„Zájem o odbornou část festivalu zaměřenou na různé aspekty genetiky vysoce předčil naše očekávání,“ konstatovala prorektorka MU Šárka Pospíšilová, která na místě s týmem dalších vědců z Lékařské a Přírodovědecké fakulty a CEITEC MU zájemcům přibližovala nové poznatky vyčtené ze zkoumání Mendelova genomu u příležitosti jeho loňského 200. výročí narození. „Lidé se zajímali o to, jak je možné z dochované DNA vyčíst i takové detaily jako je barva očí, chutě nebo dokonce tendence ke kouření. Pro nás to byla cenná příležitost přiblížit laické veřejnosti obrovské možnosti, které genetika přináší nejen moderní medicíně, ale i mnoha dalším odvětvím. A jsem velmi ráda, že odborníci z naší univerzity mají v zavádění nových genetických a genomických technologií významnou roli,“ přiblížila prorektorka Pospíšilová.
Velký ohlas měly přednášky zaměřené na genetické predispozice k nádorovým onemocněním, které prezentovali Michal Doubek a Jakub Trizuljak z Lékařské fakulty MU a FN Brno. Oba lékaři seznámili posluchače s vlivem genetických změn na vznik a vývoj nádorů a zmínili příklady i několika konkrétních pacientů, u nichž genetické predispozice k nádorům diagnostikovali. Pozitivní zkušenost si z festivalu odnesla i Petra Bořilová Linhartová z RECETOXu přírodovědecké fakulty, která se zaměřuje na výzkum genetických predispozic komplexních chorob a pro festivalové publikum připravila přednášku Lidský mikrobiom – náš druhý genom?
„Velmi mne potěšil velký zájem publika. Krásný prostor skleníku byl zcela zaplněn nejen sedícími, ale i stojícími posluchači od dětí až po seniory. Dokazuje to, že téma mikrobiomu je přitažlivé i pro laickou veřejnost. Mnoho velmi dobře položených dotazů, které padly po přednášce, nastartovalo dlouhou diskusi v zahradě opatství,“ popsala vědkyně.
Odborný program v Mendelově skleníku začal v sobotním brzkém odpoledni a trval až do večera. S přednáškou Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka vystoupil také Eduard Kejnovský z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který je absolventem Přírodovědecké fakulty MU. Posluchače zaujalo také téma testování DNA pro určení genetické příbuznosti mezi lidmi – hovořila o tom Michaela Nekardová ze Společnosti pro genetickou genealogii. „Z mého pohledu byla zařazena velmi zajímavá témata a jako posluchačka jsem sdělení kolegů velmi ráda vyslechla. Příjemné bylo i krátké neformální setkání s odborníky z různých oblastí,“ uvedla Renata Gaillyová z Ústavu lékařské genetiky a genomiky Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno. Na festivalu přiblížila spolu s profesorem genetiky Milanem Mackem z pražské Fakultní nemocnice Motol a 2. LF Univerzity Karlovy problematiku vzácných onemocnění u pacientů z vyloučených lokalit. Toto téma oslovilo i přítomné spolupracovníky romských médií. „Vyjádřili zájem se s námi k tomuto tématu setkat, což by mohlo být přínosným výsledkem odborné části festivalu,“ konstatovala Renata Gaillyová.
Zapojení univerzity do multižánrové akce ocenili i pořadatelé Mendel festivalu. „Obnovený Mendelův skleník poskytl zázemí a naplnil ideu, pro kterou se rekonstruoval – opět spojil téma vědy, víry a poznání,“ poznamenala k tomu ředitelka festivalu Martina Lazarová z obecně prospěšné společnosti Společně, která dlouhodobě pečuje o uchování a popularizaci Mendelova odkazu. CEITEC MU, RECETOX PřF MU či Mendelovo muzeum MU se zapojily i do interaktivního programu pro rodiny, děti si mohly vyzkoušet třeba práci s mikroskopem nebo rozpoznávat ptačí hlasy. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty MU připravila v souvislosti s festivalem komentované prohlídky skleníků.
Program na Starém Brně vyvrcholil sobotním koncertem v zahradě opatství, kde vystoupily kapely Poletíme?, Fanfare Ciocarlia a Gipsy Kings. „Festival měl skvělou atmosféru. Věřím, že jsme k ní také přispěli, protože návštěvníci nepřicházeli jen za zábavou, ale i za poznáním. Byla to důstojná oslava výročí narození G. J. Mendela a jeho odborného, duchovního i lidského odkazu,“ uzavřela Šárka Pospíšilová.