Hlavními tématy diskuse tentokrát byly dezinformace, propaganda a zpravodajství v době války. Debaty se zúčastnili Alena Macková a Jan Motal z katedry mediálních studií a žurnalistiky, Miloš Gregor z katedry politologie a reportér a šéfredaktor projektu Voxpot Vojtěch Boháč, který je absolventem politologie na FSS.
V úvodu debaty se Miloš Gregor vyjádřil k tomu, jak válka změnila informační prostor, ve kterém žijeme: „Se začátkem války se jasně odkryly karty. Vývoj je teď poměrně překotný a my za poslední tři týdny sledujeme, jak jednotliví aktéři přejímají příběhy, které vypráví. A není sebemenších pochyb, zda se jedná o jejich vlastní interpretaci dění ve světě nebo přebírání kremelské propagandy,“ uvedl. „V Rusku už se dnes téměř nedostanete k jiným informacím než státním, vzhledem k tomu, jak je omezován internet a jak drasticky jsou omezována jiná média než státní,“ dodal Gregor.
Účastníci debaty pak ale věnovali pozornost i tomu, jak objektivně pokrývat válečný konflikt také z ukrajinské strany. „Pro mě je zajímavé sledovat i druhou stánku věci. Ve chvíli, kdy s někým sympatizujeme, jsme ochotní věřit čemukoli. Novináři ze strany Ukrajiny by měli předávat jenom objektivní a ověřené informace a pokud takové nemají, měli by na to upozornit nebo zvážit, jestli je uveřejní. Ve válce je ale samozřejmě velmi těžké všechny informace ověřovat, proto je teď rozhodování novinářů v tomto ohledu velmi těžké,“ zdůraznil během debaty Jan Motal.
„K tomu je nutné se na vše podívat očima občanů. Musíme si uvědomit, že zde existuje velká skupina lidí, která je velmi nejistá a pod pojmem objektivita si jen těžko něco představuje. Je to samozřejmě ovlivněno názory těchto osob a jejich důvěrou v systém i politické aktéry. Na tyto skupiny nesmíme zapomínat a musíme naopak přemýšlet nad tím, jaké dopady může mít rychle se měnící dění na recepci informací z jejich strany,“ dodala v diskusi Alena Macková.
Na otázku, kde tedy najít pravdu a z čeho čerpat, pak odpověděl Vojtěch Boháč, který se více než po měsíci vrátil z Ukrajiny, kde dokumentoval ruskou invazi. „Na Ukrajině máme média, o kterých dlouhodobě víme, že dělají dobře svou práci. Já třeba nejradši sleduji BBC, v Afghánistánu jsem zase rád sledoval New York Times. To jsou instituce, které mají stovky lidí na to, aby jim analyzovaly kdo co řekl a jestli to byla pravda. Stávající konflikt na Ukrajině je navíc tak pokryt reportéry, jako doposud žádný nebyl. Myslím si, že právě proto Rusko na novináře střílí, protože jsou to oni, kdo dokáže přinášet balancované zprávy z bojiště,“ vysvětlil Boháč.
MUNI POMÁHÁ UKRAJINĚ. Podpořit ukrajinské studenty a akademiky lze prostřednictvím pomoci určené na vzdělávací a humanitární účely. Finanční příspěvek lze poskytnout formou daru přes Obchodní centrum MU. Informace o aktuálně darované částce najdete na webu MUNI POMÁHÁ.