Ač v českých podmínkách snad nikoho nenapadne, že kuřata rostou v supermarketu a mléko se vyrábí v továrnách na Tetra Pak, ne každý Čech dnes může říct, že si někdy v životě pohladil krávu nebo ovci. A ve velkých světových metropolích je příležitostí ještě méně. Není ale chyba, že když dítě velkoměsta chce vidět dobytek alespoň na obrázku, musí napsat do Googlu „cow“?
Proto se studenti z International Student Club rozhodli uspořádat víkendovou akci na biofarmě a ukázat zahraničním kolegům moravský venkov se vším všudy. Třináct cizinců pod vedením slovenské organizátorky vyrazilo v listopadu do Střemeníčka na Olomoucku nejen, aby se podívali, jak vypadají domácí zvířata ve 3D, ale také aby pracovali na biofarmě jako dobrovolníci.
„Na farmě se snaží udělat něco dobrého pro krajinu, kupují pole, která pak určitou dobu nepoužívají, aby jim vrátili přirozenou úrodnost. Také vysazují stromy a obnovují tak původní ráz krajiny,“ říká organizátorka víkendovky Katarína Novanská. Právě s vysazováním stromů měli zahraniční studenti pomoci. Také jejich zásluhou vyroste uprostřed polí ovocný sad, který má přispět k přirozené rovnováze ekosystému zdejší přírody.
Kromě toho ale studenti na vlastní kůži poznali, jak probíhá život na farmě a co to znamená starat se o hospodářská zvířata. Jak se ručně dojí kráva, viděli někteří návštěvníci poprvé v životě. Jednou z nich byla i Wan Lin Hu z Tchaj-wanu, která v Brně studuje environmentální studia na FSS. „Viděla jsem spoustu zvířat, která běžně nemám příležitost potkat. Mohla jsem si i pohladit malá kůzlátka, ta jsou roztomilá,“ říká Wan Lin Hu, která pochází z třímilionového hlavního města Tchaj-pej.
Ve skutečnosti ale život na farmě taková idylka není. Farmář vstává za rozbřesku, aby podojil krávy a nakrmil stádo koz a ovcí a hejno hus. Pak ale musí vyčistit i stáje a to už většině lidí dvakrát nevoní. Ani práce na poli se nedala nazvat rekreací. Zem byla tvrdá a vykopat jámu, do které se pak zasadil strom, dalo studentům pěkně zabrat. „I tak jsme ale nasadili asi třicet ovocných stromků,“ popisuje Wan Lin Hu.
Ani chuťové buňky zahraničních návštěvníků nezůstaly ochuzeny, farmáři s nimi upekli poctivý domácí chléb. Studenty zasvětili do výroby ovčího sýra. „Nikdy předtím jsem ovčí sýr nejedla. A tady na farmě jsem dokonce viděla, jak se vyrábí,“ vypráví Wan Lin Hu. Pro Tchaj-wanku byla nová i samotná myšlenka farmaření. „U nás se krávy chovají jen ve velkochovech, protože na malém prostoru žije spousta lidí. Na malé farmy prostě nemáme místo,“ vysvětluje Wan Lin Hu. „V České republice je vlastně všechno jiné. Na Tchaj-wanu pěstujeme rýži a banány, tady jsme vysazovali jabloně,“ dodává.
Návštěvu biofarmy bere studentka environmentálních studií jako dobrou zkušenost. „Díky práci na farmě jsem si zkusila něco, k čemu doma na Tchaj-wanu nemám příležitost,“ chválí akci Wan Lin Hu. Přesto si takový život dlouhodobě nedovede představit. „Je to těžká práce. O zvířata musíte pečovat každý den a nikdy nemáte dovolenou. Je to, jako byste se celý život starali o malé děti,“ vysvětluje cizinka.