Aktualizace pravidel pro spolupráci s průmyslem a zajištění lidí, kteří budou aktivně vyhledávat výsledky výzkumu s komerčním potenciálem. Tak má vypadat budoucnost v oblasti transferu technologií na Masarykově univerzitě.
Nové úkoly má před sebou Centrum pro transfer technologií MU (CTT). Univerzita totiž podle prorektora pro rozvoj Martina Bareše musí zintenzivnit vztahy s průmyslem. K tomu je podle něj zapotřebí upřesnit pravidla pro transfer uvnitř univerzity, osvětlit problematiku duševního vlastnictví, která souvisí s výsledky výzkumu, a také najít a rozvinout mechanismy pro efektivnější vyhledávání či vytváření projektů, které mají komerční potenciál.
Spolupráce s vnějším prostředím musí být pro univerzitu výhodná. Vztahy s okolím, především na regionální úrovni, přinesou výhody všem, a to nejen ekonomické. „Zvýší se prestiž, sníží se závislost na dosavadních zdrojích a univerzita bude vnímána jako stabilní a atraktivní pro studenty, absolventy i učitele,“ uvedl prorektor Bareš. Dodal, že úzké regionální vazby se budují několik let.
Lepší pravidla spolupráce
Vztahy s průmyslem se již od roku 2005 zabývá na Masarykově univerzitě právě Centrum pro transfer technologií. Přestože zatím nevykazuje z komercializace duševního vlastnictví vysoké příjmy, je podle ředitelky centra Evy Janouškovcové spolupráce s firmami dobrá. Má totiž mnoho různých forem. Od využití laboratorního zázemí univerzity pro měření, přes spolupráci na diplomových pracích až po prodej licencí k výsledkům, které vznikly z činnosti univerzity nebo zakládání spin-off firem.
Podle Janouškovcové jsou malé úspěchy v komercializaci například v podobě udělování licencí klíčem k dlouhodobým spolupracím. „Naším aktuálním úkolem je nastavit pravidla kooperace, která by měla být v následujících letech bez výraznějších změn,“ řekla Janouškovcová.
Doplnila také, že centrum se soustředí na podporu výzkumníkům především tam, kde se jedná o sdílení práv k duševnímu vlastnictví, tedy například při udělování licencí či převodu majetkových práv univerzity na další subjekty, je-li to možné. Janouškovcová také zdůraznila, že není úkolem CTT transferovat všechno. „Pracujeme s fakultami či výzkumníky, kteří chtějí transferovat své nápady a mají zájem o spolupráci s námi i s firmou,“ poznamenala.
Intenzivnější spolupráci s průmyslem má jako jeden ze svých cílů i Středoevropský technologický institut Ceitec. „Spolupráce se soukromým sektorem je pro nás velmi důležitá. Převod nových poznatků a objevů do aplikační sféry přispívá k růstu ekonomiky celého regionu,“ uvedl výkonný ředitel Ceitecu Markus Dettenhofer.
Hledání výsledků
Právě Ceitec nyní podle Dettenhofera definuje mechanismy transferu technologií. „Hledáme a školíme pracovníky a vytváříme právní rámec pro transfer technologií,“ poznamenal. Podle prorektora Bareše jsou právě pravidla a především informovanost vědců i studentů velmi důležité. „Pokud nemají základní povědomí o tom, co to transfer technologií je a co jim může například CTT nabídnout, tak je aktivita univerzity v tomto směru zákonitě nízká.“
Informovanost se týká i toho, jaké závěry ze svého bádání mohou vědci zveřejňovat ve chvíli, kdy má jejich výzkum například šanci na patentování, nebo i toho, co podléhá utajení v rámci smluvních vztahů s firmou. „Naše centrum má zájem na tom, aby se výsledky univerzitního výzkumu dostávaly k subjektům, které je dále rozvinou, anebo přímo dotvoří do podoby produktu či služby pro konečného zákazníka. Musíme ale umět určit, které výsledky tento potenciál mají,“ uvedla Janouškovcová.
Právě možnosti podchycení nápadů chce univerzita posílit. „V zahraničí to často dělají odborníci, takzvaní skauti, kteří mají dobré znalosti v daném oboru výzkumu a zároveň přehled o legislativě a věcech souvisejících s transferem technologií,“ uvedl Bareš.
První odborníci na vyhledávání nápadů se na Masarykově univerzitě postupně objevují. CTT chce vybudovat celý systém kontaktních osob. Na každé fakultě by měla být minimálně jedna. „Systém takzvaných skautů již máme připravený, a co nejdříve bychom jej chtěli projednat s těmi pracovišti, kde zatím kontaktní osoby určené nemají,“ dodala Janouškovcová.
Nutit vědce do toho, aby se zčásti vzdali svobody ve svém bádání a plnili zadané úkoly, nikdo nechce. Univerzita se spíše snaží o to najít motivační nástroje, které aplikovaný výzkum podpoří. „Výrazná motivace už existuje. Z čistého zisku do výše jednoho milionu korun, tedy po odečtu daní, patentových poplatků či univerzitních odvodů z komerční činnosti, získá původce transferovaného výsledku výzkumu sedmdesát procent,“ připomněla Janouškovcová. Prorektor Bareš pak doplnil, že k posílení motivace je snížený interní odvod z výnosů z komerční činnosti na jednu třetinu.