„Osvobození Brna bylo ‚tíživým osvobozením‘ nejen vzhledem k destrukci města leteckým bombardováním. Bylo také směsicí radosti a strachu, opojením z německé prohry i násilím ze strany Rudé armády, trestáním vinných i nevinných, masovým zbídačením a chudobou, ztrátou jistot v důsledku několikaleté okupace. Tou trpěla i univerzitní obec,“ připomíná historické okolnosti prorektor pro personální politiku, akademické a kulturní záležitosti Jiří Hanuš. „Připomínka konce druhé světové války a poválečného uspořádání světa je aktuální zejména v dnešní době, kdy se hovoří o konci poválečného světového řádu, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině a změnami americké zahraniční politiky, “ zdůrazňuje Hanuš.
Tíživé osvobození v Brně
Tíživé osvobození je pořadem, který se uskuteční 24. dubna už v 16:30 v Mendelově skleníku v Augustiniánském opatství na Starém Brně. „V rámci programu zazní přednáška hostujícího profesora Andreje Zubova věnovaná situaci v roce 1945 z hlediska ambicí Sovětského svazu a Josifa Vissarionoviče Stalina s názvem Osvobození nebo zotročení: osud Evropy ve Stalinových poválečných plánech. David Kroča přečte povídku brněnského spisovatele Zdeňka Rotrekla Zpráva o pádu města a zazní i dobové písně,“ zve na akci Jiří Hanuš.
Cenným literárním dokladem toho, co se dělo ve válečném Brně a jak vypadalo jeho osvobozování, je sugestivně líčená povídka pronásledovaného moravského básníka, spisovatele a esejisty Zdeňka Rotrekla, s jehož literárním dílem se široká čtenářská obec mohla plně seznámit až po roku 1989. „Když jsem dostal nabídku, že mohu vystoupit na akci Masarykovy univerzity k 80. výročí osvobození Brna i konce druhé světové války, byl jsem poctěn. Současně jsem ale cítil značnou nervozitu, protože povídka Zdeňka Rotrekla Zpráva o pádu města je interpretačně i posluchačsky nesmírně náročná,“ říká David Kroča, vedoucí Katedry českého jazyka a literatury na pedagogické fakultě. „Rotrekl ji sice údajně napsal krátce po válce, avšak když ji dal přečíst svým přátelům, ti se zalekli. Jan Zahradníček se prý obával ji otisknout v Akordu a údajně měl prohlásit, že pokud by ji vydali, tak skončí všichni ve vězení. Ono se tak nakonec stalo, ale až v letech padesátých a na vině nebyla tato povídka. Jde o šokující, apokalyptické líčení hrůz válečného běsnění, bez příkras, bez patosu. Ale v tom je i nesmírná síla tohoto textu, jenž nenechá žádného posluchače lhostejným,“ dodává literární vědec David Kroča, který se mimo jiné zabývá také uměleckým přednesem.
„Konec války neznamenal jen konec vojenských operací spojeneckých armád. Představoval také nové nastavení geopolitické, Sovětských svaz stanul na vrcholu své moci v Evropě a obnovil imperiální zájmy na Východě, a politické. Bezpodmínečnou kapitulaci poražené země provázelo mnoho procesů: pověstná čtyři D (demilitarizace, demokratizace, denacifikace a dekartelizace) a vlny nenávisti k Německu po celé Evropě, stanovení nových hranic Polska a Sovětského svazu, trestání válečných zločinců, kompromisy mezi prozápadními a prosovětskými silami ve střední a východní Evropě, vytvoření nových organizací typu Organizace spojených národů s jejich Radou bezpečnosti a také postupnou sovětizací zemí, které byly před válkou demokratické,“ vysvětluje historik Hanuš.
Ozvěny Masarykových dnů v Telči
Druhým komponovaným pořadem, který se uskuteční v Univerzitním centru Telč hned 25. dubna, budou Ozvěny Masarykových dnů – 80 let míru. O konci druhé světové války, jejím vlivu a dopadu na poválečný i současný svět budou diskutovat historikové Eduard Stehlík, současný ředitel Památníku Lidice a Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií MU. Eduard Stehlík se zaměřuje na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956, nejčastějším tématem publikací, které vydal, nebo se na nich podílel, jsou Československé legie v Rusku a operace Anthropoid. Specializací Vladimíra Černého je vývoj českých zemí v období 1914–1948, vydal knihu o činnosti brněnského gestapa, věnuje se také osudům odbojářů.
Výstava o profesorském sboru MU
Součástí obou pořadů, jež připravuje Kulturní centrum MU, je koncert dobové hudby v podání uskupení Dívka k rytmu zrozená a putovní výstava, kterou z dokumentačních materiálů mimořádné hodnoty vytvořil Archiv Masarykovy univerzity. Výstava Nejlepší uctívání jest zajisté následování s podtitulem Profesorský sbor Masarykovy univerzity a druhá světová válka připomene patnáct statečných vědců a pedagogů, kteří se zapojili do protinacistického odboje, a za své odhodlání zaplatili životem.