Rakovina má v české populaci na svědomí každé páté úmrtí. Se zkušeností s touto nemocí žije zhruba každý třináctý Čech, tedy zhruba 800 000 lidí. Přitom platí, že včasné odhalení nádoru pravděpodobnost vyléčení zvyšuje o desítky procent.
„Uvědomujeme si, že pro budoucí zdraví populace jsou medicínské výzkumy naprosto nezbytné, zároveň bychom byli rádi za ty, kteří se postaví po bok lékařů. Budoucí výzvy jsou už nyní viditelné, ale dopad jen tušený,“ uvedla vědecká ředitelka Národního institutu SYRI Klára Šeďová z Masarykovy univerzity. Jako příklad zmínila pandemii obezity nebo duševních nemocí. To vše jsou podle ní problémy, které nejsou řešitelné pouze medicínskými prostředky. Příkladem je i rakovina. Té by se dalo lépe čelit, pokud by lidé chodili na pravidelný screening a věnovali se tak více prevenci.
Na semináři v pondělí 28. dubna zaznělo, že například na screening kolorektálního karcinomu nechodí paradoxně hlavně lidé, u nichž současně vzniká největší riziko vzniku tohoto onemocnění. Jde zejména o seniory, osoby se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity. „Dále jsou to kuřáci a lidé, kteří se nevěnují žádné fyzické aktivitě,“ dodala Michala Lustigová ze SYRI.
Právě na tyto skupiny obyvatel by se do budoucna měly více zaměřit preventivní programy. Screeningu se vyhýbají také ti, kteří dlouhodobě nenavštěvují praktického lékaře a nechodí ani na běžné měření krevního tlaku nebo hladiny cukru v krvi. „Zajímavým zjištěním je i fakt, že na screening nechodí jedinci, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi dobrý. To vyvolává mylný dojem, že vyhledávání zdravotní péče je potřebné pouze tehdy, když se člověk cítí špatně,“ upozornila Lustigová.
Podle dat, se kterými výzkumnice SYRI pracovaly, se až 56 % osob starších 50 let screeningu kolorektálního karcinomu nikdy v životě nezúčastnilo. Lidé nejčastěji tvrdí, že „nemají žádné příznaky“. Tuto odpověď zvolilo 54 % dotázaných. Dalších 18 % uvedlo, že vlastně neví, proč na screening nešli. Mezi další často uváděné bariéry patřil strach – ať už z průběhu samotného vyšetření, z možných vedlejších účinků nebo z nepříznivé diagnózy. Tyto důvody zmiňovalo 14 % respondentů. Naopak důvody spojené s dostupností péče se ukázaly jako zcela marginální. Zmínila je pouze 2 % osob, které se screeningu nikdy nezúčastnily.
Kolorektální karcinom se řadí mezi nejzávažnější nádorová onemocnění. V roce 2022 šlo celosvětově o třetí nejčastěji diagnostikovaný zhoubný novotvar a druhý nejčastější důvod úmrtí na onkologické onemocnění. V ČR je ročně průměrně diagnostikováno více než 100 000 nových případů různých druhů rakoviny. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR měla v roce 2023 rakovina na svědomí 27 920 úmrtí. Pro vyléčení je zásadní, jak brzy je nádor v těle odhalený. Například u rakoviny tlustého střeva a konečníku je při včasném odhalení nádoru devadesátiprocentní pravděpodobnost vyléčení. U pozdních stádií nádoru je šance 15 %.
Oba instituty, SYRI i Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), vznikly před třemi lety díky Národnímu plánu obnovy v rámci programu EXCELES a mají snahu hledat společná témata. „Jedním z cílů bylo propojit vědce z různých špičkových institucí, vybudovat novou tvář české vědy. Pokročili jsme tak daleko, že se snažíme i o spolupráci navzájem, což považuji za velmi významný krok,“ zmínila Klára Šeďová.
Podle ředitele NÚVR Aleksiho Šeda vědci často mluví o interdisciplinaritě, ale většinou pouze ve vlastním oboru. „My se nyní dostáváme na podstatně širší pole působnosti. Naším společným zájmem je špičková světová věda a příprava odborníků pro jednotlivé disciplíny, přičemž jejich spolupráce je důležitá,“ doplnil Šedo.