Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Střílet na medvěda smíte jen v sebeobraně

Studenti kurzu polární ekologie vyjíždějí pravidelně bádat na Špicberky.

Student
11. června 2015
Irena N. Diatelová
Na Špicberkách žije ledních medvědů stejně jako lidí.
Foto: Archiv M. Svatoně

Na Špicberkách žije jen několik tisíc lidí a stejný počet ledních medvědů.

Výuka na přírodovědecké fakultě se nemusí vždycky odehrávat jen v lavicích a laboratořích. V létě mohou vybraní vysokoškoláci vyrazit bádat na dva týdny na souostroví Špicberky. Vloni se tam vydal i dvaadvacetiletý student geografie Martin Svatoň, který se zabývá klimatologií.

Podařilo se mu projít výběrovým řízením do Kurzu polární ekologie, který pořádá Geografický ústav Masarykovy univerzity a Centrum polární ekologie Jihočeské univerzity, jež má na Špicberkách polární stanici.

Předmět se skládá ze dvou částí. V polovině května jedou účastníci na týdenní přípravný kurz do Českých Budějovic, kde se podrobně seznámí s fungováním polárních geo- a ekosystémů. Terénní část je pak čeká na Špicberkách. Na polární stanici se v červenci a srpnu vystřídá ve třech turnusech šest skupinek vědců. Bádají tam geologové, klimatologové, hydrologové, ale i botanici, zoologové nebo mikrobiologové. V září pak skládají závěrečnou zkoušku z předmětu.

„Na Špicberkách jsem získával data pro svou bakalářku,“ vysvětluje Martin. „Pomocí termokamery jsem zkoumal povrchové teploty na různých lokalitách v rámci mikroklimatického výzkumu,“ doplňuje.

Studenti při měřeních termokamerou.
Foto: Archiv M. Svatoně

Kromě toho se spolu s dalšími klimatology staral o údržbu meteorologických stanic, které na souostroví dlouhodobě sledují změny podnebí. Meteorologické stanice jsou rozeseté na rozsáhlém území, takže mnohdy strávili půlku polárního dne chůzí v těžkém terénu – Špicberky mají kvůli drsnému počasí kamenný a rozpraskaný povrch a také spoustu řek, kterými se někdy museli brodit.

V rámci glaciologického výzkumu zase měřili změnu objemů ledovců. „Pomocí GPS jsme zaměřovali jejich přesnou polohu, aby bylo v budoucnu jasně vidět, o kolik ustoupily směrem do údolí. Také jsme hledali takzvané ablační tyče, které do ledovce zavrtala předchozí skupinka. Řadu z nich jsme nenašli, takže předpokládáme, že se ledovec za dva roky snížil o víc než dva metry,“ říká student.

Jak náročné je zavrtávat nové tyče do ledovce si sám zkusil. Někdy se vrtačkou trefil až napotřetí, protože v dvoumetrové hloubce najednou narazil na kámen. „Údolní ledovce jsou ve spodní části plné kamenů. Nejsou to ty klasické namodralé kusy ledu s bílou čepičkou, jak si je řada lidí představuje,“ podotýká Martin.

Cílem kurzu je pochopit systém v celku, ne jenom optikou své disciplíny. „Přesahy do mezioborových témat byly velice zajímavé, řada věcí se mi propojila. Díky kurzu jsem si uvědomil, jak velkou roli v tání ledovců hrají třeba řasy. Když začnou ledovce tát, uvolňuje se z nich sladká voda a začnou v ní růst. Jsou tmavé, takže pohltí víc slunečního záření, což celý proces tání jenom urychluje,“ líčí Martin.

Aby byl zážitek kompletní, není možné vynechat medvědy. Na Špicberkách žije asi tři tisíce lidí a ledních medvědů prý stejný počet. Většina z nich se sice pohybuje na severních a východních ostrovech a polární stanice se nachází v západní části, nicméně i tak lední medvěd stanici navštívil.

„Po příletu na Špicberky jsme absolvovali bezpečnostní a střelecký kurz pro případ, že bychom medvěda skutečně potkali. Střílet na něj se ale může jen v sebeobraně, jinak hrozí obrovská pokuta a doživotní zákaz vstupu,“ říká student, proč museli počkat, až medvěd prostě odejde.

Další skupinka se ale ocitla ve větším nebezpečí, málem ledního medvěda potkala přímo v terénu. Kolegové z polské stanice ležící opodál je ale vysílačkou varovali, a tak medvěda obešli. Čech, který jel v březnu na Špicberky pozorovat zatmění slunce, už ale takové štěstí neměl – medvěd ho lehce zranil.

Související články

  • Vyšší teplota ve městech může ovlivňovat zdraví obyvatel

    Negativním důsledkům změny klimatu lze podle odborníků předcházet vhodnými adaptačními opatřeními.

  • Studenti se v létě učí o tání ledovců prakticky. Přímo na Špicberkách

    Vědecká expedice i se studenty kurzu polární ekologie dnes vyrazila na cestu za polární kruh.

  • Akademici bojují proti kanálu Dunaj-Odra-Labe

    Proti koridoru se staví i odborníci z přírodovědecké fakulty MU.

  • Ceseb: Od DNA po netopýry

    Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie se přestěhovalo do kampusu.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Sledujte Magazín M na Facebooku Sledujte MUNI na Twitteru RSS

Hlavní verze článku