Simulační centrum pro budoucí lékaře, nelékařské studijní obory i jiné profese představil ministru Ženíškovi děkan lékařské fakulty Martin Repko jako nejmodernější a největší simulační centrum v Evropě, kde se uskuteční 360 tisíc výukových hodin za rok.
„Přetvořili jsme kampus a změnili filozofii vzdělávání. Jako jediná univerzita jsme si vzali úvěr od Evropské investiční banky s tím, že ho splatíme. A splácet ho budeme v roce 2026,“ připomněl začátek příběhu – stavbu kampusu a později i SIMU – rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Také Simulační centrum vzniklo díky evropským fondům. Nachází se v něm urgentní příjem, debriefingové místnosti, v nichž lektor se studenty hodnotí jejich zákrok, učebny pro basic skills s trenažéry, operační sály, jednotky intenzivní péče, standardní pokoje i virtuální pitevna a na střeše heliport, kde mohou studenti trénovat předání pacienta. Jedno patro budovy pak patří stomatologii, kde se nachází 70 stomatologických simulátorů (v podobě lidských hlav). U části z nich si lze vyzkoušet i práci pod mikroskopem, což je otázka blízké budoucnosti, zejména pokud jde o ošetřování zubních kanálků.
„V Brně by chtěl studovat stomatologii každý,“ zmínil se s nadsázkou při prohlídce stomatologické části ministr Marek Ženíšek.
Operační zákroky si studenti zkoušejí nejdříve na trenažerech a pak na figuríně, na operačním sále se učí, jak operovat mozek i břicho, zkoušejí si procedury na cévách či jak zavádět katetry. S myšlenkou Simulačního centra přišel ještě v době působení na lékařské fakultě právě nynější rektor Martin Bareš, který se s podobnými centry setkal během své stáže v USA. „Ze začátku to nevypadalo, že se nám podaří SIMU prosadit, ale s děkanem Repkem se nám vizi před čtyřmi lety podařilo realizovat. V době covidu nám pak SIMU pomohlo udržet výuku. Příběh se naplnil,“ dodal rektor Martin Bareš.
„Jsem doopravdy nadšený,“ vyjádřil se po návštěvě SIMU ministr Marek Ženíšek. „Každá místnost, kterou jsem mohl navštívit, ukazuje, že se vyplatí do takových inovací investovat, protože – jak jsem mohl slyšet, a umím si to představit i v praxi – kdyby se studenti učili na živých pacientech, nebylo by to komfortní ani pro jednoho z nich, a ani optimální pro budoucnost medicíny,“ doplnil ministr pro vědu, výzkum a inovace a zároveň ocenil i architektonickou podobu budovy. „Při velkých akcích se často začne při shánění finančních prostředků šetřit, ale když vznikne stavba, která plní účel, a ještě je vizuálně atraktivní, je to krásný příklad, jak se to má dělat, a také skvělá ukázka pro veřejnost, která tak získá představu, na co se vynakládají prostředky z Evropské unie, a že výsledek může být velmi pozitivní.“
Svá „nej“ mělo i další zastavení ministra Marka Ženíška na půdě MU. Fakulta informatiky MU, kde v roce 2012 vznikl projekt bezpečnostního výzkumu Kybernetický polygon (KYPO), totiž nedávno oslavila třicet let. „V době svého založení byla naše fakulta první fakultou informatiky v České republice a dnes za sebou máme deset let spolupráce s komerční sférou,“ uvedl děkan fakulty informatiky Jiří Barnat.
„Kybernetický polygon řeší problematiku kybernetické bezpečnosti, studuje kybernetické útoky a na to navazuje výukou díky zázemí v serverovnách,“ vysvětlil Pavel Čeleda z Katedry počítačových systémů a komunikací. Právě v KYPO vznikl první projekt digitálního dvojčete reálného světa. „Připravujeme technická cvičení, v nichž vytváříme scénáře pro skutečné lidi na reálných příkladech. Umíme nasimulovat, jak vypadá kybernetický útok na elektrárnu, další z našich činností je sledování provozu sítí. Dnes je možné simulovat celou organizaci a vše běží v cloudu,“ objasnil Pavel Čeleda.
V propojení s právnickou fakultou se také právě odborníci z fakulty informatiky podíleli na vytvoření zákona o kyberbezpečnosti a stejně tak mají svou zásluhu i na založení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který nikoliv náhodou sídlí v Brně.
„Profesní program na kyberbezpečnost propojuje lidi, technologie a procesy. Tím, že se spojili právníci a informatici, vznikl u nás jako v prvním státě Evropské unie kyberbezpečnostní zákon a také nový předmět Právní informatika, přičemž základem je bezpečnostní výzkum,“ upozornil prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák.
„Práce KYPO je hezkým příkladem, že výzkum tohoto typu se neobejde bez multioborovosti, a pokud to dobře dopadne, pak výsledky jsou excelentní. Rád jsem se dozvěděl, že KYPO sehrává i roli vzdělávacího centra pro státní správu či NÚKIB, což je důležité,“ vyhodnotil ministr Ženíšek a připomněl, že je rovněž dobré vědět a potřeba šířit, že jsme v aktuálním oboru jako je kyberbezpečnost na vrcholné úrovni, aby se pro obor dařilo získávat nové talenty.
V závěru návštěvy pak ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek ocenil vize Masarykovy univerzity do budoucnosti: „Hodnocení a statistiky mám průběžně k dispozici, takže Masarykovu univerzitu znám a vím, jaké má postavení, ale osobní setkání je vždy nejcennější a člověk si udělá daleko komplexnější obrázek. Co já osobně hodnotím velmi pozitivně a kladně, je odvaha v některých projektech, a že Masarykova univerzita nežije pouze ze jména, ale i z budoucnosti a vize, čeho chce dál dosáhnout. Problémem některých vysokých škol je, že jim stačí to první. Na Masarykově univerzitě je vidět dynamika, a že má plány do budoucnosti, jí je jen ku prospěchu.“
Společně s ministrem Markem Ženíškem se návštěvy účastnil také ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, Masarykovu univerzitu vedle rektora Martina Bareše, prorektora Radima Polčáka a děkanů Martina Repka a Jiřího Barnata zastoupili prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová, ředitel CEITEC Pavel Plevka a ředitel odboru výzkumu Lukáš Palko.