Ruský historik se minulý týden ve své promoční řeči v Brně věnoval myšlence slovanské vzájemnosti. Kontroverzní ideu, která byla a dodnes je zneužívána jako geopolitický nástroj, vnímá jinak. Volá po slovanské solidaritě při budování a udržování svobod a blahobytu blízkých národů.
Zubov vychází z myšlenek prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který také myšlenku slovanské solidarity zastával a usiloval o alianci demokratických slovanských národů. Do toho však nezapadalo Rusko se svou absolutistickou vládou, a proto podporoval ty, kteří usilovali o jeho demokratizaci.
„Češi a Slováci se sami na sobě přesvědčili, že bez Ruska, které respektuje principy mezinárodních vztahů, bez Ruska demokratického a s tržní ekonomikou, je existence demokratické státnosti nejistá i u jejich národů. To se stalo po Mnichovské dohodě a paktu Molotov-Ribbentrop a to se děje i nyní,“ uvedl ve svém projevu Zubov.
Podle jeho slov se Rusko a další východní slovanské národy vrátily krátce po pádu komunismu zpět k autoritářskému despotismu, pro který nemá člověk žádnou hodnotu, ale je jen prostředkem pro dosažení cílů vládnoucí vrstvy.
„Po roce 1990 jsme se od těchto tendencí osvobodili, ale selhali jsme v ochraně a uchování naší svobody,“ podotkl po slavnostním udělení čestného doktorátu s tím, že úkolem liberálně a demokraticky smýšlejících lidí je vrátit do země demokracii a vládu práva a změnit orientaci Ruska směrem na Evropu.
I proto se Zubov, jehož akademická kariéra byla narušena vyhazovem z univerzity motivovaným jeho kritikou ruské vlády, rozhodl vstoupit do politiky a je dnes představitelem opoziční strany Parnas neboli Strany národní svobody.
Slovanská jednotka jako nástroj propagandy
Myšlenka slovanské jednoty a solidarity je podle Zubova dnes narušená a je jedním z hlavních směrů ruské propagandy, který mnozí lidé v bývalých zemích východního bloku vnímají negativně jako základ ruské hegemonie. V Rusku se její vnímání také mění a je brána jako součást geopolitiky.
„Oba tyto pohledy jsou špatné a zbytečné. Měli bychom přemýšlet o společné snaze vrátit Rusko a další východní slovanské národy jako Bělorusy či Ukrajince do Evropy a usilovat o jejich posun k demokracii,“ uvedl Zubov. „Díky internetu a otevřené informační společnosti nám můžete pomoci s vysvětlováním a popisem skutečné historie a současnosti bývalých komunistických zemí. S popisem skutečných cílů demokracie a toho, jak vypadala vaše cesta od despotismu do Evropy," dodal.
Problém je podle něj nedokončená dekomunizace, bez níž nedojde k osvobození ruského národa. "Věci jako lustrace, restituce či změny v právním řádu jsou pro Rusko a další východní slovanské národy nezbytné. My tyto prostředky samozřejmě známe, ale vy můžete pomoci tomu, aby naši lidé pochopili, že zbavení se komunismu neznamená jen přechod k jakési formální demokracii, ale že je to proměnu mnoha institucí, ideologická změna vedoucí k úplně nové společnosti," pokračoval Zubov.
Slovanskou solidaritu tak ruský historik vnímá jako solidaritu ve svobodě. Svoboda, důstojnost a blahobyt jednoho národa je v tomto vztahu zárukou svobody, důstojnosti a blahobytu jiného, jemu příbuzného a blízkého duchem, jazykem a kulturou. „Doufám, že středoevropské země, Česká republika i její univerzity tomu pomůžou,“ dodal Zubov.
Záznam z předávání čestného doktorátu (ceremonie od času 13:00, projev od 38:25)