochází k závažnému ohrožení kvality výuky, tak názor, že situace s sebou nese i jisté příležitosti a výhody,“ uvedla k jejím výsledkům garantka poradenského centra Klára Šeďová.
Mezi negativa oline výuky patří podle učitelů především nedostatek osobního kontaktu a interakcí se studenty a také ztráta studijního režimu a obtížná nahraditelnost některých výukových aktivit. Pozitiva pak viděli v tom, že studenti se díky sociální izolaci a absenci rozptylování mohou intenzivně soustředit na učení, přičemž mají k dispozici dostatečné množství elektronických zdrojů.
Z odpovědí respondentů podle Šeďové vyplynulo, že se pedagogové především snažili prostřednictvím různých elektronických nástrojů co nejlépe imitovat výuku prezenční. Hledali tedy možnosti, jak na dálku nahradit přednášky, ale i diskuzi, skupinou práci či testování.
„Z komunikace se studenty mám dojem, že podstatné je udržovat kontakt a pokračovat ve výuce nejen prostřednictvím zadávání úkolů a četby, ale hlavně prostřednictvím online přednášek a seminářů. Elektronická podpora kurzu je nezbytná – interaktivní osnova v ISu, nebo ELFu určitě pomůže,“ uvedl jeden z respondentů.
Pedagogové se snaží i u velmi obtížně nahraditelných typů výuky, jako jsou laboratorní či terénní cvičení. Jedna z účastnic ankety například místo seminářů, kde se studenti učí poznávat různé znaky rostlin, zadávala studentům poznávání rostlin a založila i facebookovou skupinu, des i mohli studenti navzájem radit, pokud nemohli některou z rostlin posbíraných do herbáře rozpoznat.
Učitelé se také různě snažili studentům i pro ně neobvyklou situaci ulehčit. Především jim šlo o to, udržovat osobní vztahy, nastavit studijní režim, pružně reagovat, pomoci s orientací v požadavcích na ukončení kurzu a dávat zpětnou vazbu k průběžné práci studentů.
Ani pro vyučující ale nebyla situace jednoduchá, především pokud před epidemií příliš nevyužívali technologické možnosti pro distanční výuku. Pomáhali si proto navzájem, někomu pomohli i doktorandi či studenti a také návody a týmu na MU.
Z ankety mimo jiné vyplynulo, že pedagogové jsou na sebe spíše hrdí. Byli ochotni učit se, investovat do výuky mnoho energie, kreativně promýšlet, co je pro studenty nejlepší a jak je podpořit v jejich studijním úsilí. Snažili se udržet osobní kontakt se studenty a dát jim najevo, že studium má smysl a může si udržet kvalitu a přitažlivost i ve velmi obtížné době.
Podrobnosti z květnové ankety naleznou zájemci na stránkách Poradenského centra MUNI.