Reprezentovat Masarykovu univerzitu a také město Brno a jeho instituce prostřednictvím European Law Moot Court (ELMC) se podařilo letos poprvé. „Je to mezinárodní soutěž, která se každý rok koná ve čtyřech evropských městech, ale není vyloučeno, že se může odehrát i ve Spojených státech. Pro organizátory je to možnost přivítat dvanáct zahraničních týmů a předvést svou univerzitu, město a soudy. Proto nám přišlo Brno skvělé,“ vysvětlila Zuzana Vikarská z Katedry ústavního práva a politologie.
ELMC je nejvyšší soutěží simulovaného soudního jednání v oblasti práva Evropské unie, díky které si studující mohou vyzkoušet, jaké je to hájit zájmy svých klientů před Soudním dvorem EU. Každoročně se do soutěže hlásí až stovka týmů tvořených třemi nebo čtyřmi studenty. Do regionálních finále se, po předložení písemných prací, kvalifikuje 48 týmů. V každém regionálním finále, které se letos konalo v Helsinkách, Barceloně, Lyonu a Brně, soutěží 12 týmů. Hlavními organizátorkami brněnského finále byly Zuzana Vikarská a Natálie Dřínovská. Za pomoci 12 studujících se tak podařilo připravit soutěž pro více než 60 zahraničních účastníků, kteří přicestovali do Brna z Madridu, Londýna, Paříže, Lille, Bruselu, Rotterdamu, Ženevy, Milána, Lublaně, Stockholmu, Kluže a Nikósie.
Stát se organizátorem regionálního kola, jak se to podařilo Právnické fakultě MU ve spolupráci s Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem, není samozřejmostí. V České republice se 6. - 9. února 2025 totiž konalo teprve podruhé po deseti letech. „Funguje to na bázi individuálních kontaktů a síťování. Já jsem se této soutěže účastnila jako studentka během Erasmu v Belgii. Ve chvíli, kdy jsem na soutěž přijela jako koučka asi deset let poté, tak se organizátoři, kteří jsou dlouhé roky stejní, zajímali, čím to je, že Brno zatím do této soutěže nevstoupilo. Protože vítají nová místa, tak se zeptali, zda bychom soutěž nechtěli výhledově organizovat,“ dodala Vikarská.
Soutěž, kterou v roce 1988 iniciovali studující z Mnichova, má dlouhou tradici. První ELMC se konal v létě roku 1989 ve Florencii a součástí soutěže se stalo zdánlivě kuriózní pravidlo, kterým je utajení identity vítězného týmu jednotlivých regionálních kol. Důvodem utajení je snaha o úplnou objektivitu při rozhodování poroty.
K pravidlům soutěže patří, že pořádající země nesoutěží doma, ale v zahraničí. Proto se studující z místní právnické fakulty brněnského kola nezúčastnili. Místo toho výrazně pomáhali s organizací a přitom viděli, jak soutěž probíhá. Jaromír Chroustovský a Ondřej Halátek, kteří se soutěže ELMC zúčastnili před dvěma lety v Barceloně, letos také pracovali ve studentském organizačním týmu. „Jednalo se o komunikaci s týmy soutěžících, kteří přijeli, a s porotci. Pomáhali jsme jim dostat se do hotelu, na místo soutěže, to znamená na soudy, nebo jsme s Ondřejem dělali časomíru při simulovaném soudním jednání,“ sdělil Chroustovský. Být v organizačním týmu je pro studující užitečné i do budoucna. „Člověk při soutěži může získat důležité kontakty, ať se jí účastní, nebo ji pomáhá organizovat. My jsme s Jaromírem díky soutěži v Barceloně potom dostali nabídku na stáž na Nejvyšším správním soudě,“ potvrdil Halátek.
Jak EMLC soutěž probíhá?
Zatímco před Soudním dvorem EU mohou právníci využívat svůj mateřský jazyk, účastníci soutěže ELMC musí jednat v angličtině i francouzštině. Zkouška jazykových schopností má svůj důvod. Interním jazykem Soudního dvora EU je francouzština a pro mezinárodní soutěž byla zvolena angličtina. „Umět oba jazyky je náročné. My většinou plynně ovládáme angličtinu, ale musíme počítat s tím, že dostaneme otázku i ve francouzštině. Na tu ale můžeme odpovědět anglicky,“ poznamenal Halátek. „Je důležité, aby člověk ovládal jeden jazyk aktivně a druhý na pasivní úrovni. Pokud umí oba, tak se mu přičítají body navíc. V případě rodilého mluvčího se pochopitelně body nepřičítají,“ doplnil Chroustovský.
Přestože soutěžící v rámci ELMC nemohou zažít realitu toho, když prohrají nebo vyhrají svému klientovi kauzu, nervozita je velká, protože přednáší své argumenty před zkušeným soudcovským sborem složeným z deseti odborníků. Je tedy nutné podat ten nejlepší výkon. „Většinou se případ týká sporných bodů v oblasti evropského práva a EMLC slouží k tomu, aby tyto spory vyjasnil. Debata je směřovaná tak, aby to bylo intelektuálně zajímavé a náročné. V tom je to těžké více, než když člověk reprezentuje nějakého konkrétního klienta, kterému prohraje peníze. Soutěžící cítí tlak na to, aby se ukázali v tom nejlepším světle a soudci měli zájem si s nimi povídat,“ vysvětlil Chroustovský.
