Na MU jsou tři velké humanitně orientované laboratoře či výzkumné infrastruktury. Patří mezi ně Laboratoř experimentální ekonomie MUEEL na ekonomicko-správní fakultě, Laboratoř pro experimentální humanitní vědy HUME Lab na filozofické fakultě a Generations & Gender Progamme (GGP), který sídlí na fakultě sociálních studií. Vědci z humanitních a společenských oborů ale mohou využívat i další univerzitní core facility a služby, které jim pomohou se správou dat nebo náborem dobrovolníků do výzkumu.
„Výzkumné infrastruktury jsou často spojovány s obory přírodních věd. Jejich ‘viditelnost’ je často daná drahým přístrojovým vybavením. Ale i v oblasti sociálních a humanitních věd je na Masarykově univerzitě několik zajímavých a špičkových výzkumných infrastruktur, které jsme chtěli přestavit potenciální uživatelské komunitě,“ uvedl manažer výzkumných infrastruktur Ondřej Hradil z Odboru výzkumu Rektorátu MU.
Ekonomie v laboratoři
Sdílené laboratoře pro společenské a humanitní obory jsou často spojeny s prací s daty, zajišťují repozitáře, dlouhodobě vedené metodicky ucelené studie, ale i ony mohou využívat špičkové přístrojové vybavení či specifické prostředí pro výzkum.
Nejen ekonomům, ale také dalším vědcům například slouží už deset let Laboratoř experimentální ekonomie (MUEEL), kterou představil Miloš Fišar. Ta nabízí dvě experimentální místnosti s kabinami, zázemí pro terénní experimenty a přístup k 2800 aktivním dobrovolníkům. MUEEL spolupracuje s univerzitami a laboratořemi po celém světě.
Z experimentů, které se v laboratoři na ekonomicko-správní fakultě odehrávají, se na Core facility day představily dva. První byla studie, jak relativní věk ovlivňuje ekonomické preference, druhá se pak věnovala tomu, jak drby ze strany třetí osoby ovlivňují důvěryhodnost v interakci mezi dvěma lidmi.
Co lze zkoumat na člověku
Psychologie, antropologie, archeologie, ale i ekonomie, pedagogika či religionistika jsou obory, které využívají Laboratoř pro experimentální humanitní vědy HUME Lab na filozofické fakultě. Jeho rozsáhlé přístrojové vybavení i know-how představila na dni sdílených laboratoří Eva Kundtová Klocová. Vědci mohou v HUME Labu využívat řadu přístrojů od eye-trackingu přes motion capture systém až po virtuální realitu a také možnosti měřit řadu parametrů u sledovaných osob včetně hladiny hormonů, hladin bolesti či srdeční frekvence. Část přístrojového vybavení je i mobilní a dá se využívat mimo laboratoř při experimentech v terénu.
A k čemu slouží tak velké laboratorní zázemí v humanitních či sociálních oborech? V rámci Core facility day představili výzkumníci například velký projekt zaměřený na optimalizaci orientačních značení v nemocničních zařízeních. V něm vyžili mobilní eye tracker, tedy zařízení, které umí identifikovat, na co se člověk dívá, i virtuální realitu pro výzkum toho, jak se lidé orientují ve veřejných prostorách či jak se pohybují v případě evakuace. Jak zlepšit orientaci lidí ve zdravotnických zařízeních, budou výzkumníci řešit s pomocí HUME Lab a díky podpoře Technologické agentury ČR do roku 2026. Technologická agentura podpořila i druhý představený projekt, který rovněž využívá eye-tracking a umělou inteligenci k tomu, aby zlepšil diagnostiku dyslexie, ale i možnosti práce s lidmi, kteří touto poruchou trpí.
Na filozofické fakultě funguje také projekt Digitalia MUNI ARTS zaměřený na podporu digitálního výzkumu na fakultě a pro přípravu virtuálního výzkumného prostředí. Díky němu už existuje několik databází na různá témata, například o brněnských kinech, archeologických artefaktech či vzorech liturgických oděvů z 18. století.
Rodina a společnost
Dlouhodobá mezinárodní studie a databáze dat jsou doménou sdílené výzkumné infrastruktury Generation and Gender Programme (GGP) na fakultě sociálních studií, kterou představila Dominika Perdoch Sladká. Zaměřuje se na výzkum rodinné a životní dynamiky a poskytuje výzkumníkům data z longitudinálních šetření životních událostí a změn u jedinců z více než 20 zemí. Anonymizovaná data sbíraná v rámci opakovaných šetření pod názvem Generation and Gender Survey (GGS) jsou dostupná vědcům i politikům, takže mohou pomoci nejen výzkumu, ale i tvorbě konkrétních politik. Díky datům z GGS například výzkumníci analyzovali reprodukční chování.
Zajímavou možností šetření GGS je analýza takzvaných paradat a aplikace jejich výsledků do dalšího šetření. Jde o informace o procesu sběru dat, o tom, jak je dotazník respondenty vyplňován. Jde o informace, které mohou pomoci identifikovat problematické otázky a upravit dotazník pro další použití, například zjišťuje, zda respondenti vyplňují dotazníky na počítači či mobilu.
V hlavní roli data
Práce s velkými soubory dat je v posledních letech stále významnější součástí vědecké práce. Navíc tlak na otevřenou vědu a sdílení dat napříč výzkumnými skupinami, institucemi i zeměmi vyžaduje stále kvalitnější práci s datovými soubory.
Možnosti bezpečné práce a zpřístupňování dat představili na Core facility day zástupci Ústavu výpočetní techniky MU (ÚVT). Jednou ze služeb je SensitiveCloud, což je bezpečné prostředí pro ukládání, sdílení a zpracování citlivých dat, které je certifikované a nabízí také multifaktorovou autentizaci a podporu pro různé výpočetní aplikace. Ti, kteří se zabývají správou vědeckých dat, mohou zase využít Data Stewardship Wizard, což je nástroj pro vytváření data management plánů a správu dat podle principů FAIR, tedy tak, aby byla dohledatelná (findable), přístupná (accessible), interoperabilní (interoperable) a opakovaně využitelná (reusable).
Odborníci z ÚVT představili také Sona Systems, což je ve světě využívaný webový systém pro správu výzkumných experimentů, který podporuje online, laboratorní a hybridní studie. Sona Systems umožňuje správu experimentů, především efektivní práci s účastníky studií jako rozesílání mailů, plánování schůzek či ověřování způsobilosti k účasti ve studii.
Mozek
V rámci dne core facilit pro humanitní a společenské vědy se představila také laboratoř MAFIL z CEITEC MU, která se zabývá především výzkumem mozku. Laboratoř multimodálního a funkčního zobrazování totiž nepomáhá jen výzkumníkům z oblasti neurověd či medicíny, ale může pomoci s také s výzkumem chování. Nejmodernější vybavení včetně dvou funkčních magnetických rezonancí či stimulátorů mozkové činnosti se zapojilo například do výzkumu takzvaného sensory marketingu, tedy toho, jak je hmat důležitý při rozhodování spotřebitelů, nebo městského stresu, na kterém pracují výzkumníci z centra RECETOX MU.