Masarykova univerzita zakoupila v roce 2022 rozestavěný komplex budov poblíž archeologické lokality a naleziště v Těšeticích na Znojemsku. Aktuální stav plánování a budování nové výzkumné stanice, která má nahradit dosluhující infrastrukturu, představili archeologové z Ústavu archeologie a muzeologie filozofické fakulty v minulém týdnu vedení univerzity, zástupcům ministerstva pro vědu, výzkum a inovace a místní samosprávy.
„Dosud používané budovy již nevyhovují potřebám moderního výzkumu a výuky, proto univerzita pořídila komplex, který se nyní připravuje k užívání. Své zázemí by v něm měli najít nejen studenti a výzkumníci z filozofické fakulty, ale i z jiných pracovišť Masarykovy univerzity, která s archeology spolupracují na mezioborovém výzkumu pravěkého zemědělství,“ uvádí vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Jiří Macháček.
Nová výzkumná stanice, která je nyní ve fázi plánování a výstavby, představuje podle vedoucího archeologické stanice Petera Tótha z Ústavu archeologie a muzeologie významný krok vpřed. „Její koncepce je založena na integraci nejmodernějších metod a technologií, které umožní komplexní studium pravěké společnosti a jejího vztahu k okolní krajině. Plánované laboratoře, depozitáře a experimentální pole vytvoří ideální podmínky pro interdisciplinární výzkum, který propojí archeologii s přírodními vědami,“ popisuje Tóth.
Stávající výzkumná stanice v Těšeticích-Kyjovicích představuje unikátní archeologické pracoviště s více než padesátiletou tradicí. Díky systematickému výzkumu a interdisciplinárnímu přístupu se tam podařilo odkrýt řadu významných nálezů, včetně prvního komplexně prozkoumaného rondelu ve střední Evropě. Tato lokalita se tak stala klíčovou pro poznání neolitického osídlení a vývoje prvních zemědělských společností v regionu. Aktivity, výzkum a objevy ústavu vyvolávají opakovaně zájem odborné veřejnosti i médií. Mezi nejčerstvější unikátní nálezy patří hrob šestiletého dítěte z mladší doby kamenné, tedy z období zhruba 5000 let před naším letopočtem, který studenti – budoucí archeologové – objevili zcela náhodou při školním výzkumu.
Práci archeologů si přímo v terénu vyzkoušeli rektor Martin Bareš, prorektor Radim Polčák a děkanka filozofické fakulty Irena Radová. Zapojili se do vykopávek pozůstatků domu nejstarších zemědělců z doby přibližně 5200-5000 let před naším letopočtem.
„Naším cílem bylo kromě ukázky práce v terénu představit výzkumnou stanici v Těšeticích nejen jako místo, kde se věnujeme excelentnímu výzkumu i výuce již více než šedesát let, ale díky novým investicím Masarykovy univerzity i jako vědecko-pedagogické zařízení budoucnosti, které bylo, je a bude úzce propojeno s Jihomoravským krajem i místní samosprávou,“ doplňuje Jiří Macháček
Nová výzkumná stanice v Těšeticích-Kyjovicích má podle prorektora Radima Polčáka potenciál stát se vlajkovou lodí české archeologie a centrem excelence v evropském měřítku. „Investice do tohoto projektu přinese nejen významné vědecké výsledky, ale také posílí prestiž Masarykovy univerzity a přispěje k rozvoji celého středoevropského regionu,“ předpokládá Polčák.
Díky nové základně bude Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU moci v rámci univerzity nejen realizovat své vědecké cíle a vychovávat novou generaci odborníků, ale zároveň rozvíjet vztahy s místní komunitou v obci Těšetice a podílet se na rozvoji Jihomoravského kraje a celé České republiky, čímž přispěje i k naplnění třetí role univerzity. „S podporou fakulty, univerzity i obce Těšetice můžeme vytvořit pracoviště, které bude formovat budoucnost archeologického bádání a přinášet poznatky klíčové pro pochopení našich kořenů a vývoje lidské společnosti,“ dodává Tóth.