Když dorazíte do Brna, můžete po chvilce procházení snadno nabýt dojmu, že ho už docela znáte. Pokud jste se ale někdy odvážili dál než z Veveří na Hlavák, začali jste asi tušit, jak moc jste na omylu. Věděli jste například, že v Brně leží největší židovský hřbitov na Moravě s dvanácti tisíci hroby?
Obehnán vysokou cihlovou zdí o rozloze téměř třiceti tisíc metrů čtverečních pokrývá židovský hřbitov nemalou plochu městské části Židenice, kam se dostanete se zmíněného Hlaváku šalinou číslo 8. A není to jediné překvapení: při tiché procházce pod stíny staletých stromů totiž na náhrobcích objevíte nejedno slavné jméno z české historie.
Milovníci divadla a němého filmu tak vzpomenou na role i režírované filmy prvorepublikového herce a režiséra Huga Haase, studenti architektury a milovníci kavárenské historie pro změnu naleznou hroby významných brněnských architektů Otty Eislera a Ernsta Wiesnera. Druhý jmenovaný se mimo jiné zasloužil o stavbu vily Stiassni pro známého textilního továrníka, ke které jsme se byli projít v jedné z minulých procházek.
Soustředit se při četbě náhrobků pouze na známá jména by ale byla velká chyba: při vstupu si na vrátnici hřbitova nezapomeňte vzít návod, který vám pomůže židovskou hřbitovní symboliku lépe pochopit. Poodhalíte tak tajemství často rukou kreslených stromů nebo biblické obludy Leviathana.
Všimněte si také členitého dělení hřbitova, které chvílemi fascinuje monumentálními rodinnými hrobkami, aby je vzápětí vystřídaly obyčejné kamenné stély.
Zapomenuto není ani 807 brněnských Židů, kteří zahynuli během druhé světové války ještě před odvlečením do koncentračních táborů. Židovská obec jim totiž později vyhradila stejný počet náhrobků a nechala jejich jména pečlivě vytesat.
Na cestě šalinou číslo osm směrem do Líšně, která je mimochodem velmi oblíbená mezi revizory, pak pokračujte po závažnějším začátku výletu na další zastávku. Vystoupíte na Bílé Hoře, která vám kromě prostoru pro další přemýšlení o nemilé historii brněnských Židů nabídne občerstvující procházku na nedaleký vrchol s výhledem na velkou část Brna a okolí. Dohlédnete třeba z jedné strany na nedaleký Hádecký lom (ano, i ten rozhodně stojí za výlet), přes Černovice a Lesnou až po centrum města.
Dříve vápencový kopec hostil dělnická shromáždění a manifestace, později sloužil jako komplex chodeb a betonových pevnůstek pro nacisty. Dnes – po nedávné revitalizaci – výborně navádí k oddechu od městského ruchu, poznávání vzácných rostlin nebo třeba podzimnímu pouštění draků.
A tip závěrem? Tentokrát s láskou pro všechny milovníky čerstvého pečiva a vůně výborné kávy: na cestě zpět vystupte o pár zastávek dřív na Geislerově a až se usadíte do klidného dvorku, poručte si ve vyhlášeném brněnském pekařství a kavárně Zastávka něco dobrého. Vaše chuťové buňky nebudou litovat. A vy nebudete chtít z oázy dobrot odejít.