Na válečný konflikt na Ukrajině lze nahlížet z mnoha hledisek, a proto se ve středu 9. března v atriu fakulty sociálních studií konala již druhá odborná debata, která se nyní zaměřila na sociální a psychologické aspekty války. Pozvání do diskuze přijali Zuzana Masopustová a Jan Šerek z katedry psychologie, Roman Baláž z katedry sociální politiky a sociální práce a Lenka Šafránková Pavlíčková, poradkyně pro cizince na Odboru sociální péče Magistrátu města Brna.
Diskuzi moderovala studentka mezinárodních vztahů Vlasta Macháčová, která debatu otevřela otázkou, proč si ukrajinští uprchlíci volí Českou republiku. Podle Romana Baláže jedním z důvodů je, že u nás žije rozsáhlá komunita Ukrajinců. Podle posledního sčítání lidu bylo v Česku přibližně 115 tisíc lidí, kteří se hlásili k ukrajinské národnosti, dalších 200 tisíc lidí sem pak krátkodobě přijíždí za prací. „K těmto lidem sem teď míří jejich známí,“ sdělil Baláž.
Dalším významným motivem podle něj může být, zejména v podkarpatské oblasti, určitý sentiment z počátku minulého století, kdy tohle území bylo součástí Československa. „Tento region se tehdy vyvíjel poměrně dynamicky, svobodně a volně. Z té doby zůstalo určité povědomí o Československu a České republice jako o zemi, kde by se dalo žít,“ dodal.
Diskuze se zaměřila i na to, v jakém stavu k nám uprchlíci přijíždí. „Poté, co se lidé pořádně vyspí a nají, začne jim docházet realita - že odešli ze své země a jejich domy možná už ani nestojí,“ nastínila pocity uprchlíků Zuzana Masopustová. Zdůraznila ale, že vždy záleží na zázemí daného člověk a jeho zkušenostech s překonáváním krizových situací. „Můžeme očekávat, že s postupující válkou budou přicházet lidé v horším psychickém stavu,“ dodala.
Následný proces integrace uprchlíků do běžného života přiblížila Lenka Šafránková Pavlíčková. Sdělila, že z českých měst mají pouze Brno a Praha systém lokální integrace cizinců. „Pomáháme cizincům v kontaktu s úřady, veřejnými službami jako jsou školy, sociální zařízení nebo úřad práce, a také s běžnými věci jako je třeba platba komunálního odpadu. Agenda je hodně široká,“ vysvětlila Šafránková Pavlíčková. Sociální pracovníci se snaží naslouchat potřebám dané komunity a nastavit z úrovně města takové podmínky a pomoc, aby se cizinci integrovali co nejlépe. „Věnujeme se terénní práci, mapování potřeb cizinců a informačním kampaním dovnitř jejich komunit. My jsme totiž často ti, kteří tam mají největší přístup,“ dodala.
Integrace po válečném traumatu bude pro uprchlíky náročná, silně zasáhne také děti. Podle Masopustové mají děti velmi často v krizových situaci tendence chránit své rodiče před svými emocemi. Je ale nutné dětem umožnit emocemi projít, promluvit si o tom, co se děje a pomoci ji traumata zpracovat. V jiném případě totiž hrozí rizika, že okolo emocí v rodině vznikne tabu.
Dalším tématem diskuze byla také aktuální velká vlna solidarity v české společnosti. „Je dobré se zeptat, do jaké míry je tahle solidarita pouze symbolická a do jaké míry bude mít delší trvání. Jsme teprve na začátku a je těžké říci, že Češi jsou extrémně solidární,“ řekl Jan Šerek. Podle něj se nabízí paralela s první vlnou koronavirové pandemie. Tehdy také lidé cítili velkou solidárnost a vzájemnou pomoc a důvěřovali vládě. „Byl to pouze výkyv a za rok se opět objevila původní nedůvěra a pocit nesolidarity,“ dodal.
Psycholožka Zuzana Masopustová to vysvětlila tím, že prvotní vlna pomoci je přirozená. Mnoho lidí si ale myslí, že i díky jejich solidárnosti se problém brzo vyřeší a zmizí. Poté ve společnosti nastává určitá frustrace. Teprve nyní na společnost začínají dopadat důsledky covidu, narůstají ceny energií a současně budou přicházet i důsledky války. Podle Baláže bude společnost solidární do té doby, dokud bude ochotna akceptovat určité ústupky. V tom vidí Masopustová úkol pro sociální vědce, aby aktuální dění správně vysvětlovali a informovali o něm.
MUNI POMÁHÁ UKRAJINĚ. Podpořit ukrajinské studenty a akademiky lze prostřednictvím pomoci určené na vzdělávací a humanitární účely. Finanční příspěvek lze poskytnout formou daru přes Obchodní centrum MU. Informace o aktuálně darované částce najdete na webu MUNI POMÁHÁ.