Letošní čtvrtý ročník Masarykových dnů se koná 2. a 3. března a zabývá se společenskou odpovědností akademiků. Právě ta by vedle výuky a bádání měla být jedním z pilířů univerzitní činnosti a Masarykovy dny upozorňují na několik osobností, které tento rozměr ve svém působení prakticky naplňovaly či stále naplňují a mají vazbu k univerzitě.
V centru pozornosti prvního dne byl Roger Scruton (1944-2020), britský filozof, estetik, politolog a spisovatel, držitel čestného doktorátu MU i českého státního vyznamenání, který se v době tzv. normalizace v Československu zapojil do podzemních univerzit, vzdělávací činnosti organizované protikomunistickým disentem. Na Masarykovy dny do Brna přijela jeho manželka Sophia Scruton. „Je hezké tady být mezi Rogerovými českými přáteli. Je úžasně sdílet smích a přátelství mezi vámi, což je to, co si užíval, když tu s vámi byl – smysl pro humor. Můj manžel byl by velice poctěn, kdyby věděl, co děláte pro to, aby jeho jméno zůstalo spojené s univerzitou,“ řekla vdova po filozofovi, který kdysi prohlásil, že právě u „plachých a cynických Čechů“ ztratil srdce. „Byl spontánně velkorysý. Sdílel vše, co měl. O Česko a Slovensko nikdy neztratil zájem,“ potvrdila v Brně Scrutonova spolupracovnice Barbara Day, ředitelka britské nadace pomáhající českému disentu. „Nebyl žádný ideolog, ale skutečný filozof,“ prohlásil filozof Daniel Kroupa, který ocenil, jak mu sir Roger pomáhal objevovat konzervativní myšlení.
Osobní zkušenost spolupráce a přátelství s Rogerem Scrutonem z bytových seminářů v Brně – včetně některých bizarních příhod s komunistickou tajnou policií StB – mají Jiří Müller, signatář Charty 77, politický vězeň a na přelomu tisíciletí člen Správní rady MU, a anglista a germanista Miroslav Pospíšil, někdejší proděkan Filozofické fakulty MU.
Oba dnes převzali Medaili Rogera Scrutona za přínos v oblasti obrany lidské důstojnosti a lidských práv. „Všichni jsme se navzájem naučili spojit se k obraně svobody, v niž jako Evropané věříme,“ řekl Jiří Müller.
Místnost univerzitní budovy na Komenského náměstí, kde se ceremoniál uskutečnil, ode dneška nese jméno sira Rogera Scrutona, jak připomíná pamětní deska odhalená v závěru slavnosti.
Na stav demokracie a lidských práv v současném Rusku se zaměřuje páteční program Masarykových dnů. Hlavním přednášejícím bude Andrej Zubov, ruský historik a religionista, který se dlouhodobě vymezuje vůči ruskému politickému vedení a musel kvůli tomu nuceně z vlasti odejít. Nyní působí na MU a přednáší o moderních ruských dějinách. Zazní také referáty politického geografa Jaroslava Kurfürsta a politoložky Petry Kuchyňkové. Po diskusi s publikem následuje křest nové knihy politologa Fakulty sociálních studií MU Zdeňka Kříže Cesta z Ruska s podtitulem Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky. Publikaci vydává MUNIPRESS, nakladatelství MU. Páteční část Masarykových dnů hostí od 9.30 Fakulta sociálních studií MU v místnosti P51 budovy v Joštově ulici 10. Vstup je volný po předchozí registraci.
„Současná doba nám připomíná, co zažíval Tomáš Masaryk jako intelektuál i jako státník,“ uvedl k letošnímu zaměření Masarykových dnů prorektor MU Jiří Hanuš, který se osobnosti a dílu T. G. M. odborně věnuje. A k trvale platnému odkazu Rogera Scrutona pro akademickou obec doplnil: „Připomínal nám všem, co znamená idea univerzity.“