Netradiční hudební představení pod názvem 600 holubiček připravil tento semestr Komorní orchestr Filozofické fakulty pod vedením Martina Mazánka. Orchestr se již několik let zaměřuje na uvádění nepříliš často hraných, zejména smyčcových skladeb, letos poprvé ale uvedl původní Mazánkovo dílo, pro které autor sám napsal scénář a složil hudbu. Příběh krátkého hudebního dramatu vypráví prostřednictvím osudu dvanáctileté holčičky o tragédii v japonské Hirošimě. Za svoji práci získal v květnu Mazánek Cenu rektora za významný tvůrčí čin.

A proč název 600 holubiček? Holčička se po výbuchu bomby dostává do nemocnice, kde jí zdravotní sestra vypráví legendu o tom, že když složí šest set papírových holubiček, tak se uzdraví. „Lidé by neměli zapomínat, jak hrůzná zbraň je atomová bomba. K zpracování tohoto tématu mě vyprovokovalo, že Američané dodnes často bagatelizují její ničivé následky. Hru jsem chtěl také vystavět na osudu jednoho člověka, abych připomněl, že za těmi obrovskými čísly ve výčtech ztrát se skrývají individuální lidské osudy,“ vysvětluje Mazánek poselství svého představení.
Stálí členové orchestru byli až doposud jen hráči na smyčcové nástroje. Od příštího roku ale plánuje vedoucí souboru Mazánek rozšíření o několik dechových nástrojů. Foto: Archiv M. Mazánka.

Na hereckém obsazení hry, která se v premiéře a v jedné repríze hrála v divadle Barka, se podíleli především studenti ústavu hudební vědy. Členy samotného orchestru jsou ale studenti z různých oborů Filozofické fakulty, a dokonce i z dalších fakult z celé univerzity. Členem souboru se totiž může stát prakticky kterýkoliv student, který ovládá hru na některý z požadovaných nástrojů. „Množství členů orchestru velmi kolísá podle toho, jak kdo zrovna končí studium. Pohybuje se ale většinou kolem pětadvaceti hráčů na housle, violy a violoncella. Momentálně nám však řada hráčů skončila, takže bude potřeba doplnit stavy,“ popisuje orchestr Mazánek a dodává, že od příštího roku by ho rád rozšířil o stálé hráče na dechové nástroje. Ti zatím s uskupením hrávali jen příležitostně. „Chystám se zařadit do repertoáru i klasicistní symfonie, takže bych chtěl ustálit dva lesní rohy, dvě flétny, dva hoboje a dva fagoty,“ dodává.

Hudební hra 600 holubiček by se mohla na prknech některého brněnského divadla objevit zase příští rok. Mazánek připravuje další dvě krátké hry, které dohromady s tímto představením vytvoří celek, jenž by mohl představovat celovečerní divadelní program. „Jeden z příběhů bude o týraném chlapci, který je šikanovaný ve škole, a druhý bude vyprávět o řidiči automobilu, který po autonehodě zapadne ve sněhové závěji, kde pomalu umírá bez pomoci,“ říká Mazánek a dodává, že všechny hry by měl propojovat jednotný hudební styl. Na otázku, jak by svůj hudební styl popsal, ovšem krčí rameny. „Neodvážím se sám sebe zařadit, ani si nemyslím, že je to dobře možné. Jaká je to hudba, budou muset zas někdy příště posoudit sami diváci,“ uzavírá vedoucí orchestru.

David Povolný