Letošní ročník se zaměřil na právo hospodářské soutěže, zakázané dohody mezi podniky a zneužití dominantního postavení. Tématem brněnského kola byl případ z vnitřního trhu Evropské unie, konkrétně se jednalo o výrobu čokolády a její transport po Evropské unii a sousedních státech. „V ústním kole je to tak, že tým má tři členy, a ten čtvrtý je pomocník. Účastníci mají pozici buď žalobce, žalovaného nebo generálního advokáta. Každý se vždy obhajuje sám za sebe, ale může mít k ruce pomocníka, který nemluví, ale podává například písemnosti. Na obhajobu má každý 20 minut, které musí zvládnout sám. Nicméně příprava je kolektivní, každý by měl znát argumenty za obě strany a odpovědi na všechny potenciální otázky. Za to se získávají body, a ty se potom sčítají, takže ve výsledku je to o celkové síle týmu,“ pohovořil o zkušenostech ze soutěže Halátek.
Čím je evropské právo přitažlivé?
ELMC je specifická dovednostní soutěž, kde se účastníci při simulovaném soudním jednání neobejdou bez výborné znalosti evropského práva. Pro mnohé z nich je toto právo atraktivní i v rámci vlastního studia a profesního směřování. „Evropské právo mě baví, protože je komplexní. Je v něm obsaženo několik právnických oborů například právo soutěžní, vnitřního trhu i trestní, které jsou řešeny na evropské úrovni, takže se člověk podívá do všech těchto oblastí. Na druhou stranu evropský právník se na to musí dívat z pohledu principů, které evropské právo ovládají. Je v tom obsaženo hodně abstraktního právního uvažování, takže to kombinuje teorii a praxi,“ shledal zajímavým Chroustovský. „Mě to chytlo z toho důvodu, že se do nějaké míry dá učit jako příběh. Soudní dvůr EU vydává rozhodnutí, jež jsou závazná, a dá se z nich vyčíst, jakým směrem se evropské právo ubírá. Výuka je v rámci seminářů a přednášek postavená na tom, abychom do určité míry znali jednotlivá rozhodnutí, například články smluv a ustanovení. Učíme se to přes konkrétní kauzy z různých období, což je zajímavější, než když se například v rámci českého občanského práva musíme naučit kolem tří tisíc paragrafů,“ objasnil výhody Halátek.
Jaké možnosti uplatnění má absolvent právnické fakulty, který se zabýval evropským právem? „Dneska evropské právo proniká do různých sfér, takže se hodí do advokátní nebo soudní praxe i v České republice. Pokud by tím chtěl člověk žít, tak práce v zahraničí je asi ta nejlepší volba – ať už jde o práci u Soudního dvora EU v Lucemburku, u Evropské komise, případně o české zastoupení před soudním dvorem,“ připomenul Chroustovský. „Mám stejný názor. Nicméně pro nás jako studenty je důležité vědět, že unijní právo se u nás opravdu používá. Pokud jde člověk dělat dejme tomu asistenta na nějaký vyšší soud, tak tam rozsudky často odkazují právě na judikaturu Soudního dvora EU. Je nesporná výhoda jít do praxe s tím, že tomu právu do nějaké míry rozumím,“ potvrdil Ondřej Halátek.
Prestiž pro fakultu, univerzitu i město
Smyslem organizování takto náročné soutěže, kterou letos připravil relativně malý tým z Právnické fakulty MU, není pouze reprezentace univerzity, českého soudnictví a města Brna. „Zvyšuje to šance pro naše studující, kteří by se chtěli vzdělávat v zahraničí. Nejen v rámci Erasmus pobytů, ale pokud se budou například hlásit na navazující magisterské studium nebo doktorát. Mělo to význam i pro našich dvanáct pomocnic a pomocníků v Brně. Ti se měli možnost potkat s těmi největšími kapacitami v oboru, kteří mohli zblízka vidět, jakou úroveň má Masarykova univerzita, a že naši studující jsou šikovní a dobře motivovaní. I když se studující nemohli prezentovat soutěžně, tak si s členy poroty povídali, když je například doprovázeli na hotel, nebo na závěrečném rautu. Podle toho, jak nás zahraniční soudci chválili, si myslím, že jsme udělali velký dojem,“ shrnula Vikarská.
Obvykle se soutěž odehrává jeden den na univerzitě a druhý na určitém soudu, ale brněnské kolo se netradičně, i díky memorandu o spolupráci, konalo v prostorách českých vrcholných soudů. „Zahajovací akce za účasti děkana Martina Škopa se uskutečnila ve Velké aule Karla Engliše na právnické fakultě, samotná soutěž se konala v jednacích síních Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Z nadšených reakcí mnoha účastníků je znát, že Brno zahraniční komunitu velmi příjemně překvapilo,“ potvrdila Vikarská. Celosvětové finále ELMC, kam se dostanou vítězné týmy z regionálních kol, probíhá přímo u Soudního dvora EU v Lucemburku. Studující, kteří letos pomáhali při organizaci brněnského kola, se ho za odměnu zúčastní jako diváci.
Akce se uskutečnila s finanční podporou Magistrátu města Brna a advokátních kanceláří Giese & Partners, Bříza & Trubač, Dentons a HAVEL & PARTNERS. Dále ji podpořil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Zastoupení Evropské komise v ČR a Česká společnost pro evropské a srovnávací právo (ČSESP).