Konference byla poctou dílu Gregora Johanna Mendela, ale také důležitou odbornou vědeckou událostí, které se účastnila řada excelentních vědců. Přinesla diskuse na aktuální témata z oblasti genetiky člověka se zaměřením na vzácná dědičná onemocnění i predispozice k nádorům, dále genetiky živočichů a rostlin včetně problematiky GMO nebo genetiky bakterií a virů. Významní mezinárodní vědci se věnovali také etickým otázkám spojeným s diagnostikou a screeningem genetických onemocnění nebo uplatnění nových genomických technologií v medicíně či zemědělství.
Do Brna díky velkému nasazení organizačního výboru, v rámci kterého koordinovala vědeckou náplň konference prorektorka MU Šárka Pospíšilová, přijeli kromě dalších špičkových vědců přednášet i tři držitelé Nobelovy ceny – Thomas R. Cech, Sir Paul Nurse a Ada E. Yonath.
Za speciální označil konferenci Sir Michael Stratton. Tento britský vědec, ředitel Wellcome Trust Sanger Institute a vedoucí Mezinárodního konsorcia pro nádorový genom se dlouhodobě věnuje systematickému vyhledávání somatických mutací v genomu lidských nádorů. Díky těmto studiím objevil somatické mutace genů u maligního melanomu a také rakoviny plic, ledvin, prsu a dalších nádorů. „Speciální byla tato konference ze dvou různých důvodů. Za prvé to byla oslava výročí narození Mendela a ukázala obsáhlost jeho práce. Za druhé byla speciální pro nás vědce. Přednášky zahrnovaly různá témata z biologie, z oblasti medicíny i výzkumu rostlin. A navíc: Málokdy máme šanci potkat na konferenci dohromady Paula Nurse, Thomase Cecha a Adu Yonath,“ uvedl Stratton.
Diana W. Bianchi, která je ředitelkou jednoho z ústavů National Institutes of Health a věnuje se výzkumu v oblasti zdraví a vývoje dětí, zdraví matek, problematice reprodukce, mentálního a vývojového postižení a rehabilitační medicíny ocenila zveřejnění výzkumu genomu G. J. Mendela. „S jeho jménem se samozřejmě potkáváme, ale ještě nikdy jsem neslyšela nic o jeho lékařské anamnéze a výzkumu jeho genomu, který provedli vědci z Masarykovy univerzity – tím se tato konference odlišovala od těch ostatních.“
Thomas R. Cech považuje konferenci za multidisciplinární setkání, které může být pro vědce inspirací pro jejich budoucí práci. „A pro mě to osobně byla konference speciální v tom, že jsem mohl přijet do země svých českých předků,“ dodal Cech.
V závěru druhého dne konference se s účastníky rozloučili prorektorka Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová a prorektor Mendelovy univerzity Svatopluk Kapounek.
„Jsme velmi rádi, že se konference vydařila, jak po vědecké stránce, tak organizační. Věřím, že pozvaní řečníci i další účastníci z Brna odjíždějí s mnoha novými odbornými poznatky, ale i s nevšedními zážitky ze setkávání se skvělými vědci i z neformálního poznávání našeho města,“ uvedla Šárka Pospíšilová, která je genetičkou a molekulární hematoložkou, vede výzkumnou skupinu Lékařské genomiky v institutu CEITEC MU a působí na Ústavu lékařské genetiky a genomiky a Interní hematologické a onkologické klinice Lékařské fakulty MU a FN Brno.
„Tato konference nejen upozornila na Gregora Johanna Mendela jako českého génia, ale významně přispěla k propagaci české vědy po celém světě,” doplnil Svatopluk Kapounek.
Součástí programu konference byl v sobotu ještě kulatý stůl, který řešil etické otázky v genetice a workshop zabývající se včasnou diagnostikou pacientů se vzácnými poruchami. Organizátory vědecké konference, která je podporovaná organizací UNESCO, byly Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Moravské zemské muzeum, Augustiniánské opatství na Starém Brně a Společně, o.p.s.