Uvedený žebříček hodnotí nejenom vědecký výkon, ale i praktický přínos pro společnost, vlastní udržitelný provoz a v neposlední řadě kultivaci vnitřního prostředí. Prostředí. Ve 3 cílech získala Masarykova univerzita umístění v TOP 200, ve 4 cílech i první příčku mezi vysokými školami v ČR, kterých se letos zapojilo 13. V celkovém hodnocení letos figuruje o 355 institucí více než v roce předchozím. Loni MUNI obsadila 401.-600. příčku.
K posunu z loňského 401.-500. místa MUNI významně pomohlo vydání nově pojaté Výroční zprávy o udržitelnosti.
V cíli 6 – Pitná voda a kanalizace, s nímž se MUNI probojovala do první dvoustovky – hodnotí THE Impact spotřebu a zpětné využívání vody, péči o pitnou, dešťovou i odpadní vodu, opatření zavedená k ochraně a zadržování vody ve městech, péči o vodu a vodní zdroje v krajině, nebo například spolupráci na lokální úrovni k ochraně vod či osvětové aktivity z této oblasti.
Opatření z oblasti zodpovědného nakupování, spotřeby a produkce odpadů hodnotí THE Impact v rámci cíle 12 – Odpovědná výroba a spotřeba. Vedle světové dvoustovky získala MUNI v tomto cíli i první příčku mezi českými univerzitami. Umístění stojí na implementované strategii odpovědného nakupování, pravidlech pro zadávání veřejných zakázek, systému třídění odpadů souvisejících se strategií pro udržitelné nakládání s odpadem a prevencí jeho vzniku.
Celkem se letos soutěže zúčastnilo 13 českých vysokých škol. Nejvýše se letos umístila Univerzita Palackého v Olomouci, a to na 201.-300. pozici. Druhé místo sdílí Masarykova univerzita s Univerzitou Karlovou na příčce 301.–400. Jako 4. v ČR se umístila VŠB – Technická univerzita Ostrava, která je globálně na 401.–600. pozici.
První světové příčky v THE Impact obsadily dlouhodobě první Western Sydney University (Austrálie), loni druhá University of Manchester (Velká Británie) a na třetím místě Kyungpook National University (Jižní Korea), která se probojovala z loňské 39. pozice.
Výsledky svého světového hodnocení univerzit publikoval dnes žebříček QS World University Rankings. MUNI obsadila v žebříčku 430. místo (loni 408.), v českém srovnání je 3. nejlépe hodnocenou univerzitou. Počet institucí umístěných v žebříčku činí 1 501.
Do celkového hodnocení vstupuje 9 indikátorů z oblastí vědy a výzkumu, studia, kvality absolventů, internacionalizace a udržitelného rozvoje. Polovina hodnocení se vztahuje k vědeckému výkonu a akademické reputaci. Data, která pro hodnocení QS dodávají zapojené univerzity, vstupují do 4 z těchto indikátorů a mohou ovlivnit čtvrtinu hodnocení.
„Umístění v mezinárodních žebříčcích dlouhodobě sledujeme, byť pokaždé zdůrazňujeme, že jejich hodnotu nepřeceňujeme. To platilo nejen v dobách, kdy jsme dosahovali historicky nejlepších příček v dějinách Masarykovy univerzity, platí to i dnes. Jako rektora mě však rozhodně čerstvě zveřejněné výsledky netěší. Zajistit pro instituci každoročně růstový rozpočet je náročné, je tedy přirozené požadovat lepší výsledky. Respektuji objektivní fakta jako například změnu metodologie, stejně jako každoročně vyšší počet zahrnutých institucí, ale musíme mít na sebe vyšší nároky. Nemá smysl se chlácholit, že patříme mezi širší špičku v České republice. Žijeme v globálním světě a jen mezinárodní srovnání je tím nejlepším možným zrcadlem,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Zároveň upozornil, že vedle vědeckého výkonu a mezinárodní konkurenceschopnosti si Masarykova univerzita uvědomuje i svou společenskou zodpovědnost v oblasti vzdělávání. „Vzhledem k demografickému vývoji je klíčové naplňovat první roli univerzity – vzdělávat – a to kvalitně a ve větším rozsahu. Výchova nových generací odborníků je nejen odpovědí na potřeby trhu práce a společnosti, ale i zásadním krokem k udržení konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku,“
Nejlepší výsledek MUNI sklidila v udržitelnosti
Nejlepších výsledků, 214. příčky, dosáhla MUNI v indikátoru Sustainability, který reflektuje výsledky ve stejnojmenném samostatném žebříčku QS z předchozího roku. V rámci ČR dosahuje MUNI v tomto indikátoru nejlepšího výsledku, tedy 1. příčky. V TOP 300 se umístila také v indikátorech International Students (245. příčka), který měří podíl zahraničních studentů v rámci studentské populace, a také v indikátoru Employment Outcomes (278. příčka). V posledním jmenovaném se MUNI meziročně posunula nahoru o 74 příček. Do výpočtu tohoto indikátoru vstupují dva parametry. Prvním je deklarovaná míra úspěšnosti absolventů při hledání zaměstnání, kterou MUNI zjišťuje zejména prostřednictvím dotazníkových šetření mezi absolventy. Druhým parametrem je množství absolventů instituce, kteří mají v celosvětovém srovnání významný pozitivní společenský dopad a vliv. Patří mezi ně například laureáti mezinárodních ocenění či čelní představitelé významných firem a mezinárodních neziskových organizací.
Téma internacionalizace doplňuje v žebříčku vedle zmíněného indikátoru International Students obdobně pojatý indikátor International Faculty (541. příčka) jakožto podíl zahraničních akademiků a vědecko-výzkumných pracovníků na univerzitě.
„Poukazování na podfinancování celého českého vysokého školství by bylo jen alibistickou výmluvou, nejde o jedinou příčinu současného stavu. Vysokoškolský segment u nás trpí velkou fragmentací, máme zde velké množství vědecko-výzkumných institucí, jejichž výkon se pak rozmělňuje. Chybějí legislativní normy odpovídající 21. století, vnímám zde také absenci kvalitní personální politiky, která je v českém vysokoškolském prostředí výrazně decentralizovaná, chybí debata o funkčních místech a absenci diverzifikace českých vysokých škol. Nenechávají mě klidným ani recentní výsledky ERC Advanced, kde Česká republika získala jediný grant. To je prostě v mezinárodní konkurenci málo. Tyto výsledky, které naznačují minimálně stagnaci, by měly být důvodem k hluboké reflexi, a to nejen u nás na Masarykově univerzitě, ale v celém českém vysokém školství včetně vládních priorit,“ vyjádřil se rektor Martin Bareš.
V žebříčku se umístilo celkem 16 českých vysokých škol, což je stejný počet jako v předchozím roce. Nejlepšího umístění dosáhla Univerzita Karlova na pozici 265. Druhá je ČVUT se světovou 416. pozicí, na 3. místě MUNI na 430. pozici. Následují VUT (světově 575.), VŠCHT (světově 638.) a UPOL (světově 668.).
První příčku celosvětového srovnání obhájil Massachusetts Institute of Technology (MIT) z USA. Druhou příčku obsadila opět shodně s loňskem Imperial College London (UK). Na místo třetí se probojovala z loňské šesté příčky Stanford University (USA) a nahradila tak letos čtvrtou University of Oxford (UK). Jedinou asijskou institucí v první desítce žebříčku je National University of Singapore na 8. místě.