Znáte své síly? Skvěle! Ale dokážete je správně představit ostatním? Způsob, jakým věci říkáme, je přinejmenším stejně důležitý, jako co říkáme. O tom, jak správně popsat naše dovednosti a zájmy v životopise, a o tom, jak vůbec poznat svoji profesní cestu, jsme si povídali s kariérní koučkou Petrou Drahoňovskou.
Můžete se mi představit v jedné větě?
Jmenuji se Petra Drahoňovská a jsem kariérní kouč a lektor, který se zaměřuje na budování osobní značky a osobního marketingu.
To je váš elevator pitch?
V podstatě ano, budovaný poměrně dlouho, ale nedávno jsem si ho usadila. Ale jak řekl jeden můj klient: budování osobní značky včetně definování elevator pitche vyžaduje neustálé „přepočítávání“, tak jako v navigaci. Není to nic definitivního.
Jak jste poznala, co byste chtěla dělat?
Nikdy jsem neměla až tak přesnou vizi. Jen jsem věděla, že bych chtěla dělat něco kolem rozvoje a vzdělávání dospělých lidí. V době, kdy nové profese vznikají raketovou rychlostí, je těžké si říct, že jednou budu dělat to a to. Fungovala jsem hodně podobně, jak to popisuje zakladatel LinkedInu Reid Hoffman ve své knížce Váš osobní StartUp.
Což znamená?
Hledala jsem si mikro-příležitosti, zjišťovala, co do mé kariérní skládačky v oblasti rozvoje zapadá. Postupně se k tomu nabalilo kariérové poradenství, koučink, IT, volná noha a marketing a celá skládačka secvakla až teď. To ale neznamená, že za pět let neudělám přepočítávání navigace a nebudu zase někde jinde.
Na pracovním trhu se neustále bavíme o kompetencích. Jak tomu slovu mají studenti rozumět?
Co umím, tj. hard skills, a jaký jsem, tj. soft skills. Měkké dovednosti jsou pro lidi z technických oborů v uvozovkách kecy, takže jim ráda na příkladech z praxe ukazuji, že je to téma užitečné i pro ně. Důležité jsou například v posledním kole pohovorů, kdy už mám předvybrané lidi na základě hard skills a rozhoduji se mezi dvěma třemi profesně zajímavými lidmi. V takovém případě bývají soft skills tím, co může velmi zásadně ovlivnit výsledek výběru.
Jakým způsobem může student zavést kompetence do svého životopisu, když nemá žádný certifikát, kterým by je doložil?
Historkou ze života, respektive úspornou zkratkou. Nejdřív je důležité říct si „historku“ vlastními slovy a na papír vypíchnout jenom to podstatné. Vezměme si například kompetenci „efektivní komunikace“ pro pozici obchoďáka. Jako vysvětlení napíše „baví mě volat na studené kontakty, jsem schopný otvírat nové příležitosti“. Lektor vypíchne např. „umím jít k podstatě věci a vysvětlit lidem problém“. Každá kompetence se dá pojmout dvacetkrát jinak, je ale důležité ji konkretizovat na základě vlastní zkušenosti a také v kontextu požadavků daného pracovního inzerátu.
Dá se toto aplikovat i na tvrdé kompetence?
Samozřejmě. Jde-li tvrdou kompetenci doložit čísly, upoutá pozornost. Například „event. manažer“ je jedna verze, druhá je „event manažer – organizoval jsem studentskou konferenci“ a ještě vyšší úroveň je „event manažer – třikrát za sebou jsem organizoval konferenci AISEC pro 500 lidí“. Už tam mám čísla, data, fakta, je z toho celý příběh.
Co byste doporučila studentům, kteří pracují na svém sebepoznání?
Doporučila bych jim absolvovat rozvojové kurzy, ať už osobně, nebo online. Dostanou na nich základní otázky jako Co vás baví?, V čem jste nejlepší? a podobně. Užitečná může být také následná spolupráce s (kariérním) koučem, který půjde do hloubky a nenechá je zaseknout se na prvním nápadu. Investice do setkání s koučem může být zajímavá také proto, že můžou odkoukat, jak se jich kouč ptá. To pro ně může být vzorová metoda, kterou budou moci pro svůj rozvoj použít i v budoucnosti.
Takže jde hlavně o to, aby studenti pochopili styl uvažování, který se za (nejen kariérním) koučováním skrývá?
Svým způsobem. Jakmile ho jednou vyzkouší a pochopí, mohou si pak na důležitých kariérních křižovatkách v budoucnu poradit sami s větším nadhledem.
Doporučila byste nějaký konkrétní kurz?
Pro mě byl klíčový kurz CH-Q – švýcarská metoda mapování kompetencí. Tam jsem například zjistila, že jsem v dosavadních zaměstnáních (v době absolvování kurzu) vůbec neměla možnost pracovat se svojí vášní a potenciálem – osobní tvořivostí. Lektorky mě už tehdy otipovaly, že skončím na volné noze. O dva roky později jsem na ni skutečně vykročila.
Tento článek vám přináší Kariérní centrum Masarykovy univerzity.