Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Občanský zákoník. Zlý sluha?

Od ledna nabude účinnosti nový občanský zákoník. Co přinese?

Téma
26. prosince 2013
Ema Marušáková
ČR bude mít po padesáti letech zcela nový občanský zákoník.
Ilustrační foto: 123RF/Olena Danileiko

Právní úprava bude v některých případech tak komplikovaná, že se občané bez právní pomoci neobejdou.

Nový občanský zákoník schválili zákonodárci v únoru roku 2012. Účinný ale bude až od 1. ledna 2014. Přestože je jeho znění známé už více než rok, stále se vůči němu objevují výhrady.

Nový zákoník má 3 081 paragrafů proti asi šesti stovkám toho současného. Rozsah však není to, co řadu odborníků i laiků trápí. Jednou z často zmiňovaných věcí je totiž jazyk. Autoř nového předpisu sáhli po výrazech, jejichž význam je řadě lidí cizí. Kdo dnes ví, co je to pacht a jak funguje výprosa? 

Jejich význam si může každý najít, o praktickém účelu těchto archaicky znějících výrazů však pochybuje Markéta Selucká z Katedry občanského práva Právnické fakulty MU. „Podle mého názoru je to zbytečné. Měly se řešit spíše věci, jako jsou IT technologie,“ říká právnička, která kritizuje i příliš složitý jazyk některých částí zákona, které mohou být pro průměrného člověka nesrozumitelné.

S tím, že právní úprava bude v některých případech tak komplikovaná, že se občané bez právní pomoci neobejdou, souhlasí i vedoucí katedry občanského práva Josef Fiala. „Soukromoprávní regulace měla vycházet ze současné úrovně společenských vztahů a respektovat je, což nedělá,“ tvrdí Fiala, který není příznivcem nového zákoníku.

Nový občanský zákoník
v sobě sjednocuje doposud oddělenou úpravu občanskoprávních a obchodněprávních vztahů. Klade větší důraz na to, že hlavním zdrojem soukromého práva není zákon, ale svobodná vůle sobě rovných osob. Zákoník však v některých oblastech funguje jako ochrana slabší smluvní strany, typicky například při ochraně spotřebitele.

1937
V tomto roce byl dokončen vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa, který je základním ideovým zdrojem současné rekodifikace. Nebyl nikdy přijat kvůli dějinným událostem.

1964
je rok, ze kterého pochází současný občanský zákoník.

1991
je rok, kdy se provedla zásadní novelizace účinného zákoníku.

1. ledna 2014
nabude nový zákoník účinnosti.

89/2012 Sb
je číslo ze sbírky zákonů, pod kterým je zákoník vydán.

Boj o zákonnou záruku
Mezi problematické části předpisu patří například zákonná záruka na zakoupené zboží. Už měsíce se objevují nové názory na to, zda se lidé mohou na fungování tohoto zavedeného institutu spolehnout, nebo ne. Pojem zákonná záruka mezi paragrafy nenajdete, nahradila jej formulace právo z vadného plnění. Přestože se oba právníci shodují, že formulace v zákoně v podstatě zákonnou zárukou je, jedním dechem dodávají, že bude záležet na praktické aplikaci a výkladu.

„Dokud nebude existovat soudní rozhodnutí, může nastat situace, kdy bude prodejce tvrdit, že v zákoně žádná záruka není a on žádnou neposkytne. Zbytečně se tím vytváří problém. Jestliže se podle těchto ustanovení má řídit spotřebitel, což je průměrný člověk, tak by měla být norma napsaná jasně a pro každého člověka pochopitelně,“ zdůraznila Selucká.

Další slabé místo nového zákoníku pak vidí v oblasti nájmů bytů, která se hodně změnila. „Jde především o to, že je nedotažená úprava výpovědi z nájmu. Proti výpovědi může nájemce podávat námitky, není však jasné komu, zda jsou podmínkou pro případnou žalobu a co bude předmětem této žaloby,“ kritizuje další část předpisu právnička.

Žeň pro advokáty
Nájem bytu podle nového občanského zákoníku chce ve své diplomové práci popsat například studentka Eva Svatoňová, která se s výkladem některých ustanovení také potýká. „Nebude problém se v některých oblastech nového zákoníku zorientovat, ale u jiných budou lidé víc využívat služeb advokátních kanceláří,“ myslí si studentka.

I podle profesora Fialy role odborníků nepochybně vzroste. Už jen kvůli orientaci v předpisech. Může se však podle něj také zvýšit počet soudních sporů. „Normální je se nesoudit. Bohužel jsme dospěli do stavu, že tato normalita není respektována a většina sporů u soudu končí. A s ohledem na rozsah této právní úpravy se dá očekávat, že se jejich počet v budoucnu zvýší,“ uvedl.

Jeho kolegyně Selucká si tím však jistá není. Například spotřebitelé jsou podle ní v České republice zvyklí spíš rezignovat a u malých částek soudní spory navíc nemají smysl. „Proces ochrany práv je velmi špatný z hlediska ochrany spotřebitele u bagatelních sporů, tedy u těch do dvaceti tisíc korun. Zatímco jinde ve světě fungují spotřebitelští ombudsmani a podobné instituce, u nás chybějí,“ uvedla doktorka práv. Výraznější nárůst soudních řízení nečeká ani v případě nájmů bytů. „Situace může být zpočátku komplikovaná a výpovědi z nájmů budou neplatné. To však přináší prospěch spíš nájemcům, takže je otázka, zda se budou bránit žalobami,“ doplila Selucká.

Odborný jazyk ani dohady právníků by však neměly podle ní lidi odradit od toho se s novým občanským zákoníkem seznámit. „Obecně platí zásada, že právo patří bdělým. Je tedy dobré si nový zákoník prolistovat, podívat se, co je v něm nového, a uvědomit si některé nové zásady. Například tu, že i ústní slib, prosté podání ruky, může od Nového roku znamenat nezpochybnitelný závazek,“ uzavřela Selucká.

Související články

  • 15 novinek v občanském zákoníku. Co se od 1. ledna změní?

    Na co je dobré si od 1. ledna dát s novou úpravou občanského zákoníku pozor.

  • Zákoník má odrážet vztahy ve společnosti. Nedělá to

    Nový občanský zákoník vyvolává i mezi právníky hodně rozporů.

  • Experti řeší, jak na společné bydlení v ČR

    Jediným sociálně vědním projektem podpořeným ve výzvě Technologické agentury ČR Prostředí pro život je projekt týmu Katedry...

  • Privatizace bytů umožnila ekonomům otestovat vliv vlastnického bydlení na trh práce

    Srovnání situace lidí v privatizovaných a restituovaných domech ukazuje, že vlastnictví bydlení na zaměstnanost vliv spíše nemá.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku