Přesně před rokem – 31. května 2022 – byly podepsány smlouvy o vzniku institutu SYRI. Ten je financován z Národního plánu obnovy, zabývá se devíti oblastmi a sdružuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Vědecká konsorcia do loňského roku v České republice fungovala hlavně na bázi přírodních věd, ve společenských vědách měl a má institut SYRI prvenství. Konsorcium sdružuje 150 vědců, lídrem je Masarykova univerzita.
Podle vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové je důležité, že otevírá nová témata, a tím se daří zahájit věcnou debatu a do budoucna i některé věci měnit. „Ve světě vědy se už pohybuji velmi dlouhou dobu. Nikdy se mi ale nestalo, že by se vědecký projekt podařilo tak rychle nastartovat a rok od podání grantu jsme měli v rukou konkrétní výsledky. Nejsme jen vidět v médiích, což je samozřejmě důležité, ale podařilo se nám dokončit několik studií s doporučeními pro decizní sféru, která s nimi dál pracuje. Tímto způsobem posouváme věci kupředu, což je vždycky milé vidět. Myslím si, že příklad SYRI ukazuje, že excelentní výzkum v oblasti společenských věd je potřebný a možnost reagovat na aktuální společenské výzvy není jen prázdné heslo,“ uvedla k ročnímu výročí Klára Šeďová.
Činnost SYRI vnímá pozitivně také rektor MU Martin Bareš. „SYRI je v mých očích představitelem systematické podpory a významu důležitosti společenskovědního výzkumu. Jsme nesmírně rádi, že tento projekt můžeme koordinovat, neboť je to také ukázka, jak významnou pozici Masarykova univerzita má ve světě vědy a výzkumu v České republice,“ řekl Martin Bareš.
SYRI v uplynulém roce publikovala některé studie týkající se dopadů rusko-ukrajinského konfliktu na českou společnost, ale zabývala se i dalšími tématy. Každá výzkumná skupina pracuje na svých úkolech, které modifikuje podle aktuální situace. Co se týče zdraví, vědci zkoumají témata spojená s pandemií COVID-19, která byla stimulem pro vznik celého institutu. Zaměřují se ale i na další celospolečensky rizikové fenomény - nadváhu a obezitu či duševní nemoci. Důsledně se věnují různým možnostem prevence, včetně telemedicíny a společenským nerovnostem v přístupu k ní. Důležitým tématem, na kterém vědci také pracují, je stárnutí společnosti, ageismus a jeho redukování. Důležité jsou také studie SYRI, které se zabývají sociálními vztahy ve školních třídách a vůbec ve školách nebo v pracovních kolektivech. V dalších studiích se vědci věnují také kvalitě demokracie či fungování politických institucí a procesů.
„Všechna tato témata představují příklady naší dlouhodobé agendy. Aktuální dění ve společnosti je tím, co dává naší práci nové podněty, jež do své práce integrujeme. Například dlouhodobě zkoumáme politickou polarizaci společnosti, mimo jiné to, jak příslušnost k určitému ideovému spektru ovlivňuje naše mezilidské vztahy a ochotu komunikovat s lidmi mimo toto spektrum. Laboratoří pro zkoumání těchto fenoménů byla nedávno proběhlá prezidentská volba, kde bylo možné polarizaci různých skupin a názorových proudů zkoumat skutečně v přímém přenosu,“ dodává Šeďová.
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Institut získává data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.