Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Proč a jak uctít Mezinárodní den studentstva

Podle studentského senátora Pavla Troubila nejlépe uctíme události z let 1939 a 1989 občanskou aktivitou.

Komentáře
17. listopadu 2013
Pavel Troubil

Nejsme-li spokojeni s naší politickou scénou, vstupme do stran a hnutí a měňme je postupně zevnitř.

Na otázku z titulku se dá odpovědět jednoduše: svatomartinská husa a svatomartinské víno, gastronomické symboly listopadu a podzimu před tím, než naše ulice a náměstí zaplní svařené víno a grog. Jídlo a pití ale zatím, naneštěstí, nedokáží ospravedlnit státní svátek. Jak tedy oslavit Mezinárodní den studentstva a nemít z toho těžký žaludek?

Datum 17. listopadu se do našich dějin zapsalo hned dvakrát. Poprvé to bylo velmi smutně roku 1939, kdy nacističtí okupanti devět studentů popravili a 1200 jich odvlekli do koncentračních táborů, aby zlomili veškeré projevy odporu. České vysoké školy byly na několik let zavřeny. Jejich odkaz ale vedl o 50 let později ke studentské demonstraci proti totalitnímu režimu. Ač ji násilně potlačila policie, nebo možná právě proto, stala se jedním z rozhodujících okamžiků sametové revoluce.

Oběti i odvážlivci z let 39 a 89 zaslouží minimálně tichou vzpomínku nad husou a vínem. Dovolím si ale předpokládat, že milejší by jim bylo, kdyby se stali sami inspirací pro studenty o 24, resp. 74, let později. Nechci tím nabádat k pořádání masových demonstrací. Naopak, přál bych si, aby každý student našel svoji vlastní inspiraci a chuť k aktivitě pro zlepšení naší společnosti.

Máme nyní totiž to štěstí, že nejsme v době a situaci, která by byla tak dramatická, jako byly roky 39 a 89. Přesto průzkumy ukazují, že nespokojenost ve společnosti stále roste. Pokud se někoho zeptáme, s čím je nespokojený, dostaneme převážně odpověď o chybách a zlých úmyslech jiných lidí, kteří škodí jednotlivcům i celému našemu státu. Slýcháme také dodatek, že s tím dotyčný nemůže nic dělat a stejně se nic nezmění. Stále ale žijeme v demokratickém systému, který je v konečném důsledku právě takový, jaký si ho všichni uděláme. Je na každém z nás, aby vykročil z vlastní pohodlnosti a udělal krok k té změně, kterou si přeje vidět. My studenti, v naprosté většině mladí lidé, disponujeme největší životní energií a vůlí ke změně. Jsem přesvědčený, že je s ní spojena zodpovědnost, abychom ji využili.

Ptáte se jak a kde začít? Můžeme hned na naší univerzitě, kde máme k realizaci mnoho prostoru v senátech či studentských spolcích. Starejme se o práci vedení našich fakult a akademických senátů. Nebudeme-li o univerzity samosprávně dobře pečovat, můžeme jednou přijít o jejich autonomii. Kádrování našich profesorů a rektorů Hradem, a mnoho dalšího, by se potom stalo každodenním jevem. Ale univerzitou to zdaleka nekončí. Nejsme-li spokojeni s naší politickou scénou, vstupme do stran a hnutí a měňme je postupně zevnitř. Nebo se zapojme do aktivních občanských sdružení, ať už se starají o malou náves či chtějí vymýtit korupci z celé republiky. Když nám žádné nevyhovuje, založme si vlastní. Vložme naši energii do smysluplného projektu.

V letech 1939 a 1989 studenti ukázali, že na sobě nenechají dříví štípat a umějí se postavit za správnou věc. Slavíme-li na jejich počest státní svátek, nechme se inspirovat, a pokud jsme nespokojeni, udělejme sami krok k nápravě.

Autor je předseda Studentské komory Akademického senátu MU.

Související články

  • 35. výročí sametové revoluce: Máme co slavit?

    Kam se ubírala česká společnost po událostech 17. listopadu 1989 a jaké změny se odehrály v prostředí Masarykovy univerzity? Ze současného...

  • Proč si připomínat listopadový vzdor

    Jana Křehlíková ze spolku Masarykovi historici o bezejmenných hrdinech let 1939 a 1989.

  • Masarykova univerzita si připomene listopadová výročí let 1939 a 1989

    Komorní pietní akt v Kounicových kolejích doplní rozhovor s historikem a nasvícení rektorátu. MUNI podpoří i studentské akce.

  • Archiváři revoluce bezděky vytvořili unikátní sbírku

    V Archivu Masarykovy univerzity je asi největší sbírka revolučních písemných materiálů a plakátů v celém bývalém Československu. Za jejich...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Sledujte Magazín M na Facebooku Sledujte MUNI na Twitteru RSS

Hlavní verze článku